Přeskočit na obsah

Kobra královská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKobra královská
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďkorálovcovití (Elapidae)
RodOphiophagus
Günther, 1864
Binomické jméno
Ophiophagus hannah
(Cantor, 1836)
Oblast výskytu kobry královské
Oblast výskytu kobry královské
Oblast výskytu kobry královské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kobra královská (Ophiophagus hannah) je druhem jedovatého hada z čeledi korálovcovitých, který žije v oblasti jižní a jihovýchodní Asie. Jako jediný náleží do samostatného rodu Ophiophagus. Jedná se patrně o nejdelšího jedovatého hada na světě s běžnou délkou 2–4,5 m, maximální asi 5,85 m. Zbarvení má různě od téměř černé, šedé, tmavě zelené až světle zelené, v závislosti na lokalitě, břicho je vždy světlejší. Specializuje se na lov jiných hadů, ale výjimkou není ani kanibalismus.

Je to jediný had, který staví hnízdo. Samice je březí 50–59 dní a jako vejcorodý druh klade nejčastěji 14–43 vajec. Za 51–100 dní inkubace se líhnou mláďata o velikosti 48–65 cm. Jsou zcela nezávislá a brzy se vydávají sama lovit potravu.

Podobně jako jiné kobry nebo mamby i kobra královská na obranu zvedá přední část těla, zastrašuje protivníka roztaženým krčním límcem (kapucí), nafukuje tělo a syčí. Navzdory své hrůzostrašné pověsti se lidem ráda a celkem úspěšně vyhýbá, ale je-li vyprovokována k útoku, dokáže zasáhnout cíl na dlouhé vzdálenosti a i vysoko nad zemí. Když uštkne, často zůstane zakousnuta a tzv. žvýkáním vstříkne do oběti velké množství jedu: pravděpodobnost intoxikace je sice vysoká, ale letalita navzdory očekávání nižší.

Kobra královská má významné postavení v mytologii a lidových tradicích Indie, Bangladéše, Srí Lanky nebo Myanmaru.[2] Indové považují kobru královskou za národního plaza své země, nejen v Indii je také chráněná.[3][4][5] Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje druh za zranitelný, zejména proto, že přichází o životní prostředí, kvůli čemuž je dnes v některých oblastech velmi vzácný.

Taxonomie a nomenklatura

[editovat | editovat zdroj]

První vědecký popis kobry královské pochází z pera dánského lékaře a zoologa Theodora Edwarda Cantora, z roku 1836, který ji uvedl pod binomickým jménem Hamadryas hannah = odvozeno od jména nymf v řecké mytologii, žijících na stromech (kobra královská je částečně stromová).[6][7][8][9] V roce 1864 ji německo-britský zoolog Albert Günther umístil do rodu Ophiophagus = „požírač hadů“, protože se specializuje na lov hadů.[10][11] Vědecký název Ophiophagus hannah, pod jakým je známa dnes, byl představen v roce 1945 a stál za ním americký herpetolog Charles Mitchill Bogert, který první usoudil, že se tento druh výrazně liší od kober z rodu Naja.[12]

Kobra královská je jediným druhem monotypického rodu Ophiophagus. Co se příbuzenských vztahů týče, podle genetických studií má druh nejblíže k bungarům, hadům z rodu Elapsoidea a mambám.[13][14][15]

Zatím se nevětví na žádné poddruhy, ale podle výzkumu publikovaného v roce 2021 existují patrně čtyři nezávisle se vyvíjející, geograficky oddělené linie kobry královské, které se od sebe významně liší jak fyzicky (např. zbarvením – výrazné vs. sotva rozeznatelné proužky na těle, nebo patrně i toxicitou), tak behaviorálně (některé samice hnízda střeží, jiné po nakladení vajec hnízda opouštějí), ale rovněž také geneticky (dle analýz DNA). Systematické dělení stejně jako navržené vědecké názvy musí být, pokud budou, nejprve ještě schváleny Mezinárodní komisí pro zoologickou nomenklaturu.

Dle studie se na základě regionálního výskytu kobra královská dělí na:

  • kobry královské (poddruh) nebo jiné (druh) z jihozápadní Indie
  • kobry královské nebo jiné z východní Indie a Číny
  • kobry královské nebo jiné z Indonésie a Malajsie
  • kobry královské nebo jiné z Filipín.

Rozdělení může pomoci lépe hadům porozumět a chránit jejich populaci, ale také vyvinout účinnější antidotum na konkrétní, specifičtější jed hadů.[16][17][18]

Výskyt a biotop

[editovat | editovat zdroj]
Dobře maskovaná kobra královská ve svém přirozeném prostředí v Thajsku

Kobra královská žije v jižní a jihovýchodní Asii, kde obývá lokality do nadmořské výšky až 2 000 metrů (rekordem je 2 135 m). Oblast výskytu zahrnuje území Bangladéše, Bhútánu, Bruneje, Číny, Hongkongu, Indie, Indonésie, Kambodže, Laosu, východní a západní Malajsie, Myanmaru, Nepálu, Filipín, Singapuru, Thajska (zde zaznamenána ve všech regionech a stále hojná), Tibetu a Vietnamu.[19][20][21][22] Možná pronikla i do Pákistánu.[22]

Oblíbeným až klíčovým stanovištěm jsou husté pralesy, ale pokud nemá na výběr, dokáže se do určité míry přizpůsobit. V takovém případě ji lze nalézt v otevřených lesích, mangrovech nebo v zemědělských oblastech (např. na plantážích palmy olejné nebo čajovníku). Nepohrdne ani horskými oblastmi Indie. Ráda se zdržuje poblíž vody a umí dobře plavat – jedinci žijící blízko civilizace mají v oblibě i různé stokové sítě (kanalizace) nebo propustky. Také dokáže obratně lézt po stromech, kam vylézá za potravou nebo se zde vystavuje slunci a vyhřívá se. Aktivní je zpravidla za denního světla, ale činná může být místy i v noci. Had je samotářský, samce se samicí spolu uvidíme pouze v období páření. Domovský okrsek jedné kobry může mít rozsah až 6,3 km2. Vyznačuje se tedy nízkou populační hustotou, ale není zřejmé, zda přirozeně, nebo následkem snižující se divoké populace.[20][22][23][24]

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Kobra královská s výraznými světlými pruhy na zádech

Je považována nejen za nejdelší kobru, ale i za nejdelšího jedovatého hada světa. Dorůstá délky patrně až 5,85 m[19][25][22][26][24], podle Guinnessovy knihy rekordů (2008) dosáhl největší zaznamenaný exemplář odchycený v roce 1937 v Negeri Sembilan a následně chovaný v zajetí délky 5,71 m,[27] biolog Jiří Felix ve své publikaci uvádí doložené maximum 5,60 m,[28][29] ale lze předpokládat, že nejstarší jedinci dosáhnou jistě 6 a více metrů.[30][31] Vážit může kobra i 20 kg.[32][33][34] Některé východní zpravodajské weby hovoří o kobrách velkých až 7 m a těžkých 30 kg.[35][36] Je třeba podotknout, že jde o maximální hodnoty, kterých hadi běžně nedosahují. Poslední zmiňované údaje ani nelze považovat za důvěryhodné, pravděpodobně jsou to jen velmi nadsazené odhady. Více viz odstavec níže.

Kobry královské obyčejně měří 2–4,5 m a dosahují hmotnosti 3–12 kg. Poměrně výrazný je pohlavní dimorfismus. Obecně platí, že do větších rozměrů rostou samci; ti jsou v průměru velcí 3–4 m a váží obvykle do 10 kg, zatímco samice 2,25–2,75 m a váží většinou do 5 kg.[21][22][37][38][39] V Isán na východě Thajska, na základě dat z cekem 31 odchycených hadů mezi lety 2013 až 2018 (24 samců, 7 samic), samci rostou do délky 2,08–3,71 m a hmotnosti 1,92–8,44 kg, samice 1,95–2,54 m a 1,43 kg–3,60 kg.[40] V Západním Ghátu v jižní Indii bylo mezi lety 2005 až 2009 odchyceno 106 jedinců (79 samců, 27 samic). Samci dosahovali průměrné délky 3,5 m a hmotnosti 4,5 kg, samice měřily průměrně 2,5 m a vážily 3,4 kg. Žádný had nepřesáhl délkou 4 metry a hmotností 10 kg.[39]

Masivní hlava kobry královské
Lebka kobry královské

Kobra královská dokáže zvednout jednu třetinu těla do výšky až 1,8 metru a hledět tak člověku přímo do tváře. I v takové pozici je velmi agilní.[38][41] Hlava dospělého hada může být poměrně masivní a objemná, totéž límec (výstražně nafouknutý krk). Tělo kobry je olivově zelené s příčnými pruhy, spodní část má světlé zbarvení. Odstín barev se může lišit v závislosti na tom, kde konkrétní jedinec žije (resp. v jakém habitatu; v hustém lese budou hadi tmavší a ti, žijící v otevřené krajině, naopak světlejší). Mladí jedinci jsou černí s výraznými bílými nebo žlutými příčnými pruhy ve tvaru prýmku, který směřuje k hlavě. S věkem tato příznačná kresba bledne a může i zcela zmizet.[23][42][38] Dospělý jedinec má 15 řad dorsálních (hřbetních) šupin, 215–264 ventrálních (břišních) šupin a 80–125 subkaudálních (spodních ocasních) šupin.[22]

Kobra má proteroglyfní chrup, což znamená, že má dva krátké, asi 12–15 mm dlouhé a pevné (nesklopné) jedové zuby umístěné v přední části tlamy. Pokud se brání před nebezpečím, uštkne soupeře opakovaně. Způsob, jakým se kobra královská zakousne do oběti – tzn. déle trvající zákus a exprese jedu „žvýkáním“, zvyšuje pravděpodobnost intoxikace.[26][38][43]

Navzdory velikosti jde o poměrně tichého hada. Zatímco syčení většiny hadů má široké frekvenční rozpětí v rozmezí zhruba od 3 000 do 13 000 Hz s dominantní frekvencí kolem 7 500 Hz, sykot kobry královské dosahuje méně než 2 500 Hz a běžné frekvence kolem 600 Hz. Podle výpovědi lidí, kteří se s kobrou královskou setkali, připomíná její zvuk spíše „vrčení“ než syčení, za což by mohly být zodpovědné tracheální divertikly coby nízkofrekvenční rezonanční komory v horních cestách dýchacích.[44]

Jed a útočnost

[editovat | editovat zdroj]

Její jedové váčky obsahují velké množství vysoce účinného jedu, který dokáže usmrtit člověka během několika minut. Zvládla za poměrně krátkou dobu (během tří až čtyř hodin) zabít i dospělého slona, kterého kousla do chobotu.[45]

Kobra královská má k dispozici velmi silný jed, kterým dokázala zabít i dospělého slona

Jed kobry královské obsahuje nejméně 14 různých sloučenin (proteinů).[46] Tvoří se v páru postorbitálních jedových žláz (jedna na každé straně za okem) a skládá se z cytotoxinů, neurotoxinů a kardiotoxinů, způsobuje tedy paralýzu nervového systému, což vede k silné bolesti, rozmazanému vidění, závrati, ospalosti a nakonec k ochrnutí.[47][48] Za nadměrnou hypolokomoci (nehybnost) a hyperalgezii (zvýšené vnímání bolesti) je zodpovědný protein zvaný ohanin.[48] Při vědomí člověk není schopen motorické odpovědi ani reakce na fyzickou bolest, u pacientů je proto důležitá adekvátní analgezie.[49] Patrný je též otok, který se může rozlézt po celé končetině. Pokud je intoxikace závažná, následuje kardiovaskulární kolaps a oběť upadá do kómatu. Smrt nastává obvykle zástavou dechu v důsledku respiračního selhání. K úmrtí může dojít do 20–30 minut,[50][51] za 6 hodin,[45] ale také až za 12 hodin[43]. V některých případech může dojít k úmrtí i během několika málo minut.[43][45][52]

Jediným uštknutím dokáže vyloučit 350–500 mg[21][26][53] nebo 420 mg[21][54] suchého jedu (přičemž maximum odebraného jedu odpovídalo až 900 mg[43] nebo dokonce 1 000 mg[55] sušiny), jehož toxicita vyjádřená hodnotou LD50 (u myší) činí 0,12 mg/kg[26], 0,34 mg/kg[56], 1,28 mg/kg[57], 1,31 mg/kg[53] nebo 1,20–3,50 mg/kg[50] (intravenózně), 1,09 mg/kg[26] či 1,50–1,70 mg/kg[53][58] (subkutánně) a 0,35 mg/kg[26] či 1,64 mg/kg[53] (intraperitoneálně).[59] K neutralizaci jedu může být zapotřebí 15–20,[43] 33[49] a vzácně dokonce až 115 (1150 ml)[43] injekčních lahviček s protijedem. Navzdory variabilitě druhu existuje na celém světě pouze jeden druhově specifický protijed, který se vyrábí v Thajsku s využitím jedu pocházejícího z původních thajských kober královských.[16][60] Není-li dostupný typický protijed, podává se antisérum proti jedu kober Naja sp., smrtonošů Acanthophis sp., pakober Notechis sp. nebo vodnářů Hydrophis sp.[43]

Z celkem 35 popsaných případů uštknutí došlo k intoxikaci ve 33, pouze u dvou nebyly příznaky žádné.[43] Pravděpodobnost, že při uštknutí vpraví do oběti jed, je tedy vyšší než 80%.[21] Rozhodující je ale množství vstříknutého jedu, proto oddělení klinické toxinologie Adelaidské univerzity uvádí, že je uštknutí smrtelné pouze v 50–60 % medicínsky neošetřených případů.[21] Nicméně geografické variace kobry královské naznačují rozdíly ve složení jedu,[16][60] takže v některých případech, v závislosti na lokalitě, může být letalita i téměř stoprocentní.[43] Jsou známy i situace, kdy jed nevypustila vůbec. K poměrně málo úmrtím dochází také proto, že kobra není příliš agresivní, ale ani hojná. Obecně má kobra královská mírný temperament, navzdory častému výskytu v narušených a zastavěných oblastech se lidem ráda a celkem úspěšně vyhýbá. Zaútočit na člověka může třeba z toho důvodu, že ji „překáží“ v cestě do úkrytu (ráda by se před ním schovala, ale nemůže). Nebezpečná je hlavně v období rozmnožování, když brání své hnízdo.[21][22][43][45]

Mláďata mají stejné jedové žlázy jako dospělí, takže jsou nebezpečná už od narození. Navíc bývají ostražitější a tím i agresivnější, jsou-li vyrušena.[38]

V jedu kobry královské se nacházejí složky, jež vykazují silnou protinádorovou aktivitu a mohly by tak být účinné při léčbě různých typů rakoviny.[61]

Posmrtné uštknutí

[editovat | editovat zdroj]
Kobra královská u člověka

Hadi, stejně jako řada jiných plazů a obojživelníků, jsou známí tím, že si po smrti zachovávají určité reflexy, takže i zcela odříznutá hlava hada, oddělená od těla, reaguje určitou dobu (asi do 45[62] nebo maximálně 50 minut[28], ale možná údajně i několik hodin[62]) svými svaly, zejména těmi, které hýbou jedovými zuby.[28][62] V roce 2014 na posmrtné uštknutí zemřel čínský kuchař, když připravoval kobří polévku, a sáhl pak na useknutou hlavu hada, která ho do ruky kousla a vypustila i jed, přestože ležela asi 20 minut stranou.[63][64]

Imunita vůči jedu

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Hadí jed.

Žádný živočich není stoprocentně odolný vůči hadímu jedu a dokonce ani samotní jedovatí hadi nejsou absolutně imunní vůči vlastnímu jedu, ačkoli jejich odolnost je velká. Velmi odolné jsou například promyky (Herpestidae), jedni z možných nepřátel kober.[28][65][66] Přirozeně také člověk není vůči hadímu jedu imunní a nemůže takovou imunitu získat, ani když ho had uštkne několikrát. Takový člověk sice může být odolnější, ale je-li vystaven většímu množství jedu, zachrání ho jen okamžitá lékařská péče nebo spíše protijed. Avšak úroveň odolnosti či citlivosti na hadí jed se liší takřka člověk od člověka.[28][43][67]

Potrava

[editovat | editovat zdroj]
Kobra královská požírá hada, svou nejoblíbenější kořist
Kobra královská vyplazující svůj rozeklaný jazyk

Kobra královská se specializuje na lov jiných hadů (Ophiophagus = „požírač hadů“).[22][24][37] Její nejoblíbenější kořistí jsou užovky (Colubridae). Zabíjí i další hady (např. krajty, zmije), včetně jedovatých druhů (kobra indická, bungar, ploskolebec) a příslušníků vlastního druhu. Jedinec o velikosti 3,66 m dokáže skolit krajtu dlouhou i 2,80 m.[37] Doplňkovou kořistí jsou plazi (ještěrky i ještěři – zmocnit se dokáže též varanů[22][24][28][37]), ptáci a hlodavci.[68] Kobra nutně nevypouští jed při každém útoku, někdy svou kořist udusí podobně jako hadi škrtiči. Zabité hady polyká od hlavy. Kořist celou pohltí za více než hodinu, jindy i do 4 minut a spolkne ji tak za živa (záleží na velikosti).[37] Hledáním potravy se zabývá nejméně 37 minut a maximálně 7 hodin denně (průměrně 3,5 hod./den)[37], ale díky svému pomalému metabolismu nemusí kobra přijímat potravu i několik měsíců.

Na rozdíl od některých jiných hadů kobra královská svou oběť, pokud ji lapí, nepouští, což odpovídá charakteru kořisti; živí se zejména hady, na které působí jed mnohem pomaleji, nežli třeba na savce nebo ptáky. Pokud by svou obvyklou kořist ze sevření osvobodila, mohla by ji pak ztratit z dohledu.[28]

Kobra královská má pružné čelisti a dokáže proto spolknout kořist mnohem větší, než je její hlava. Čelisti jsou spojeny pružnými vazy umožňující extrémní rozevření; dolní čelistí může pohybovat nezávisle na horní. Než had potravu spolkne, silný jed, který do oběti vypustí, kořist již zčásti natráví.

Podobně jako ostatní hadi i kobra královská „získává informace“ pomocí svého rozeklaného jazyka, kterým zachytává pachové částice a ty přenáší do Jacobsonova orgánu, který má uložený v hlavě. Dále využije své velké černé oči s průhlednými srostlými víčky, díky kterým nemusí mrkat, což je při lovu praktické. Vnímat však může i vibrace. Pozorování naznačují, že je schopna zaznamenat přítomnost kořisti vzdálené i 100 metrů od ní.[37][38] Strnulou (nepohybující se) kořist však okem nespatří, ani pokud je velmi blízko. Oko hada nedokáže zaměřit se na předměty, jako to známe u savců nebo u ptáků, a je obecně krátkozraký.[28]

Někdy kobra přecení své síly a stane se sama obětí. Je znám případ, kdy dospělou kobru královskou přemohla a uškrtila potenciální kořist krajta mřížkovaná.[22]

Rozmnožování a životní cyklus

[editovat | editovat zdroj]

Samce se samicí lze spatřit pouze v období páření, přesto se často páří se stejným jedincem (tzv. sezónní monogamie).[22] Samice je gravidní 50 až 59 dní.[19] Klade v období od dubna do června (v Thajsku od ledna do května) asi 12 až 51 vajec[19] (v přírodě nejčastěji 14–43[24][30], v zajetí až 56[24]). Vejce mají šířku 23 až 33 mm, na délku 31 až 73 mm a váží 18,4 až 40 g.[19]

Mladý jedinec

Samice je pokládá do nadzemního dvoukomorového hnízda, které sama staví. Kobra královská je jediným hadem, který tvoří hnízda.[24] Většina hnízd leží u kmene stromu a je postaveno z hromady podestýlek a různého organického materiálu; uprostřed může být vysoké 55 cm, základ široký 140 cm. Materiál kobra přenese nikoli v čelistech, ale ve smyčce přední části těla. V horní části hnízda zůstává samice (případně i vystřídavší samec) obvykle po celou dobu inkubace, tedy 51 až 100 dní, a vejce bedlivě střeží.[19][28][69] V těchto okamžicích může být kobra agresivnější. Nicméně u kober z jihozápadní Indie bylo vypozorováno, že hnízda po nakladení opouštějí, takže je nestřeží. Některé behaviorální aspekty se tedy mohou lišit v závislosti na regionu, a tedy důsledkem toho, kde a v jakém prostředí hadi žijí.[16][17][18]

Délku inkubace ovlivňuje okolní prostředí. Teplota v hnízdě obvykle kolísá mezi 26 a 29,5 °C; např. při 28 °C se hadi vylíhnou za 70 dní. Relativní vlhkost v hnízdě je přibližně 80–97%.[24] Úspěšnost líhnutí je vysoká, až 98%.[24] Vylíhnutá mláďata mají délku okolo 48 až 65 cm, tloušťku těla cca 1,25 cm a hmotnost 12,2 až 24 g.[19] Jsou zcela samostatná a už za 10 dní, po prvním svleku, aktivně vyhledávají potravu. V zajetí se rozmnožují ve věku 5–6 let, divoce žijící hadi pravděpodobně ještě později. Ve volné přírodě se kobra dožívá okolo 20, výjimečně i 30 let. Jako i jiní hadi pravidelně obměňuje svou kůži, stejně jako oční víčka, zuby či špičku jazyka. V mládí se kobra svléká co každý měsíc, v dospělosti asi 4–6krát za rok.[19][20][23][24][30][35][38][41][70]

Pářicí ústrojí

[editovat | editovat zdroj]

Samec i samice mají kloaky, přičemž samec při kopulaci vysune párový rohovitý pyj opatřený zpětnými drobnými háčky a podélnou rýhou, kterým samici oplodní (viz též hemipenis).[28]

Přirození nepřátelé

[editovat | editovat zdroj]

Kobra královská stojí na vrcholu potravního řetězce a má jen minimum nepřátel.[40] Spíše mladých jedinců se může zmocnit promyka, která je velmi odolná vůči hadímu jedu, ale zaměřuje se hlavně na kobry indické a jiné menší hady.[28] Ostatní jedovatí hadi nedokáží kobru královskou ohrozit, neboť ta je vůči jejich jedu prakticky (z velké části) imunní.[71] Nicméně krajty se někdy dokáží útoku kobry ubránit a udusit ji.[22][72]

Vztahy s člověkem

[editovat | editovat zdroj]
Člověk s kobrou královskou

Kobra královská disponuje prudkým neurotoxickým jedem, kterého má velké množství. Přesto nepatří mezi tzv. velkou čtyřku nejnebezpečnějších indických hadů (kobra indická, zmije řetízková, zmije paví, bungar modravý). Není totiž příliš hojná, v případě nebezpečí preferuje útěk a ne vždy vypustí do kousnutí jed. Přesto je zaznamenáno každoročně několik uštknutí. Důležité je podat co nejdříve sérum. Kobra se do kontaktu s lidmi dostává nejčastěji tak, že pronásleduje jiné hady, kteří v blízkosti lidských obydlí vyhledávají krysy, potkany a jiné hlodavce.

Kobra královská na známce Indie z roku 2003

Kobra královská je druhým oblíbeným hadem pro krotitelé hadů spolu s kobrou indickou. Ačkoli není úplně hluchá, zvuk flétny neslyší, ale reaguje na její pohyby.

Zajímavý mýtus se vztahuje ke kobrám v Indii. Někteří lidé věří, že obraz toho, který zabije tohoto hada, zůstane v očích zaznamenán. Když pak mrtvého hada objeví jeho partner, může podle tohoto obrazu najít jeho vraha a pomstít se. Proto bývají u zabitých kober hlavy znetvořeny či spáleny.

Kobry královské jsou zásluhou své velikosti a reputace populárními chovanci zoologických zahrad.[23] V Česku je nalezneme v Zoo Dvorec a Zoo Plzeň (listopad 2023).[73]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]
Mrtvá kobra královská přejetá na silnici

Kobra královská se podle norem IUCN počítá mezi zranitelné druhy. Je to v důsledku ničení jejího přirozeného prostředí (i když dokáže žít v různých biotopech, průzkum v severozápadní Indii dokazuje, že klíčovým životním prostředím jsou nedotčené lesy) a také kvůli poptávce po jejím mase a kůži. Využívají se rovněž na výrobu „léčebných“ prostředků v orientální medicíně.[20][74] Za další hrozbu, leč menší nebo možná podceňovanou, lze považovat automobilový provoz: občas odborníci narazí na kobry přejeté na silnicích.[22][75]

V Indii se populace hadů snížila o 30 % během 75 let zejména kvůli odlesňování. Ve Vietnamu se populace kobry snížila o 80 % za pouhých 10 let a v Číně za podobně krátkou dobu zmizela odhadem až polovina populace. V dalších lokalitách, jako např. v Nepálu, Myanmaru, Malajsii a lokálně i v Singapuru je dnes rovněž velmi vzácná.[20][22]

Ochrana

[editovat | editovat zdroj]

Kvůli hrozbám a mizející populaci je kobra královská chráněná v Číně, Vietnamu a Indii. Uvedena je v úmluvě CITES v příloze II. (Čína, Vietnam) a v Indii spadá pod zákon číslo 53. z roku 1972, kdy za zabití hada může být viník potrestán odnětím svobody až na šest let.[20][24][76] Na Filipínách jsou kobry královské zařazeny na seznam ohrožených druhů. Je zde zakázáno zabíjení, obchod a konzumace hadů s určitými výjimkami, jako je domorodý lov pro obživu nebo pokud kobra ohrožuje lidský život, s maximálním trestem odnětí svobody na dva roky a pokutou 20 000 ₱.[77][78][79]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Království kobry (Kingdom of the Cobra, Kanada, 2009)
  • Hledání královské kobry (In Search of the King Cobra, Velká Británie, 2005, uvádí Austin Stevens)
  • Královna kobra a já (King Cobra and I, Velká Británie, 2006, uvádí Romulus Whitaker)
  • Nejnebezpečnější hadi Číny (Ten Deadliest Snakes: China, Velká Británie, 2013, uvádí Nigel Marven)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ MINTON, S. A. Jr.; MINTON, M. R. Venomous reptiles. New York: Charles Scribner's Sons, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0684166261. (anglicky) 
  3. ↑ King Cobra- National Reptile of India. www.indiamapped.com [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MENON, Aparna. Significant symbols. The Hindu. THG Publishing Private Limited, 2011-08-08. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0971-751X. (anglicky) 
  5. ↑ The National Reptile- King Cobra. www.mintageworld.com [online]. Mintage World, 2019-08-21 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ CANTOR, T. E. Asiatic Researches. Londýn: Calcutta, 1836. Dostupné online. Kapitola Sketch of an undescribed hooded serpent, with fangs and maxillar teeth, s. 87–93. (anglicky) 
  7. ↑ RAFFERTY, John P. King cobra: Venomous Reptile, Habitat & Diet. www.britannica.com [online]. Encyclopædia Britannica Online, 2023-11-07 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ UETZ, Peter; HALLERMANN, Jakob. Ophiophagus hannah. www.reptile-database.reptarium.cz [online]. The Reptile Database [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ATSMA, Aaron J. Hamadryades - Malian Dryad Nymphs of Greek Mythology. www.theoi.com [online]. Theoi Project [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ GUNTHER, Albert C. L. G. The Reptiles Of British India. London: Ray Society, 1864. Dostupné online. S. 340–342. (anglicky) 
  11. ↑ O'SHEA, Mark. Venomous snakes of the world. Princeton: Princeton University Press, 2005. 160 s. ISBN 978-0-691-12436-0. S. 96–97. 
  12. ↑ BOGERT, C. M. Hamadryas Preoccupied for the King Cobra. Copeia. 1945, roč. 1945, čís. 1, s. 47–47. Dostupné online [cit. 2023-11-24]. ISSN 0045-8511. DOI 10.2307/1438180. (anglicky) 
  13. ↑ SLOWINSKI, Joseph B.; KEOGH, J.Scott. Phylogenetic Relationships of Elapid Snakes Based on Cytochrome b mtDNA Sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2000-04, roč. 15, čís. 1, s. 157–164. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1006/mpev.1999.0725. (anglicky) 
  14. ↑ WÜSTER, Wolfgang; CROOKES, Steven; INEICH, Ivan. The phylogeny of cobras inferred from mitochondrial DNA sequences: Evolution of venom spitting and the phylogeography of the African spitting cobras (Serpentes: Elapidae: Naja nigricollis complex). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-11, roč. 45, čís. 2, s. 437–453. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2007.07.021. (anglicky) 
  15. ↑ FIGUEROA, Alex; MCKELVY, Alexander D.; GRISMER, L. Lee. A Species-Level Phylogeny of Extant Snakes with Description of a New Colubrid Subfamily and Genus. PLoS ONE. 2016-09-07, roč. 11, čís. 9. PMID: 27603205 PMCID: PMC5014348. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0161070. PMID 27603205. (anglicky) 
  16. ↑ a b c d GOWRI SHANKAR, P.; SWAMY, Priyanka; WILLIAMS, Rhiannon C. King or royal family? Testing for species boundaries in the King Cobra, Ophiophagus hannah (Cantor, 1836), using morphology and multilocus DNA analyses. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2021-12-01, roč. 165, s. 107300. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2021.107300. (anglicky) 
  17. ↑ a b SCHWARTZSTEIN, Peter. The king cobra is likely a ‘royal family’ of four species. Animals [online]. National Geographic Society, 2022-03-11 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b DUKE, Cameron. Surprise! King cobra is actually a royal lineage of 4 species. livescience.com [online]. Future US, Inc., 2022-03-22 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b c d e f g h CHANHOME, Lawan; COX, Merel Jack; VASARUCHAPONG, Taksa, a kol. Characterization of venomous snakes of Thailand. Asian Biomedicine. 2017-02-04, roč. 5, čís. 3, s. 311–328. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 1905-7415. DOI 10.5372/1905-7415.0503.043. (anglicky) 
  20. ↑ a b c d e f STUART, B.; WOGAN, G.; GRISMER, L., a kol. King Cobra (Ophiophagus hannah). IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2011-09-01 [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c d e f g Ophiophagus hannah. WCH Clinical Toxinology Resources [online]. The University of Adelaide [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b c d e f g h i j k l m n LIM, Kelvin K. P.; LEONG, Tzi Ming; LIM, Francis L. K. The King Cobra, Ophiophagus hannah (Cantor) in Singapore (Reptilia: Squamata: Elapidae).. S. 143–156. lkcnhm.nus.edu.sg [online]. National University of Singapore, 2011 [cit. 2021-07-07]. S. 143–156. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ a b c d YOUNG, Diana. Ophiophagus hannah (Hamadryad, King Cobra). Animal Diversity Web [online]. University of Michigan, 1999 [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ a b c d e f g h i j k DOLIA, Jignasu. (PDF) Nesting Ecology and Conservation of King Cobras in the Himalayan State of Uttarakhand, India. Rufford Foundation, 2020. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
  25. ↑ Ophiophagus hannah. Malaysia Biodiversity Information System (MyBIS) [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b c d e f LD50 of venomous snakes. snakedb.org [online]. Easy Snake Identification | snakeDB.org [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ Guinness world records 2008. New York, N.Y.: Bantam Books, 2008. 613 s. Dostupné online. ISBN 978-0-553-58995-5, ISBN 0-553-58995-4. OCLC 176950651 S. 64. (anglicky) 
  28. ↑ a b c d e f g h i j k FELIX, Jiří. Hadi. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978. 156 s. (Zvířata celého světa; sv. 3). OCLC 440289527 S. 20, 25, 53, 81–82, 101, 103, 106. 
  29. ↑ BURTON, R. W. The record hamadryad or king cobra [Naja hannah (Cantor)] and lengths and weights of large specimens. Bombaj: Bombay Natural History Society, 1950. 1054 s. Dostupné online. S. 561–562. (anglicky) 
  30. ↑ a b c Hrima, V.L. & Hriatzuala, V.L. & Fanai, Zodinliana & Lalronunga, Samuel & Lalrinchhana, Cc & Siama, Zothan & Lalremsiama, H.T.. (2014). Nesting ecology of the King Cobra, Ophiophagus hannah, (Reptilia: Squamata: Elapidae) in Aizawl District, Mizoram, India. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
  31. ↑ STIN. Krabi: Frau entdeckt 6m lange Königskobra und ruft nach 2 Tagen den Rettungsteam [online]. Schönes Thailand - Infos & News, 2020-02-27 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  32. ↑ Thailand News: Huge king cobra caught in Krabi. The Phuket News Com [online]. 2019-02-07 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ King Cobra Snakes - Facts, Pictures & Habitat Information [online]. ANIMAL CORNER [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ KOPP, Megan. Cobras. Minnesota: Capstone, 2011. 18 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4296-5430-2. S. 9. (anglicky) 
  35. ↑ a b Đột nhập lãnh địa loài hổ mang chúa khổng lồ nặng... 30 kg. danviet.vn [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (vietnamsky) 
  36. ↑ Xác minh thông tin cặp rắn hổ 60 kg được bắt ở núi Cấm. tayninh.tintuc.vn [online]. 2019-05-14 [cit. 2021-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-19. (vietnamsky) 
  37. ↑ a b c d e f g Bhaisare, Dhiraj & Ramanuj, V.P. & Shankar, Pogiri & Shankar, M. & Goode, Matt & Whitaker, Romulus. (2010). Observations on a wild King Cobra (Ophiophagus hannah), with emphasis on foraging and diet. IRCF Reptiles and Amphibians Conservation and Natural History. 17. S. 95–102. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. (anglicky)
  38. ↑ a b c d e f g King Cobra - Ophiophagus hannah. www.angelfire.com [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ a b SHANKAR, P. Gowri; GANESH, S. R.; WHITAKER, Romulus. King Cobra Ophiophagus hannah (Cantor, 1836) encounters in human-modified rainforests of the Western Ghats, India. Hamadryad. 2013, roč. 36, čís. 2, s. 62–68. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. (anglicky) 
  40. ↑ a b MARSHALL, Benjamin M.; STRINE, Colin T.; JONES, Max D. Hits Close to Home: Repeated Persecution of King Cobras ( Ophiophagus hannah ) in Northeastern Thailand. Tropical Conservation Science. 2018-01, roč. 11, s. 194008291881840. Dostupné online [cit. 2021-07-07]. ISSN 1940-0829. DOI 10.1177/1940082918818401. (anglicky) 
  41. ↑ a b King cobra, facts and photos. Animals [online]. National Geographic Society, 2010-09-10 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Smith, M. A. (1943). "Naja hannah. Hamadryad, King Cobra". The Fauna of British India, Ceylon and Burma, including the whole of the Indo-Chinese Subregion. Reptilia and Amphibia. III. – Serpentes. London: Taylor and Francis. S. 436–438. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. (anglicky)
  43. ↑ a b c d e f g h i j k VALENTA, Jiří. Jedovatí hadi: Intoxikace, terapie. Ilustrace Karel Vávra. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 379 s. ISBN 978-80-7262-473-7. S. 136–139. 
  44. ↑ YOUNG, Bruce A. Morphological basis of “growling” in the king cobra, Ophiophagus hannah. Journal of Experimental Zoology. 1991-12, roč. 260, čís. 3, s. 275–287. Dostupné online [cit. 2024-04-06]. ISSN 0022-104X. DOI 10.1002/jez.1402600302. (anglicky) 
  45. ↑ a b c d KŮRKA, Antonín; PFLEGER, Václav. Jedovatí živočichové. Praha : Academia, Československá akademie věd (ČSAV), 1984. Kapitola Kobra královká (Ophiophagus hannah), s. 124–125. (po česky)
  46. ↑ DANPAIBOON, Witchuda; REAMTONG, O.; SOOKRUNG, N. Ophiophagus hannah Venom: Proteome, Components Bound by Naja kaouthia Antivenin and Neutralization by N. kaouthia Neurotoxin-Specific Human ScFv. Toxins. 2014. Dostupné online [cit. 2021-07-07]. DOI 10.3390/toxins6051526. (anglicky) 
  47. ↑ VONK, Freek J.; CASEWELL, Nicholas R.; HENKEL, Christiaan V. The king cobra genome reveals dynamic gene evolution and adaptation in the snake venom system. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2013-12-17, roč. 110, čís. 51, s. 20651–20656. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-15. (anglicky) 
  48. ↑ a b Yuh Fen Pung, Peter T.H. Wong, Prakash P. Kumar, Wayne C. Hodgson, R. Manjunatha Kini. Ohanin, a Novel Protein from King Cobra Venom, Induces Hypolocomotion and Hyperalgesia in Mice. Journal of Biological Chemistry. 2005-04-01, roč. 280, čís. 13, s. 13137–13147. Dostupné online [cit. 2021-07-19]. ISSN 0021-9258. DOI 10.1074/jbc.M414137200. (anglicky) 
  49. ↑ a b ISMAIL, A.; MOHDFYZAL, B.; SOO, C. Locked-in syndrome following a king cobra (Ophiophagus hannah) envenomation. www.semanticscholar.org. 2017. Dostupné online [cit. 2021-07-07]. DOI 10.17576/MH.2017.1202.22. (anglicky) 
  50. ↑ a b TIN-MYINT; RAI-MRA; MAUNG-CHIT. Bites by the King Cobra (Ophiophagus hannah) in Myanmar: Successful Treatment of Severe Neurotoxic Envenoming. QJM: An International Journal of Medicine. 1991-09-01, roč. 80, čís. 3, s. 751–762. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 1460-2725. DOI 10.1093/oxfordjournals.qjmed.a068624. (anglicky) 
  51. ↑ DAVIDSON, T. King Cobra (Ophiophagus hannah). toxicology.ucsd.edu [online]. University of California, San Diego [cit. 2023-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-30. (anglicky) 
  52. ↑ DEAN, Jon. This snake keeper has been killed by his favourite pet - a king cobra. The Mirror [online]. 2015-12-16 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ a b c d THOMAS, Séan; GRIESSEL, Eugene. LD50 for various snakes. www.seanthomas.net [online]. 2012-02-01 [cit. 2021-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  54. ↑ TUN-PE; AYE-AYE-MYINT; WARRELL^, D.A. King cobra (Ophiophagus hannah) bites in Myanmar: Venom antigen levels and development of venom antibodies. Toxicon. 1995-03, roč. 33, čís. 3, s. 379–382. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/0041-0101(94)00157-4. 
  55. ↑ TAN, Choo Hock; TAN, Kae Yi; FUNG, Shin Yee. Venom-gland transcriptome and venom proteome of the Malaysian king cobra (Ophiophagus hannah). BMC Genomics. 2015-09-10, roč. 16, čís. 1, s. 687. PMID: 26358635 PMCID: PMC4566206. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 1471-2164. DOI 10.1186/s12864-015-1828-2. PMID 26358635. (anglicky) 
  56. ↑ ZHAO, E.: Venomous Snakes of China. In: P. Gopalakrishnakone, L. M. Chou: Snakes of Medical Importance. Venom and Toxin Research Group, National University of Singapore, 1990, S. 255.
  57. ↑ GANTHAVORN, Somsri. Toxicities of Thailand snake venoms and neutralization capacity of antivenin. Toxicon. 1969-11-01, roč. 7, čís. 3, s. 239–241. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/0041-0101(69)90012-9. (anglicky) 
  58. ↑ BROAD, A. J.; SUTHERLAND, S. K.; COULTER, A. R. The lethality in mice of dangerous Australian and other snake venom. Toxicon. 1979-01-01, roč. 17, čís. 6, s. 661–664. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/0041-0101(79)90245-9. (anglicky) 
  59. ↑ ENGELMANN, Wolf-Eberhard; OBST, Fritz Jürgen. Snakes biology, behavior and relationship to man. London: London Canberra Croom Helm, 1984. ISBN 978-0-7099-0939-2. S. 222. (německy) 
  60. ↑ a b VIBHAV. All about the King Cobra: Habitat, Venom, Hunting, Diet. www.naturesafariindia.com [online]. Nature Safari India, 2023-10-03 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ LEE, Mui Li; FUNG, Shin Yee; CHUNG, Ivy. King cobra (Ophiophagus hannah) venom L-amino acid oxidase induces apoptosis in PC-3 cells and suppresses PC-3 solid tumor growth in a tumor xenograft mouse model. International Journal of Medical Sciences. 2014, roč. 11, čís. 6, s. 593–601. PMID: 24782648 PMCID: PMC4003544. Dostupné online [cit. 2021-07-19]. ISSN 1449-1907. DOI 10.7150/ijms.8096. PMID 24782648. (anglicky) 
  62. ↑ a b c PETERSON, Elizabeth. Can a Severed Snake Head Still Kill? It's Possible. livescience.com [online]. 2014-08-30 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Chef dies after being biten by a cobra he had diced up. Daily Record [online]. Scottish Daily Record a Sunday Mail Ltd, 2014-08-23 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ O'NEILL, Natalie. Chinese chef dies after severed cobra head bites him [online]. New York Post, NYP Holdings, 2014-08-24 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ BARCHAN, D; KACHALSKY, S; NEUMANN, D. How the mongoose can fight the snake: the binding site of the mongoose acetylcholine receptor.. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1992-08-15, roč. 89, čís. 16, s. 7717–7721. Dostupné online [cit. 2023-11-29]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.89.16.7717. PMID 1380164. (anglicky) 
  66. ↑ LEON, Guillermo; SANCHEZ, Laura; HERNANDEZ, Andres. Immune Response Towards Snake Venoms. Inflammation & Allergy - Drug Targets (Discontinued). Roč. 10, čís. 5, s. 381–398. Dostupné online [cit. 2023-11-29]. (anglicky) 
  67. ↑ COLLINS, Britt. Poison pass: the man who became immune to snake venom. The Observer. Guardian News & Media Limited or its affiliated companies, 2018-02-11. Dostupné online [cit. 2023-11-29]. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  68. ↑ King Cobras, the largest venomous snakes. www.sjonhauser.nl [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-19. 
  69. ↑ DOLIA, Jignasu; DAS, Abhijit; KELKAR, Nachiket. House-warming: Wild king cobra nests have thermal regimes that positively affect hatching success and hatchling size. Journal of Thermal Biology. 2023-02-01, roč. 112, s. 103468. Dostupné online [cit. 2023-11-24]. ISSN 0306-4565. DOI 10.1016/j.jtherbio.2023.103468. (anglicky) 
  70. ↑ SCHAFFNER, Brynn. King Cobra. blueplanetbiomes.org [online]. Blue Planet Biomes [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ CARROLL, Sean B. How the King Cobra Maintains Its Reign. The New York Times. 2010-10-25. Dostupné online [cit. 2023-11-29]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  72. ↑ Fatal Battle Between King Cobra and Giant Python Ends in Knots. news.nationalgeographic.com. National Geographic Society, 2018-02-02. Dostupné online [cit. 2018-02-03]. (anglicky) 
  73. ↑ Königskobra, Ophiophagus hannah. www.zootierliste.de [online]. Zootierliste [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (německy) 
  74. ↑ VIERINGOVÁ, KNAUER. Obrazový atlas Ohrožené druhy zvířat, s. 125.
  75. ↑ DOLIA, Jignasu. Distribution, threat assessment and conservation of King Cobras in the Kumaon Region of Uttarakhand, northern India. [online]. 2020-10-31. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
  76. ↑ SIVAKUMAR, B. King cobra under threat, put on red list. articles.timesofindia.indiatimes.com [online]. Times Of India, 2012-07-02 [cit. 2023-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-01. (anglicky) 
  77. ↑ Republic Act No. 9147 [online]. www.officialgazette.gov.ph. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-09-27. (anglicky) 
  78. ↑ TSAO, Kimberly. How venomous is a king cobra and what should you do if you see one? Kuya Kim answers. GMA News Online [online]. GMA Network Inc., 2023-03-26 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ GARCIA, Danilo. 5 King Cobra nakumpiska sa NBI entrapment. www.philstar.com [online]. Philstar.com, 2021-12-23 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (filipínsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FELIX, Jiří. Hadi. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978. 156 s. (Zvířata celého světa; sv. 3). OCLC 440289527 
  • KŮRKA, Antonín; PFLEGER, Václav. Jedovatí živočichové. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 168 s. OCLC 16847348 
  • VALENTA, Jiří. Jedovatí hadi: Intoxikace, terapie. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 379 s. ISBN 978-80-7262-473-7.
  • VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Obrazový atlas Ohrožené druhy zvířat. Knižní klub, Praha 2012.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kobra_královská&oldid=24380565“