Kuskusové
 Kuskusové | |
|---|---|
 Kuskus zemní (Strigocuscus gymnotis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Infratřída | vačnatci (Marsupialia) |
| Nadřád | australští vačnatci (Australidelphia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Nadčeleď | kuskusové (Phalangeroidea) Szalay, 1982 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kuskusové (Phalangeroidea/Phalangeriformes s. s.[1]) představují skupinu dvojitozubců (Diprotodontia).
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Taxon zahrnuje čeledi kuskusovití (Phalangeridae) a vakoplchovití (Burramyidae).[1][2] V rámci řádu dvojitozubců jsou kuskusové pokládáni za příbuzné s possumy a příbuznými (Petauroidea/Petauriformes) a klokany (Macropodiformes/Macropodoidea), vzájemné fylogenetické vztahy těchto skupin jsou nicméně sporné, zřejmě důsledkem jejich rychlé divergence ve středním eocénu.[2]
V rámci literatury se různí jednotlivé taxonomické kategorie těchto skupin, stejně jako jejich vymezení. Groves ve svém systému z roku 2005 klasifikoval nadčeledi Phalangeroidea + Petauroidea v rámci samostatného podřádu Phalangeriformes, zatímco pro klokany uvažoval druhý podřád Macropodiformes.[3] Jiné systémy operují s Phalangeridae a Burramyidae dokonce na úrovni dvou samostatných monotypických nadčeledí (Phalangeroidea, Burramyoidea), Phalangeroidea tak fakticky zahrnují pouze Phalangeridae.[4]
Pokud jsou klokani blíže příbuzní buďto s kuskusy, anebo s possumy, čemuž nasvědčují molekulární studie, taxon Phalangeriformes by byl v obou případech parafyletický.[2] Někteří taxonomové, včetně Macholána a Zimy, tak užívají pojmenování Phalangeriformes v užším smyslu přímo pro kuskusy (tedy Phalangeridae a Burramyidae).[1]
Bazální linii dvojitozubců představují koaly a vombati (Vombatiformes), jejichž postavení je nekontroverzní.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ZIMA, J.; MACHOLÁN, M, 2021. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 122–123.
- ↑ a b c ELDRIDGE, Mark D B; BECK, Robin M D; CROFT, Darin A. An emerging consensus in the evolution, phylogeny, and systematics of marsupials and their fossil relatives (Metatheria). Journal of Mammalogy. 2019-05-23, roč. 100, čís. 3, s. 802–837. Dostupné online [cit. 2023-09-30]. ISSN 0022-2372. DOI 10.1093/jmammal/gyz018.
- ↑ GROVES, C. P. Order Diprotodontia. In: WILSON, D. E.; REEDER, D. M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8221-0. (anglicky)
- ↑ JACKSON, S.; GROVES, C. Taxonomy of Australian Mammals. Melbourne: CSIRO Publishing, 2015. ISBN 978-1-4863-0013-6, ISBN 978-1-4863-0014-3. S. 21–22. (anglicky)