Kolonáda Maxima Gorkého
Kolonáda Maxima Gorkého | |
---|---|
neobarokní litinová kolonáda | |
Základní informace | |
Sloh | novobaroko |
Architekti | Miksch a Niedzielský |
Výstavba | 1889 |
Poloha | |
Adresa | Mariánské Lázně, sady Václava Skalníka, Mariánské Lázně, Česko |
Ulice | Goethovo náměstí |
Souřadnice | 49°58′38,33″ s. š., 12°42′23,72″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 29745/4-57 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolonáda Maxima Gorkého nebo také Hlavní lázeňská kolonáda (Německy: Kreuzbrunnen-Kolonnade, tj. Kolonáda Křížového pramene) je jednou z hlavních dominant Mariánských Lázní. Se svojí délkou 180 metrů je nejdelší lázeňskou kolonádou v České republice.[1] Její výstavbu nařídil opat kláštera v Teplé.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tato neobarokní litinová stavba vystavěná v letech 1888–1889 podle projektu architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského byla odlita v železárnách Blansko a smontována na místě původní uzavřené lázeňské promenády.[2] Unikátní litinová konstrukce přežila i válečné období. Hlavně za druhé světové války hrozilo její rozmontování a užití na výrobu zbraní.[3] Nešťastné období ale přečkala v celkem dobrém stavu. V poválečném období ale neprošla stavba žádnou rekonstrukcí. V roce 1951, kdy se Mariánské Lázně vrátily k návštěvě Maxima Gorkého (1923–1924) a vzpomenuly tohoto hosta uprostřed sezóny, dostala kolonáda název Kolonáda Maxima Gorkého.[4] První rekonstrukce se však konstrukce kolonády dočkala až v roce 1976, kdy byla odsouhlasena tehdejším MěNV. V roce 1981 byl otevřen prostor kolonády se zrestaurovaným kazetovým stropem a nástropními freskami na téma „Touha člověka létat“ od akademického malíře Josefa Vyleťala z roku 1979. Autorem bronzových reliéfů na stěnách je Antonín Kuchař. Rekonstrukce byla ukončena a kolonáda slavnostně otevřena roku 1986.
Kolonáda spolu s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Rudolfova a Karolinina pramene tvoří hlavní lázeňskou promenádu, jejíž součástí je i slavná Zpívající fontána.
Dne 8. února 2010 vláda České republiky schválila návrh Ministerstva kultury ČR o zařazení Kolonády Maxima Gorkého spolu s dalšími 37 památkami ČR na seznam národních kulturních památek. Dne 1. července 2010 se Kolonáda Maxima Gorkého stala národní kulturní památkou ČR.[5]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kolonáda Maxima Gorkého, 2021
-
Interiér kolonády
-
Interiér kolonády
-
Interiér kolonády
-
Nástropní freska kolonády
-
Pohlednice kolonády z roku 1900
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Historické objekty, s. 78.
- ↑ ČELADÍN, Jindřich. Blanenská litina zdobila lázeňské kolonády. Blanenský deník [online]. 2011-09-05 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Kolonáda v Mariánských Láznách [online]. Atlas památek [cit. 2019-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-24.
- ↑ Zaniklý Gorkého památník i deska [online]. HAMELIKA [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Hlavní kolonáda Mariánské Lázně [online]. GreatSpas.eu [cit. 2019-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-24.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolonáda Maxima Gorkého na Wikimedia Commons