Karel Vilém z Auerspergu

Karel Vilém z Auerspergu
Karel Vilém z Auerspergu
	Ministerský předseda Karel Vilém z Auerspergu
8. kníže z Auerspergu
	Ve funkci:; 25. ledna 1827 – 4. ledna 1890
Předchůdce	(Karel) Vilém II. z Auerspergu
Nástupce	Karel Maria z Auerspergu
Nejvyšší maršálek Českého království
	Ve funkci:; 1872 – 1883
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Jiří Kristián z Lobkowicz
Nástupce	Jiří Kristián z Lobkowicz
Ministerský předseda Předlitavska
	Ve funkci:; 30. prosince 1867 – 8. září[zdroj?] nebo 24. září 1868
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Friedrich Ferdinand von Beust
Nástupce	Eduard Taaffe
Předseda Panské sněmovny ; rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 1871 – 1879
Předchůdce	František Serafín z Kuefsteinu
Nástupce	Ferdinand z Trauttmansdorffu
	Ve funkci:; 1868 – 1869
Předchůdce	Josef František z Colloredo-Mannsfeldu
Nástupce	František Serafín z Kuefsteinu
	Ve funkci:; 1861 – 1867
Předchůdce	nově zřízená funkce
Nástupce	Josef František z Colloredo-Mannsfeldu
Dědičný člen Panské sněmovny ; rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 18. dubna 1861 – 4. ledna 1890
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
	Ve funkci:; 1872 – 1883
Panovník	František Josef I.
	Ve funkci:; 1861 – 1865
Panovník	František Josef I.
Narození	1. května 1814; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	4. ledna 1890 (ve věku 75 let); Praha; Rakousko-Uhersko
Choť	(1851) Arnoštka (Ernestina) Festetics de Tolna (1831–1901)
Rodiče	(Karel) Vilém II. z Auerspergu (1782–1927) a Bedřiška z Lente (1791–1860)
Příbuzní	Adolf Karel z Auerspergu a Alexandr Teobald z Auerspergu (sourozenci)
Sídlo	Praha III
Profese	politik a státní úředník
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1852); Čestné občanství města Litoměřice (1868)
Commons	Karl Wilhelm Auersperg
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel (Carlos) Vilém Filip kníže z Auerspergu (německy Karl (Carlos) Wilhelm Philipp Fürst von Auersperg; 1. května 1814 Praha – 4. ledna 1890 Praha^[2]) byl česko-rakouský šlechtic a politik, předseda rakouské vlády (1867–1868).^[3] Jako příslušník starého šlechtického rodu dosáhl řady dalších titulů, hodností a vyznamenání. V Čechách vlastnil velkostatek Vlašim. Jeho mladší bratr Adolf Karel Daniel (1821–1885) byl předsedou rakouské vlády v letech 1871–1879.^[4]

Život

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů. Narodil se v Praze jako čtvrtý potomek a prvorozený syn knížete (Karla) Viléma II. (1782–1827).

Studoval práva v Praze a poté procestoval několik evropských zemí. Od roku 1840 byl politicky činný ve Sněmu království Českého a stál v opozici vůči politice Metternicha.^[5] Po roce 1848 se stáhl z politického dění do ústraní. Do Sněmu království Českého se vrátil v roce 1861 a jeho členem byl s přestávkami až do roku 1883. Od roku 1861 byl dědičným členem Panské sněmovny Říšské rady a v letech 1861–1867 jejím prezidentem.^[5] Krátce po přijetí prosincové ústavy se stal ministerským předsedou Předlitavska a v listopadu 1868 podal demisi kvůli rozdílným názorům s říšským kancléřem Friedrichen Ferdinandem von Beustem. Později byl znovu předsedou Panské sněmovny (1868–1869 a 1871–1879), souběžně nadále zasedal v Českém zemském sněmu.

V roce 1852 obdržel Řád zlatého rouna^[6] a o rok později byl jmenován c. k. tajným radou. V roce 1863 získal velkokříž Řádu sv. Štěpána. Jako hlava rodu Auerspergů byl též uživatelem dalších čestných hodností a titulů.^[7]

Majetkové a rodinné poměry

Po otci byl dědicem panství Vlašim a dalších statků. K velkostatku Vlašim patřilo 4 864 hektarů půdy a v době jeho otce byla hodnota vyčíslena na jeden milión zlatých.^[8] Zámek Vlašim prošel za knížete Karla Auersperga stavebními úpravami, protože rodina zde příležitostně sídlila.^[9]

Ve Vlašimi se 18. srpna 1851 oženil s uherskou šlechtičnou Ernestinou hraběnkou Festetiscovou z Tolny (1831–1901),^[10] pozdější c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Její starší sestra Johanna se později provdala za Karlova bratra Adolfa. Manželství Karla a Ernestiny zůstalo bezdětné,^[11] dědicem knížecího titulu a velkostatků v Čechách se stal synovec Karel Alexandr (1859–1927).

Díky sňatkům svých starších sester byl Karel spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883). Karlův mladší bratr Alexandr (1818–1866) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. generálmajora.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e Auersperg, Karl (Carlos) Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (německy)
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
↑ Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8
↑ Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 587
↑ ^a ^b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 36
↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
↑ Heslo Auersperg in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1874; Gotha, 1874; s. 90 dostupné online
↑ Majetek knížete Karla Auersperga in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 32–33 dostupné online
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 532–533
↑ Matrika oddaných 1833–1858, rok 1851, kniha Vlašim 16, pag. 151 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (německy)
↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 49 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Vilém z Auerspergu na Wikimedia Commons
Kníže Karel Auersperg na webu rakouského parlamentu dostupné online
http://www.biographien.ac.at/oebl_1/36.pdf
[1] Gustav Adolf Metnitz: Auersperg, Carlos (Karl Wilhelm Philipp) Fürst. v: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 1, Duncker & Humblot, Berlin 1953, ISBN 3-428-00182-6, S. 436 f.
Rodokmen Auerspergů (Miroslav Marek)

[Parlament-1] Auersperg, Karl (Carlos) Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (německy)

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze

[3] Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8

[4] Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 587

[(ÖBL)-5] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 36

[6] LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269

[7] Heslo Auersperg in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1874; Gotha, 1874; s. 90 dostupné online

[8] Majetek knížete Karla Auersperga in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 32–33 dostupné online

[9] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 532–533

[MO_1851-10] Matrika oddaných 1833–1858, rok 1851, kniha Vlašim 16, pag. 151 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (německy)

[11] POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 49 ISBN 978-80-85955-39-2

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Ministerští předsedové Předlitavska

Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém Auersperg (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf Auersperg (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August Windischgrätz (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • Franz Thun und Hohenstein (1898–1899) • Manfred Clary-Aldringen (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Heinrich Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)