Melchior z Redernu
| Melchior z Redernu | |
|---|---|
 Melchior z Redernu | |
| 6. prezident dvorské válečné rady | |
| Ve funkci: 1599 – 1600 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Předchůdce | David Ungnad z Weißenwolfu |
| Nástupce | Karel Ludvík ze Sulzu |
| Narození | 6. ledna 1555 Vratislav  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 20. září 1600 (ve věku 45 let) Havlíčkův Brod Habsburská monarchie |
| Příčina úmrtí | mor |
| Místo pohřbení | Kostel Nalezení svatého Kříže |
| Choť | Kateřina, roz. Šliková |
| Rodiče | Bedřich z Redernu Salomena ze Schönaichu |
| Děti | Kryštof II. z Redernu |
| Příbuzní | Jan Jiří z Redernu, Šebestián z Redernu, Fabián z Redernu a Kryštof I. z Redernu (sourozenci) Jáchym Oldřich z Rosenfeldu (nevlastní bratr) |
| Zaměstnání | voják, politik |
| Profese | šlechtic |
| Commons | Melchior von Redern |
polní maršál | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Bedřich z Redernu |
|---|---|
| matka | Salomena ze Schönaichu |
| manželka | Kateřina z Redernu |
| syn | Kryštof II. z Redernu |
| bratr | Jan Jiří z Redernu |
| bratr | Šebestián z Redernu |
| bratr | Fabian z Redernu |
| bratr | Kryštof I. z Redernu |
| sestra | Kateřina |
| sestra | Anna |
| sestra | Judita |
Melchior (Melichar) z Redernu (6. ledna 1555, Vratislav – 20. září 1600, Havlíčkův Brod) byl rakouský šlechtic ze starého šlechtického rodu Redernů. Byl vojevůdcem císařské armády v tureckých válkách. Dosáhl hodnosti polního maršála a působil jako císařský rada a prezident tehdejší dvorní vojenské rady. Jeho vliv je patrný také v severních Čechách, kde nechal založit Nové Město pod Smrkem, Bílý Potok, stál za dostavbou první podoby libereckého zámku.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako nejmladší ze synů Bedřicha z Redernu († 1564) a jeho manželky Salomeny z rodu Schönaichů. Jeho otec byl politik a majitel několika panství ve Slezsku (Ruppersdorf, Tost a Peiskretscham) a v Čechách vlastnil Frýdlant. Matka Salomena pocházela z rodu Schönaichů. Melichar měl čtyři bratry: Jana Jiřího, Sebastiana, Fabiana a Kryštofa a tři sestry: Kateřinu, Annu a Juditu.
Melchior studoval v Míšni, Heidelbergu a také Paříži, kde společně se svým bratrem Kryštofem prožil Bartolomějskou noc. I nadále v mládí hodně cestoval, navštívil Řím, Florencii, Neapol a jiná italská města.
Službu v císařské armádě nastoupil roku 1575 ve svých dvaceti letech a celkem se zúčastnil jedenácti válečných tažení v Polsku, Rusku, Prusku, Holandsku a hlavně proti Turkům v královských Uhrách.
Roku 1582 armádu opustil a až do roku 1593 se věnoval správě rodových panství – nejprve společně se svým bratrem Kryštofem, po jeho smrti 3. září 1591 pak samostatně. V letech 1585 až 1587 nechali Melchior spolu s bratrem Kryštofem vystavět liberecký zámek. Správou města Liberce byl pověřen městský kapitán (a snad i Melicharův nevlastní bratr) Jáchym Oldřich z Rosenfeldu, za jehož správy město vzkvétalo. V témže roce se mu narodil jeho jediný syn Kryštof. Ten, ač protestant, zastával významné úřady u dvora: byl císařským radou a tajným radou arcivévodů Matyáše a Maxmiliána.
Do armády byl Melichar povolán opět roku 1593, aby v hodnosti polního maršála čelil opětovnému tureckému nebezpečí. Vyznamenal se v bojích u Sisaku v Chorvatsku, Pápy v Uhrách a zejména během obrany pevnosti Velký Varadín roku 1598, kdy Redern bránil pevnost s 2 000 muži proti 120 000 Turků. Ti se 3. listopadu 1598 po dvanácti neúspěšných pokusech o dobytí města vzdali obléhání. Za tyto služby obdržel od císaře Rudolfa II. děkovný dopis a 20 000 tolarů a 16. května 1599 v Praze přijal rytířský titul a byl jmenován říšským svobodným pánem. Současně byl jmenován prezidentem Dvorské válečné rady a pověřen velením nejvýznamnější maďarské pevnosti Ráb.
Téhož roku obdržel rozkaz zasáhnout proti vzbouřeným císařským vojskům v Uhrách. Po smrti maršála hraběte Adolfa ze Schwarzenbergu před Pápou převzal v roce 1600 velení při útoku na pevnost Pápa. Pevnost obsazenou vzbouřenými francouzskými a valonskými žoldnéři krvavě dobyl během jednoho dne 9. srpna masakrem bez zajatců. O dva dny později, 11. srpna 1600 byl Melchior z Redernu ve Vídni jmenován polním maršálem.
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]Patrně v průběhu boje nebo cestou do Vídně se nakazil morovou nákazou. O něco později vydal na cestu z Rábu zpět do Frýdlantu, aby se vyléčil z nemoci. Zemřel však na cestě v Německém (Havlíčkově) Brodě dne 20. září. Jeho žena Kateřina nechala jeho tělo dopravit do Liberce, kde se 5. ledna 1601 konala smuteční slavnost a 6. ledna – tedy v den nedožitých 46. narozenin – byl Melchior uložen do rodové hrobky v děkanském kostele Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantě.[1] Zdobenou cínovou rakev dodal v roce 1601 tehdy známý zvonař Georg Wildt.[2] V roce 1605 pro něj byla postavena mramorová hrobka s bronzovou sochou, která byla dokončena 25. listopadu 1610 pod vedením sochaře Gerharda Hendrika.[3]
Manželství a potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Dne 25. listopadu 1581 se Melichar z Redernu oženil s Kateřinou Šlikovou, dcerou válečníka Kryštofa Šlika a jeho manželky Barbory Mašťovské z Kolovrat. Jediným potomkem vzešlým z jejich manželství byl Kryštof II. z Redernu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PROPAMÁTKY -. www.propamatky.info [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Artikel zu Georg Wildt in der Sächsischen Biografie
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Piotr Oszczanowski: Pomnik chrześcijańskiego rycerza. Nagrobek Melchiora von Redern we Frýdlancie – opus vitae Gerharda Hendrika z Amsterdamu. Breslau 2013, ISBN 978-83-64358-24-1.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KARPAŠ, Roman, a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996.
- Svoboda, Milan: Redernové v Čechách, Praha, Togga - UK 2011
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Melchior z Redernu na Wikimedia Commons - Seznam prací o Melchioru z Redernu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
