Lewisit 2
| Lewisit 2 | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | chlorid bis[(E)-2-chlorethen-1-yl]arsenitý |
| Sumární vzorec | C4H4AsCl3 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 50361-06-3 |
| PubChem | 5368106 |
| SMILES | C(=C[As](C=CCl)Cl)Cl |
| InChI | InChI=1S/C4H4AsCl3/c6-3-1-5(8)2-4-7/h1-4H/b3-1+,4-2+ |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 233,36 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lewisit 2 (L-2) je organoarsenová sloučenina se vzorcem AsCl(CH=CHCl)2, používaná jako chemická zbraň. Tuto látku, podobnou lewisitu 1 a lewisitu 3, poprvé připravil Julius Arthur Nieuwland v roce 1904.[1] Často se nachází ve směsi s chloridem 2-chlorvinylarsenitým (lewisitem 1) a/nebo tris(2-chlorvinyl)arsanem (lewisitem 3).[1] V čisté podobě jde o bezbarvou olejovitou kapalinu, ovšem nečistoty jej mohou zbarvit do hněda až černa.[2][3]
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Lewisit 2 vzniká, společně s lewisitem 3, jako vedlejší produkt výroby lewisitu 1.[4]
Acetylen reaguje s chloridem arsenitým v kyselině chlorovodíkové za přítomnosti chloridu rtuťnatého jako katalyzátoru, přičemž výtěžnost lewisitu se pohybuje mezi 80 a 85 %.[4]
- AsCl3 + C2H2 → (ClCH=CH)AsCl2
Lewisit 2 se vytváří dvěma adicemi acetylenu na arsenité centrum, zatímco lewisit 1, znázorněný výše, vzniká jedinou adicí.
Účinky
[editovat | editovat zdroj]Zdravotní účinky lewisitů se mohou lišit v závislosti na množství látky a době, po kterou jí byl člověk vystaven. Lewisit způsobuje okamžité poškození kůže, očí a dýchací soustavy a jedná se o látku silně dráždivou a zpuchýřující. Vzhledem k obsahu arsenu mohou lewisity také vyvolávat podobné účinky jako při otravě arsenem, jako jsou poškození žaludku a nízký krevní tlak.
Při vdechnutí
[editovat | editovat zdroj]Vdechnutí je nejčastějším způsobem vystavení lewisitu, způsobuje bolesti a podráždění celé dýchací soustavy, kvácení z nosu, zánět hrtanu, kýchání, kašel, zvracení a dušnost. Akutní vystavení lewisitu vdechnutím může způsobit chronické potíže s dýcháním.[3] V těžších případech se může vytvořit otok plic, pneumonitida nebo respirační selhání.
Pozření
[editovat | editovat zdroj]Pozření lewisitu způsobuje silnou bolest, zvracení, a poškození tkání.[3] Příznaky bývají také nízký tlak krve a rovněž některé projevy toxicity arsenu.[5] Lewisit poškozuje vlásečnice, čímž dochází ke krvácení a objem krve nestačí k udržení krevního tlaku; tento stav se nazývá hypovolémie. Při nízkém tlaku krve nemusí ledviny dostávat potřebné množství kyslíku, čímž dochází k jejich poškození.[3]
Vniknutí do očí
[editovat | editovat zdroj]Při vniknutí lewisitu do očí se objevuje štiplavá a pálivá bolest, silné podráždění a zánět rohovky, také blefarospasmus, slzení a otoky očních víček. Průnik lewisitu do očí může způsobit trvalé potíže se zrakem nebo oslepnutí.[3] Otok tkání okolo očí je může chránit před dalším působením látky.[3] K příznakům také patří neklid, slabost a pokles tělesné teploty.
Chronické vystavení
[editovat | editovat zdroj]Chronické vystavení lewisitu způsobuje otravu arsenem a vznik lewisitové alergie. Následky mohou také spočívat v dlouhodobém nebo trvalém poškození orgánů, jako jsou zánět spojivek, fotofobie, potíže se zrakem, dvojí vidění, slzení, vyschnutí sliznic, pálení v nosu a ústech, toxická encefalopatie, periferní neuropatie, nevolnost, zvracení, chronická obstrukční plicní nemoc, bronchitida, dermatitida, kožní vředy, bazaliom a skvamocelulární karcinom.[3]
Léčení
[editovat | editovat zdroj]První pomocí při otravách lewisity je dekontaminace zasažených oblastí a v případě potřeby také mechanická ventilace a sledování životních funkcí.[3] Jako protijed se používá dimerkaprol, který tlumí systémovou toxicitu, ovšem nezabraňuje poraněním kůže, očí a slznic., Dimerkaprol působí jako chelatační činidlo, které se váže na arsen obsažený v lewisitu.[6] Dimerkaprol je kontraindikován u osob s alergií na arašídy.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lewisite 2 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b McNutt, Patrick M., and Tracey L. Hamilton. "Ocular toxicity of chemical warfare agents." Handbook of Toxicology of Chemical Warfare Agents. Academic Press, 2015. 535-555
- ↑ CDC - Facts about Lewisite [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i CDC - The Emergency Response Safety and Health Database: Blister Agent: LEWISITE (L) - NIOSH [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Chemistry of Sulfur Mustard and Lewisite https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK236079/
- ↑ Chauhan, S.; Chauhan, S.; D’Cruz, R.; Faruqi, S.; Singh, K. K.; Varma, S.; Singh, M.; Karthik, V. Chemical warfare agents. Environmental Toxicology and Pharmacology 2008, 26, 113-122
- ↑ Vilensky, Joel A., and Kent Redman. "British anti-Lewisite (dimercaprol): an amazing history." Annals of emergency medicine 41.3 (2003): 378-383.