Přeskočit na obsah

Michael Mayr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O hornorakouském politikovi z poloviny 19. století pojednává článek Michael Mayr (poslanec Říšského sněmu).
Dr. Michael Mayr
Michael Mayr, foto z Wiener Bilder z r. 1907
Michael Mayr, foto z Wiener Bilder z r. 1907
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
1908 – 1914
Poslanec Ústavodár. Národní rady
Ve funkci:
4. března 1919 – 9. listopadu 1920
Poslanec Národní rady
Ve funkci:
10. listopadu 1920 – 21. května 1922
Státní tajemník pro ústavní a správní reformu v 3. vládě K. Rennera
Ve funkci:
17. října 1919 – 24. června 1920
Spolkový kancléř Rakouska
(Do 20. 11. 1920 oficiálně Předseda kabinetu a vedoucí státního kancléřství)
Ve funkci:
7. července 1920 – 21. června 1921
PředchůdceKarl Renner
NástupceJohann Schober
Ministr zahr. věcí Rakouska
(Pověřen správou státního úřadu pro zahraničí)
Ve funkci:
22. října 1920 – 20. listopadu 1920
PředchůdceKarl Renner
NástupceJohann Schober
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťansko sociální str.

Narození10. dubna 1864
Adlwang
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. května 1922 (ve věku 58 let)
Waldneukirchen
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníWestfriedhof
Alma materVídeňská univerzita
Náboženstvíkatolická církev
CommonsMichael Mayr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Mayr (10. dubna 1864 Adlwang[1][2][3]21. května 1922 Waldneukirchen[1][3][4]) byl rakouský vysokoškolský pedagog, archivář a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady za Tyrolsko, po první světové válce rakouský spolkový kancléř.

Pocházel z rodiny rolníka. Navštěvoval gymnázium v Kremsmünsteru a Vídeňskou univerzitu.[2] Zde studoval dějiny a zeměpis a promoval roku 1890. V letech 1889–1891 studoval na Ústavu pro rakouský dějezpyt při Vídeňské univerzitě. V roce 1892 nastoupil do archivnictví.[3] V letech 1891–1892 ho Ústav pro rakouský dějezpyt vyslal do Říma. Po návratu krátce pracoval na ministerstvu financí a pak nastoupil do innsbruckého státního archivu.[4] Byl členem c. k. akademie věd a členem mnoha dalších odborných sdružení.[2] Byl univerzitním profesorem v Innsbrucku.[1] Od roku 1900 vyučoval moderní dějiny a zemské dějiny na Univerzitě Innsbruck.[4] Napsal řadu prací na téma dějin a právních dějin.[3]

Počátkem 20. století se kromě svého působení coby vysokoškolský pedagog uvádí i jako ředitel archivu místodržitelství v Innsbrucku.[2] Tento zemský archiv vedl v letech 1897–1920.[3]

Angažoval se rovněž politicky. Od roku 1908 do roku 1914 byl poslancem Tyrolského zemského sněmu.[5][3]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Tyrolsko 03.[6] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen klubu Křesťansko-sociální sjednocení.[6]

Jeho politická kariéra vyvrcholila po první světové válce. Od 4. března 1919 do 9. listopadu 1920 byl poslancem rakouské Ústavodárné Národní rady a od 10. listopadu 1920 až do své smrti v květnu 1922 byl poslancem Národní rady za Křesťansko-sociální stranu. Nastoupil tehdy i na vládní posty. V třetí vládě Karla Rennera zasedal od 17. října 1919 do 24. června 1920 jako ministr (oficiálně státní tajemník) pro ústavní a správní reformu.[3]

Od 7. července 1920 do 21. června 1921 byl rakouským kancléřem. Do 20. listopadu 1920 vedl první vládu Michaela Mayra, v níž měl oficiálně funkci státního tajemníka s titulem předsedy kabinety a vedoucího státního kancléřství. Po 20. listopadu 1920 pak již zastával formálně post spolkového kancléře v druhé vládě Michaela Mayra. Od 22. října 1920 do 20. listopadu 1920 rovněž v první vládě Michaela Mayra působil i jako ministr zahraničních věcí Rakouska (oficiálně pověřen správou státního úřadu pro zahraničí).[3] Jeho druhá vláda od listopadu 1921 již nebyla velkou koalicí křesťanských sociállů a sociálních demokratů. V červnu 1921 podal demisi. Na stranickém sjezdu křesťanských sociálů ve Vídni to pak odůvodnil tím, že vláda byla slabá.[4]

Zemřel náhle v květnu 1922 v Waldneukirchen, kam přijel na návštěvu za politikem Peterem Mandorferem. Po několika dnech aktivity a schůzek s kolegy a známými náhle oznámil, že je mu nevolno. Bezprostředně poté upadl a byl na místě mrtev.[4]

  1. a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 132. (německy) 
  2. a b c d Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 256. (německy) 
  3. a b c d e f g h Dr. Michael Mayr [online]. parlament.gv.at [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b c d e Bundeskanzler a. D. Doktor M. Mayr. Reichspost. Květen 1922, čís. 139, s. 1–2. Dostupné online. 
  5. SCHOBER, Richard; LANG, Eberhard. Geschichte des Tiroler Landtages im 19. und 20. Jahrundert. [s.l.]: Universitätsverlag Wagner, 1984. 639 s. Dostupné online. ISBN 9783703001314. S. 385. (německy) 
  6. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]