Luisa Oranžsko-Nasavská
| Luisa Oranžsko-Nasavská | |
|---|---|
| švédská a norská královna | |
 | |
| Doba vlády | 8. červenec 1859 – 30. březen 1871 |
| Korunovace | 3. května 1860 (Švédsko) 5. srpna 1860 (Norsko) |
| Úplné jméno | Vilemína Frederika Alexandrina Anna Luisa |
| Narození | 5. srpen 1828 Haag, Spojené království Nizozemské |
| Úmrtí | 30. března 1871 (ve věku 42 let) Stockholm, Švédsko, Švédsko-norská unie |
| Pohřbena | Riddarholmen |
| Předchůdce | Joséphine de Beauharnais mladší |
| Nástupce | Žofie Nasavská |
| Manžel | Karel XV. |
| Potomci | Luisa Karel Oskar |
| Dynastie | Oranžsko-nasavská dynastie |
| Otec | Frederik Nizozemský |
| Matka | Luisa Pruská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luisa Oranžsko-Nasavská (5. srpna 1828 Haag – 30. března 1871 Stockholm) byla rodem nizozemská princezna z oranžsko-nasavské dynastie a sňatkem švédská a norská královna.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ a mládí
[editovat | editovat zdroj]Luisa se narodila jako nejstarší dítě nizozemského vévody Frederika (druhého syna nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské), a Luisy Pruské, nejmladší dcery pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Měla dva starší bratry, kteří však zemřeli již v útlém věku, a mladší sestru Marii (1841–1910).
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]V srpnu roku 1849 přijel na nizozemský královský dvůr švédský korunní princ Karel a poznal zde Luisu. Oficiální zasnoubení bylo oznámeno v únoru roku 1850 a svatba se konala 19. června roku 1851 ve stockholmské katedrále. Její manžel byl synem švédského krále Oskara I. a jeho manželky Josefiny de Beauharnais.
Důvodem sňatku byl nedávný původ nové švédské dynastie a velké věno nevěsty; to ovšem nakonec tak velké nebylo. Navíc korunní princ považoval Luisu za nepřitažlivou a začínal si postranní románky. Naopak Luisa svého manžela milovala.
Z manželství Luisy a Karla vzešli dva potomci, dcera a syn:
- 1. Luisa (31. 10. 1851 Stockholm – 20. 3. 1926 Kodaň),
- 2. Karel Oskar (14. 12. 1852 Stockholm – 13. 3. 1854 tamtéž), vévoda ze Södermanlandu
Po porodu druhého dítěte již princezna ze zdravotních důvodů další děti mít nemohla. Když pak v roce 1854 zemřel malý Karel Oskar ve dvou letech na zápal plic, ztratil král svého jediného dědice a následníka; po jeho smrti tak na švédský trůn nastoupil jeho mladší bratr, Oskar II.
Korunovace
[editovat | editovat zdroj]Luisa se stala švédskou královnou, když 8. července roku 1859 její tchán zemřel. Její manžel se stal novým králem jako Karel XV. ve Švédsku a Karel IV. v Norsku. Luisa pak dostala titul královny Švédska a Norska a byla korunována v obou zemích; je nutno zdůraznit, že předchozí dvě královny v Norsku korunovány nebyly, a to kvůli svému odlišnému vyznání.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Luisa zemřela ve Stockholmu 30. března roku 1871. Pochována byla v kostele Riddarholmen ve Stockholmu.
Nebyla příliš populární, říkalo se o ní, že nedostatečně komunikuje. Místo zasahování do politiky se věnovala dobročinným aktivitám.
Mezi potomky Luisy Oranžsko-Nasavské náleží řada příslušníků současných panujících rodů, např. dánská královna Markéta II., norský král Harald V., belgický král Albert II. či lucemburský velkovévoda Henri I. Lucemburský.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Oranžsko-Nasavská na Wikimedia Commons - https://web.archive.org/web/20110624053231/http://historiska-personer.nu/min-s/p635803ba.html historiska personer.nu
- http://thepeerage.com/p10168.htm#i101671
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Joséphine de Beauharnais jr. |
1859–1871 Luisa Oranžsko-Nasavská |
Nástupce: Žofie Nasavská |
.svg)
