Markéta Fialková
| Mgr. Markéta Fialková | |
|---|---|
| Velvyslankyně ČSFR v Polsku | |
| Ve funkci: 8. května 1990 – 31. prosince 1992 | |
| Předchůdce | Josef Havlín |
| Nástupce | zánik ČSFR |
| 1. velvyslankyně ČR v Polsku | |
| Ve funkci: 1. ledna 1993 – březen 1994 | |
| Předchůdce | vznik ČR |
| Nástupce | Karel Štindl |
| Velvyslankyně ČR v Albánii | |
| Ve funkci: září 2007 – 23. srpna 2011 | |
| Předchůdce | Miroslav Šindelář |
| Nástupce | Bronislava Tomášová |
| Rodné jméno | Markéta Němcová |
| Narození | 27. března 1956 Praha  Československo |
| Úmrtí | 23. srpna 2011 (ve věku 55 let) Tirana  Albánie |
| Choť | Přemysl Fialka (rozvedení) |
| Rodiče | Jiří Němec Dana Němcová |
| Děti | bezdětná |
| Příbuzní | Ondřej Němec (bratr) David Němec (bratr) Jakub Němec (bratr) Pavla Paloušová (sestra) Jana Hlavsová (sestra) Veronika Křížová (sestra) Mejla Hlavsa (švagr) Martin Palouš (švagr) |
| Alma mater | ZČU v Plzni |
| Ocenění | komandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Markéta Fialková (rozená Markéta Němcová, 27. března 1956 Praha – 23. srpna 2011 Tirana) byla česká diplomatka, v době komunistického režimu disidentka. Zabývala se humanitárními otázkami, lidskými právy a dodržováním demokratických pravidel v některých zemích Evropy.
Život
[editovat | editovat zdroj]Za komunistického režimu
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako první ze sedmi dětí v rodině manželů Jiřího Němce a Dany Němcové. Její otec byl v 60. letech redaktorem časopisu Tvář a v období pražského jara patřil k zakládajícím členům Díla koncilové obnovy. Po roce 1977 byli manželé Němcovi představiteli Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Jiří Němec ovšem v roce 1983 emigroval do Vídně.
V roce 1977 podepsala Chartu 77 a poté byla zbavena možnosti dokončit studium. Pracovala jako zahradnice v Botanické zahradě v Praze, prodavačka v antikvariátu, sanitářka v několika nemocnicích. Účastnila se aktivit Polsko-československé solidarity a Hnutí občanské sebeobrany. Jako pozorovatelka se účastnila procesů s disidenty a podávala o nich zprávy pro VONS. Opakovaně byla vyslýchána a krátkodobě zadržována policií. V roce 1985 se provdala za fotografa Přemysla Fialku. Jejími bratry jsou výtvarník David Němec a fotograf Lidových novin Ondřej Němec, nejmladší bratr Jakub tragicky zahynul při dopravním neštěstí.[1] Jejími švagry byli manžel sestry Jany hudebník Mejla Hlavsa, nebo manžel sestry Pavly, diplomat a bývalý ředitel Knihovny Václava Havla Martin Palouš.
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Po pádu komunistického režimu vstoupila na diplomatickou dráhu. Od března 1990 byla zaměstnankyní Ministerstva zahraničních věcí. Od května 1990 do března 1994 pracovala jako velvyslankyně ČSFR a České republiky v Polsku. Za zásluhy o rozvoj česko-polských vztahů ji polský prezident Lech Wałęsa vyznamenal Komandérským křížem Řádu zásluh o Polskou republiku. V letech 1994–1995 byla zaměstnána v odboru analýz a plánování MZV, od února 1995 byla dva roky osobní tajemnicí prezidenta Václava Havla. Počínaje únorem 1997 následujících deset let opět pracovala pro analytický odbor ministerstva zahraničí. Českou republiku v Albánii zastupovala od září 2007.
Kromě svého působení v diplomacii pracovala i jako poradkyně Výboru pro vztahy mezi státem a Radou České biskupské konference (1997–1999), členka Vládního výboru pro vězně a nápravná zařízení (1997–1999) a mezi lety 1995–2006 jako pozorovatelka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě při volbách v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Gruzii, Makedonii/FYROM a Černé Hoře. V letech 2002–2007 vystudovala Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni, kde na katedře mezinárodního práva obhájila diplomovou práci na téma Rozpad Svazové republiky Jugoslávie: vztah mezi mezinárodním a vnitrostátním právem.
Zemřela 23. srpna 2011 v budově české ambasády v Tiraně, podle tiskového mluvčího ministerstva zahraničí Víta Koláře si několik dnů před smrtí stěžovala na zdravotní potíže.[2] V minulosti překonala rakovinu. Byla rozvedená, bezdětná, s místem trvalého pobytu v Praze. Pohřbena byla na hřbitově Malvazinky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Věčný úsměv Dany Němcové - iVysílání. [s.l.]: Česká televize Dostupné online.
- ↑ Zemřela bývalá disidentka a velvyslankyně v Albánii Markéta Fialková. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-08-24 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Věčný úsměv Dany Němcové. ČT, vyrobeno 2022. Dokumentární film, scénář a režie Ivana Miloševič Pauerová
