Kukalka Delalandeova
Kukalka Delalandeova | |
---|---|
Kukalka Delalandeova | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
vyhynulý[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | kukačky (Cuculiformes) |
Čeleď | kukačkovití (Cuculidae) |
Rod | kukalka (Coua) |
Binomické jméno | |
Coua delalandei (Temminck, 1827) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kukalka Delalandeova (Coua delalandei) byl pták z čeledi kukačkovití (Cuculidae) a rodu kukalka (Coua). Druh popsal Coenraad Jacob Temminck, nizozemský aristokrat a zoolog, v Nouveau Recueil de planches coloriées d'oiseaux roku 1827 jako Coccycus Delalandei.[2] Kukalka Delalandeova byla monotypickým druhem, a nevytvářela tedy poddruhy.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kukalka Delalandeova měřila 56–57 cm,[3] s 30cm ocasem a 22cm křídly. Zbarvení bylo na zádech převážně leskle modré, břicho bylo kaštanové a hruď měla bílé zbarvení. Černý zobák měřil 4,5 cm. Končetiny byly, stejně jako zobák, černé a běhák měřil 7,1 cm.[4][5] Sexuální dimorfismus se nevyvinul. Druh byl obratný a na rozdíl od některých jiných ostrovních ptáků uměl létat.[6] O některých návycích tohoto ptáka se nedochovaly informace. Není například známo, jak se rozmnožoval.[3] Kukalka Delalandeova se živila především plži, například zástupci rodu oblovek. Jejich tvrdou schránku rozbíjeli tito ptáci pomocí kamenů, které sloužily jako kovadlina. Když schránka praskla, měkké tělo vytáhli zobákem. Pokud si zobáky umazali slizem, vždy si je čistili. Kukalka Delalandeova se ozývala zvukem "crouou" (na základě pozorování v zajetí).[4]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Obývala deštné lesy na ostrově Nosy Boraha (Île Sainte-Marie) nacházející se u východního pobřeží Madagaskaru. O výskytu na Madagaskaru samotném nejsou důkazy; všechny známé exempláře pocházejí pouze z Nosy Boraha.[3]
Vyhynutí
[editovat | editovat zdroj]Původní les ostrova Nosy Boraha byl vykácený a ptáci byli navíc loveni. Došlo také k introdukci nových predátorů. Mezi lety 1831–1832 byl pták velmi vzácný a od roku 1834 nebyl pozorován, ačkoli pocházejí údajně zprávy o domorodcích, kteří ptáci lovili ještě ve dvacátých letech 20. století. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) druh hodnotí jako vyhynulý (od 1994).[4][7] Exempláře jsou v muzeích v Leidenu, New Yorku, Paříži, Londýně, Philadelphii, Cambridge a Antananarivu.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koa slimákožravá na slovenské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Coua delalandei (Snail-eating Coua) - Avibase [online]. avibase.bsc-eoc.org [cit. 2018-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Snail-eating Coua (Coua delalandei) [online]. hbw.com [cit. 2018-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c HUME, J. Extinct Birds. 2. vyd. London & New York: Bloomsbury Publishing, 2017. ISBN 978-1-4729-3744-5, ISBN 978-1-4729-3745-2. S. 218–220. (anglicky)
- ↑ a b FULLER, Errol. Extinct Birds. [s.l.]: Facts on File, 1988. Dostupné online. ISBN 978-0-8160-1833-8. S. 154 až 155. (anglicky)
- ↑ PAYNE, Robert B. The Cuckoos. [s.l.]: OUP Oxford, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-19-850213-5. S. 280 až 281. (anglicky)
- ↑ Coua delalandei [online]. iucnredlist.org [cit. 2018-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-02. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kukalka Delalandeova na Wikimedia Commons
- Taxon Coua delalandei ve Wikidruzích