Přeskočit na obsah

Karel Kuchař

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Profesor RNDr. Karel Kuchař
Prof. Karel Kuchař
Prof. Karel Kuchař
Narození15. dubna 1906
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. dubna 1975 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materUniverzita Karlova
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povolánígeograf
kartograf
vysokoškolský pedagog
WebPortál prof. Karla Kuchaře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Kuchař (15. dubna 1906 Praha[1] – 16. dubna 1975 Praha) byl český geograf, kartograf a historik kartografie. Vedoucí Státní mapové sbírky od roku 1945 do roku 1974 (dnes Mapová sbírka PřF UK). Hlavní autor významné edice Monumenta cartographica Bohemiae (vydání započali V. Švambera a B. Šalamon).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině c. k. profesora na české reálce v Ječné ulici Karla Kuchaře (*1876) a jeho manželky Milady, rozené Lichnerové (*1885).[2][3]

V roce 1924 začal studovat geografii a přírodopis na Univerzitě Karlově. Jeho habilitační práce Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi vznikla v roce 1935. Karel Kuchař se stal se nejmladším docentem Přírodovědecké fakulty UK. Podnikal studijní cesty do Albánie a jako výsledek cest tvořil mapy této málo známé země. Věnoval se např. popisům albánských komunikací, které nahrazovaly karavanní stezky. Za Protektorátu pracoval Státní hvězdárně a Státním ústavu geofyzikálním.[4]

Po návratu na univerzitu v roce 1945 převzal též vedení Státní mapové sbírky, které dal nový obsah a koncepci a zásadně rozšířil její fondy. V letech 1946–1957 redigoval odborníky vysoce ceněný časopis Kartografický přehled s podnázvem časopis pro teoretickou i užitou kartografii. V roce 1948 přestoupil z Československé strany národně socialistické do KSČ.[5] Celý život byl spjat s Geografickou sekci Přírodovědecké fakulty UK.[4] V letech 1952 - 1974 byl vedoucím Kabinetu pro kartografii Geografického ústavu ČSAV. V období 1956 - 1973 byl vedoucím katedry kartografie a fyzické geografie PřF UK. Teprve v roce 1968 (33 let po habilitaci) byl jmenován mimořádným profesorem. Jeho syn, prof. fyziky Karel Kuchař, emigroval v roce 1968 do USA.

Roku 1967 byl oceněn medailí Polské geografické společnosti. V roce 1971 mu byl udělen zlatý odznak UK a v následujícím roce se stal čestným členem Československé společnosti zeměpisné.

Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze, odd. PA-I, č. hrobu 59.[6]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1946–1957 redigoval časopis Kartografický přehled. S A. Dvořáčkovou popsal Mollovu mapovou sbírku v Brně. Výzkumu se věnoval aktivně 5 let. Byl také znám jako autor školních zeměpisných atlasů, příručních i nástěnných map a kartografických skript. Vedl redakci československého národního atlasu (1966), byl redaktorem Československého vojenského atlasu. Počátkem 30. let 20. století iniciovali Karel Kuchař a Bohuslav Horák pořízení soupisu starých map českých zemí, přehledných a menších územních celků, tištěných i rukopisných, jednak v rámci pracovního programu Geografického ústavu univerzity Karlovy, jednak v Zeměpisném ústavu Masarykovy univerzity v Brně. Soupis měl umožnit vhodný výběr map pro reprodukování v díle Monumenta Cartographica Bohemiae. Karel Kuchař i Bohuslav Horák vycházeli z usnesení sjezdu československých geografů v Brně, konaném roku 1930. O 3é let později v roce 1960 připravil k vydání rozšířenu edici Monumenta cartographica Bohemiae, Moravicae, Silesiae atque Slovaciae, která vyšla pouze v nátiscích. Akademie věd ji odmítla vydat s odůvodněním, že nemá dostatek papíru.

Ve třicátých letech též popularizoval geografii přednáškami v rozhlase.[7]

Ve Státním ústavu geofyzikálním, kde pracoval za okupace, vytvářel mapy z frontových linií. Za války též vznikla kniha Kapitoly z nauky o mapách, která se stala základem našich prvních vysokoškolských učebnic geografické kartografie: Přehledu kartografie (1946) a Základů kartografie (1953).[4]

Roku 1959 připravil edici Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky, sv. 1., vyšla anglicky jako Early Maps of Bohemia, Moravia and Silesia v roce 1961.

Syn, prof. Karel Kuchař, poskytl v roce 2012 Geografické knihovně PřF UK licenční smlouvu ke zveřejnění díla svého otce. Plné texty, biografie, bibliografie, mapy i archiválie zpřístupňuje Portál prof. Karla Kuchaře.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Záznam o narození a křtu, sv. Ludmila 1905–1907, snímek 255
  2. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Karla Kuchaře st.
  3. ↑ Soupis pražských příslušníků, vyhledávání: Kuchař Karel, 1876
  4. ↑ a b c NOVOTNÁ, Eva. Životopis : Karel Kuchař (1906 - 1975) [online]. Knihovna geografie a Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rudé právo, 3.3.1948, s.1 (dostupné online v NK ČR)
  6. ↑ Správa pražských hřbitovů: Vyhledávání hrobů
  7. ↑ Např. Národní listy, 25.6.1935, s.4, Programy rozhlasu

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NOVOTNÁ, Eva. Výstava k 100. výročí narození geografa a kartografa prof. Karla Kuchaře. [[1]] [online]. 2006 [cit. 2013-02-24]. Roč. 10, čís. 6. Dostupné online. ISSN 1212-5075. 
  • NOVOTNÁ, Eva. Možnosti užití díla autorsky chráněných kartografických děl. ProInflow : časopis pro informační vědy [online]. 2013, roč. 5, č. 2. Dostupné online.
  • Dějiny kartografie. Brno: Masarykova univerzita Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-04.  Archivováno 4. 1. 2014 na Wayback Machine.
  • MARTÍNEK, Jiří. Geografové v českých zemích 1800-1945. Praha: Historický ústav, 2008. 245 s. ISBN 978-80-7286-133-0. Kapitola Kuchař Karel, s. 136–139. 
  • MARTÍNEK, Jiří; MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo : Naši cestovatelé a geografové. Praha: Libri, 1998. 509 s. ISBN 978-80-7286-133-0. Kapitola Kuchař Karel, s. 267. 
  • JANSKÝ, Bohumír. Hydrographic and limnological work of Professor Karel Kuchař. Acta Universitatis Carolinae - Geographica. 1996, roč. 31, čís. 1, s. 77–81. ISSN 0300-5402. (anglicky, české résumé) 
  • JANSKÝ, Bohumír. Vzpomínka na univerzitního profesora Karla Kuchaře. Geografie : sborník České geografické společnosti. 1996, roč. 101, č. 1, s. 72-73.
  • KUDRNOVSKÁ, Olga. Reminiscenses of the work of Professor Karel Kuchař. Acta Universitatis Carolinae - Geographica. 1996, roč. 31, čís. 1, s. 97–111. ISSN 0300-5402. (anglicky, české résumé) 
  • VOREL, Stanislav. From study under assistant professor Kuchař to a lifetime of creating bird's-eye-view maps. Acta Universitatis Carolinae. Geographica. 1996, roč. 31, č. 1, s. 211-227.
  • HORÁK, Jiří Václav. Karel Kuchař (15. 4. 1906-16. 1. 1975). Historická geografie. 1975, roč. 13, s. 307–308. ISSN 1916-2001. 
  • MUCHA, Ludvík. Život a dílo profesora Karla Kuchaře. [Universitatis Carolinae. Geographica]. 1976, roč. 11, čís. suppl., s. 9–28. ISSN 0300-5402. 
  • NOVÁK, Miroslav, Marie MEDKOVÁ, Jan KAŠPAR a Vladimír VOKÁLEK. Vzpomínky na profesora Kuchaře. Acta Universitatis Carolinae. Geographica. 1976, roč. 11, suppl., s. 125-138.
  • KRÁL, Václav. Univ. prof. RNDr. K. Kuchař zemřel. Sborník Československé společnosti zeměpisné. 1975, roč. 80, č. 2, s. 143.
  • ZAPLETAL, Ladislav. K pětašedesátinám prof. dr. Karla Kuchaře. Sborník Československé společnosti zeměpisné. 1972, roč. 77, čís. 1, s. 72–77. ISSN 0036-5254. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Kuchař&oldid=23910128“