Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vrbno nad Lesy)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Vrbno nad Lesy |
| Souřadnice | 50°19′16,78″ s. š., 13°54′29,36″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Další informace | |
| Adresa | Vrbno nad Lesy, Česko |
| Kód památky | 43219/5-1481 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na návsi obce Vrbno nad Lesy. Pravidelné bohoslužby se zde nekonají, pouze občasné kulturní akce. Spadá pod farnost Zlonice, vikariát Kladno.
Historie a stavební vývoj
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1321. Tehdy postoupil Plichta ze Žerotína spolu se svými bratry Jarkem a Habartem patronátní právo ke kostelu ve Vrbně klariskám v Panenském Týnci.[1] Nejstarší kněží známí jmény jsou v roce 1363 Bohuš a roku 1366 Beneš.[2] Kostel byl ale postaven dříve, někdy v období mezi poslední třetinou 13. století a počátkem 14. století.[3] Jeho staviteli byli zřejmě zmíněný Plichta ze Žerotína a jeho bratři. Z původní stavby se zachoval presbytář a východní zhruba třetina obvodového zdiva lodi. Věž kostela je mladší. Pocheho kompendium o stavebních památkách Čech uvádí opravu kostela po roce 1480.[4] S tím koresponduje i dendrochronologický rozbor jedlového dřeva stropních trámů druhého patra věže, jehož kácení je datováno do let 1475–1476, i fakt, že věže po severních stranách presbytářů na Lounsku vznikaly až v období pozdní gotiky, viz např. kostel v Oboře.[5]
V 70. letech 16. století se měl kostel nacházet v neutěšeném stavu a roku 1577 navíc vyhořela fara.[6] V předbělohorském období zůstala zřejmě vrbenská farnost katolická. Podací právo ke kostelu měly stále panenskotýnecké klarisky a kromě toho jmenoval v roce 1622 duchovním správcem v Lounech arcibiskup Jan Lohelius katolíka Václava Ludvíka Leitnera, který do té doby působil právě ve Vrbně.[7]
Po Leitnerově odchodu byla zřejmě fara několik desetiletí neobsazená. Obnovená byla roku 1665, kdy se také začaly vést matriky.[8] Bohumil Matějka[9] a podle něj Poche[4] uvádějí, že přestavba kostela proběhla zároveň s obnovením fary, tj. roku 1665. Ve skutečnosti k tomu došlo až počátkem třicátých let 18. století. Dokládá to nápis o obnově kostela datovaný rokem 1730, který v roce objevil František Štědrý,[10] letopočet 1733 vytesaný na zvonové stolici a konečně fakt, že trámy na strop druhého patra věže a zvonovou stolici se kácely mezi roky 1729–1731.[11] Věž z 15. století byla tehdy zvýšena o jedno patro a loď prodloužena směrem k západu. Severní předsíň kostela vznikla asi koncem 18. století. Roku 1904 byl kostel restaurován do stávající podoby.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Kostel leží na mírném návrší a je obehnán hřbitovní zdí. Má obdélníkový půdorys, je postaven z lomového kamene a je zčásti omítnutý. Fasáda je zdobena pilastry, hlavní vchod je ze severozápadu. Portál má obdélníkový tvar s kamenným ostěním. Nad jeho obloukovou supraportou se nachází segmentové okno a nad ním korunní římsa. Štít tvoří prázdná nika a nad ní malý trojúhelníkovitý tympanon zakončený křížkem. Okna v bočních stěnách lodě jsou sklenuta mírným obloukem a také opatřena kamenným ostěním. Sedlová střecha je kryta taškami, nad lodí se na ní nachází sanktusová věžička. Kněžiště směřuje na jihovýchod a ze severu k němu přiléhá mohutná čtverhranná věž, krytá cibulovitou bání s lucernou a křížkem. Ve druhém patře věže se nacházely tři okenní otvory, dnes zazděné. Presbytář je zaklenutý jedním polem křížové klenby. Žebra vyrůstají z konzol se zbytky polychromie. Východní lomené okno presbytáře s kružbami pochází ze 14. století. Sedlový portál vede z presbytáře do sakristie, umístěné v přízemí věže. Ta je zaklenuta segmentovou valenou klenbou. Západní část lodi je zakončená zděnou kruchtou se třemi oblouky.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]
Několik součástí inventáře pochází z 15. a 16. století. Především to je cínová křtitelnice datovaná nápisem, který editoval B. Matějka, do roku 1511.[12] Z doby stavby věže patrně pocházejí i dřevěné svlakové dveře vedoucí do sakristie. V presbytáři a na vítězném oblouku se nacházejí zbytky nástěnných maleb rovněž zřejmě z 15. století. Součástí bočního oltáře v lodi je asi dva metry vysoký obraz Nanebevzetí Panny Marie (Assumpty) provedený na dřevě. Je přemalovaný, původní malba pocházela z doby krátce po roce 1500.[13] V lodi jsou osazené tři náhrobníky rodiny pánů z Klinštejna z první poloviny 16. století.[14] Oltářní menza je středověkého původu a není vyloučené, že pochází z doby stavby kostela.
Hlavní oltář pochází z 1. poloviny 18. století. Zdobí ho obraz Nanebevzetí Panny Marie a dvou světců: svaté Kláry a zřejmě svatého Františka. Barokní je i kazatelna. Ve věži je zavěšený zvon z roku 1774, ulitý pražským zvonařem Janem Jiřím Kutnerem. Varhany jsou v kostele doložené v roce 1787. Stávající nástroj postavil varhanář Mölzer z Kutné Hory v roce 1904, opraveny byly v roce 1911.[15]
Původně gotická fara byla přestavěna v roce 1665. To platí i o hospodářské budově, jejíž úzké, obdélné okenní otvory s výrazným kamenným ostěním na průčelní fasádě naznačují, že může být středověkého původu. V prvním patře je zazděné renesanční záclonové okénko, patrně z původní farní budovy.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Severní fasáda věže -
Hospodářská budova fary od návsi -
Renesanční záclonové okénko na fasádě hospodářské budovy fary
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ EMLER, Josef (ed). Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III, 1311–1333. Praha: Královská česká společnost nauk, 1890. 954 s. Dostupné online. S. 303.
- ↑ EMLER, Josef (ed). Libri confirmationum ad beneficia ecclestica Pragensem per archidioecesim I/2. Praha: Spolek historický v Praze, 1874. 142 s. Dostupné online. S. 83, 89.
- ↑ LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001. 607 s. ISBN 80-901587-8-1. S. 551.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech IV. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 274.
- ↑ SKOPEC, Jaroslav (ed.). Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 573. (Dále jen Skopec 2022).
- ↑ ŠTĚDRÝ, František. Farní osada Vrbenská. In: Sborník historického kroužku. Praha: Družstvo Vlasť, 1906. S. 68. (Dále jen Štědrý 1906).
- ↑ ROEDL, Bohumír. Huertova mise v Lounech. In: FRANCEK, Jindřich. Rekatolizace v českých zemích. Pardubice: Historický klub - pobočka Pardubice, 1995. S. 112.
- ↑ Matrika narozených, oddaných a zemřelých farnosti Vrbno [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-11-05]. Dostupné online.
- ↑ MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, sv. 2, politický okres lounský. Praha: Archaeologická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. 94 s. S. 90. (Dále jen Matějka 1897).
- ↑ Štědrý 1906, s. 70.
- ↑ Skopec 2022, s. 574–575.
- ↑ Matějka 1897, s. 92.
- ↑ ROYT, Jan. Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách 1340–1550. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2015. 350 s. ISBN 978-80-246-3174-5. S. 61, 162.
- ↑ HONYS, Vít; HRUBÝ, Petr. Šlechtické sepulkrální památky Lounska. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2013. 240 s. ISBN 978-80-85036-52-7. S. 199–203.
- ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 122.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Skopec, Jaroslav, Románské a raně gotické venkovské kostely na Lounsku, Poohří 2, 2012, s. 160–178.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons - Evidenční list Nemovité kulturní památky (č. 1481), autor Dr. Koutný (1965)
