Magyar Nemzet
| Magyar Nemzet | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Datum založení | 1938 |
| Datum zániku | 2018, znovuzaložen 2019 |
| Jazyk | maďarština |
| Periodicita | deník |
| Formát | broadsheet |
| Země původu |  Maďarsko |
| Sídlo redakce | Budapešť, Maďarsko |
| Politické zaměření | maďarský nacionalismus národní konzervatismus |
| Klíčové osoby | |
| Majitel | Central European Press and Media Foundation |
| Šéfredaktor | Attila Ballai |
| Odkazy | |
| ISSN | 0237-3793, 0133-185X a 1418-155X |
| OCLC | 909342678 |
| Web | Oficiální stránky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Magyar Nemzet (česky Maďarský národ) jsou hlavní maďarské noviny vydávané v Maďarsku, které se v roce 2021 stylizovaly jako „blízké současné maďarské vládě vedené Viktorem Orbánem“.[1]
Historie a profil
[editovat | editovat zdroj]Magyar Nemzet, umírněně konzervativní deník, založil Sándor Pethő v roce 1938.[2] V dubnu 2000 se list sloučil s dalším konzervativním deníkem Napi Magyarország.
Deník Magyar Nemzet je považován za součást konzervativních médií, jejichž vliv v zemi zesílil v roce 2010[3] a jehož redakční články často vystupují proti socialistickým a liberálním stranám, včetně Maďarské socialistické strany (MSZP) a Svazu svobodných demokratů (SZDSZ).
Deník vychází ve formátu broadsheet.[4] Jeho hlavním konkurentem byl deník Népszabadság, bývalý deník komunistické strany, který většinou podporoval bývalou socialistickou vládu MSZP/SZDSZ. Redakce deníku Magyar Nemzet si často stěžuje na neobjektivitu čtenějšího Népszabadságu a na faktickou cenzuru ze strany bývalé vlády MSZP, která konzervativní noviny odřízla od finančních prostředků.[5]
Oběh
[editovat | editovat zdroj]Náklad listu v lednu 1989 činil 132 tisíc výtisků, v lednu 1991 121 tisíc výtisků,[6] v červenci 1992 70 tisíc výtisků, v březnu 1993 55 tisíc výtisků,[6] v roce 1998 41 tisíc výtisků.[7] V roce 2009 měl list náklad 64 209 výtisků, což z něj činilo pátý nejprodávanější deník v zemi.[2] V letech 2005–2010 však list ztratil třetinu čtenářů.[8] Ve stejném období klesla i návštěvnost jeho internetových stránek.[8]
Ukončení činnosti
[editovat | editovat zdroj]V dubnu 2018 vydal vydavatel prohlášení, že poslední vydání deníku vyjde 11. dubna 2018 s odvoláním na finanční problémy. Internetová prezentace MNO.Hu nefungovala od dubna 2018 do února 2019.[9]
Znovuzaložení
[editovat | editovat zdroj]Dne 6. února 2019 bylo vydávání deníku obnoveno jako nová verze novin Magyar Idők.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyar Nemzet na anglické Wikipedii.
- ↑ Davos-era neocommunism | Visegrád Post [online]. 2021-03-01 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Communicating Europe: Hungary Manual [online]. December 2010 [cit. 2014-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Independent journalism under increasing threat in Hungary. Equal Times [online]. 2014-08-17 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Péter Bajomi-Lázár. The Business of Ethics, the Ethics of Business [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 February 2015.
- ↑ The press in Hungary. news.bbc.co.uk. 2004-04-29. Dostupné online [cit. 2023-08-29]. (anglicky)
- ↑ a b Login - ECPR. ecpr.eu [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Mihály Gálik; BEVERLY JAMES. Ownership and control of the Hungarian press. The Public. 1999. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 November 2014.
- ↑ a b Borbála Tóth. Mapping digital media. Hungary [online]. 5 January 2012 [cit. 2014-11-27]. Dostupné online.
- ↑ STAFF. Magyar Nemzet, Lánchíd Rádio to cease operations effective April 11th. The Budapest Beacon [online]. 2018-04-10 [cit. 2023-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-29. (anglicky)
