Přeskočit na obsah

Linie následnictví srbského trůnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Srbská královská rodina
Srbská královská rodina
Jugoslávská královská rodina
Karađorđevićové

Rozšířená královská rodina


Princezna Linda

  • Princ Nikolas
    Princezna Ljiljana
    • Princezna Maria
  • Princezna Katarina
  • Princ Jiří
    Princezna Fallon
  • Princ Michael
    Princezna Ljubica
    • Princezna Natalija
    • Princezna Isidora

  • Princezna Maria Tatiana
  • Princezna Lavinia-Marie
  • Princ Karl Wladimir
    Princezna Brigitte
  • Princ Dimitrij Ivan

Princezna Barbara

  • Princ Dimitrij
  • Princ Michael
  • Princ Sergius
    Princezna Eleonora
  • Princezna Helene
  • Princ Dušan
    Princezna Valerie

Princezna Alžběta

Následnictví srbského (a bývalého) jugoslávského trůnu užívalo jako systému určení následnictví trůnu salické právo. Následnictví jugoslávského trůnu bylo určeno v ústavě z roku 1931 (článek 36) a vycházelo z následnictví předchozího Srbského království. Podle salického práva mohli trůn zdědit pouze mužští potomci krále Petra I., vnuka Karađorđe Petroviće.

Současným pretendentem srbského (resp. jugoslávského) trůnu je Alexandr II. Karađorđević, syn krále Petra II. Karađorđeviće. Princ Alexandr Karađorđević je přes svou babičku Marii v 26. generaci potomkem středověkých srbských králů z rodu Nemanjićů[1].

Současná linie následnictví

[editovat | editovat zdroj]

Linie následnictví srbského trůnu je následující:[2]

Velký vůdce Karađorđe (1768–1817)


Pokud by vymřeli po meči tito možní následníci trůnu (potomci Petra I.), může král určit jako svého dědice svého příbuzného z vedlejší (nedynastické) větve dynastie Karađorđevićů. Pokud by takto král neučinil a zemřel bez dědiců, je na parlamentu, aby vybral a zvolil nového krále z vedlejší větve královské dynastie Karađorđevićů (potomci prince Arsena, mladšího bratra krále Petra I.). V tomto případě by se mohli následníky trůnu stát:[3]

Ovšem při vymření i těchto příslušníků rodu (což by vedlo k vymření celého rodu) by následnictví trůnu přešlo k nejbližšímu mužskému potomku posledního krále v ženské linii.

  1. Karađorđeviové jako potomci Nemanjićů, na stránkách rodu Karađorđevićú. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2011-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-07. 
  2. Pořadí následnictví a následnický řád na stránkách rodu Karađorđevićú. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2011-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-29. 
  3. Ústava království Jugoslávie z roku 1931. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2011-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-02.