Přeskočit na obsah

Michel de Certeau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michel de Certeau
Rodné jménoMichel Jean Emmanuel de La Barge de Certeau
Narození17. května 1925
Chambéry
Úmrtí9. ledna 1986 (ve věku 60 let)
Paříž
Příčina úmrtírakovina slinivky
Alma materVysoká škola praktických studií
Fakulta umění Pařížské univerzity
Univerzita Pierra Mendèse Franceho
Katolická univerzita v Lyonu
Seminář u svatého Sulpicia
Povoláníhistorik, filozof, vysokoškolský učitel, kněz a sociolog
ZaměstnavateléKatolický institut v Paříži
Kalifornská univerzita v San Diegu
Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách
Univerzita Paříž VIII
Ženevská univerzita
OceněníCena Constant-Daugueta (1968)
Nábož. vyznáníkatolicismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michel de Certeau S.J. [mišel d’sertó] (17. května 1925 Chambéry, Savojsko9. ledna 1986 Paříž) byl francouzský kněz, jezuita, sociolog, historik a filosof.

Po studiu klasické filologie a filosofie v Grenoblu, Lyonu a Paříži vtsoupil roku 1950 v Lyonu do jezuitského řádu a roku 1956 byl vysvěcen na kněze. Téhož roku založil časopis Christus, s nímž trvale spolupracoval. Roku 1960 získal doktorát teologie na pařížské Sorbonně prací o jednom z prvních jezuitských mystiků Pierru Favre. Byl silně ovlivněn J. Lacanem a zabýval se také psychoanalýzou. Přednášel v Paříži na Institut catholique a na École des hautes études en sciences sociales (EHESS), dále na univerzitách v Ženevě a v San Diegu v USA.

Myšlení a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Pole působnosti M. de Certeau bylo mimořádně široké. Zabýval se dějinami mystiky a teorií historiografie, ale také sociologií každodenního života, zejména spotřebitelského chování. Zavedl vlivné rozlišení mezi strategiemi producentů a institucí a taktikami spotřebitelů, kteří se v daném prostoru pohybují. Řadu knih a článků věnoval otázkám křesťanské víry a její krize v současném světě.

Hlavní díla

[editovat | editovat zdroj]
  • La Prise de Parole (Dobytí slova), Paris 1968
  • L'Absent de L'Histoire (Kdo chybí v dějinách), Paris 1973
  • La Culture au Pluriel (Kultura v množném čísle), Paris 1974
  • L'Ecriture de l'Histoire (Psaní dějin), Paris 1975
  • Politica e Mistica. A Questioni di Storie Religiosa (Politika a mystika. Otázky náboženských dějin), Milán 1975
  • Une Politique de la Langue: La Révolution Française et les Patois, l'enquête de Grégoire (Politika jazyka. Francouzská revoluce a nářečí) (s Dominique Julia a Jacques Revelem), Paris 1975
  • La Réveil Indien en Amérique Latine (Indiánské probuzení v Jižní Americe) (s Yves Materne), Paris 1977
  • L'Invention du Quotidien. Vol. 1, Arts de Faire (Vynález každodennosti I. Jak se to dělá), Paris 1980
  • Croire. Une pratique de la différence (Věřit: praxe diference), Urbino 1981
  • Histoire et Psychoanalyse entre Science et Fiction (Historie a psychoanalýza mezi vědou a fikcí), Paris 1987

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • M. de Certeau, Psaní dějin. Brno: CDK 2011
  • (anglicky) Jeremy Ahearne, Michel De Certeau : Interpretation and Its Other, Stanford University Press, 1996.
  • (anglicky) Ian Buchanan, Michel de Certeau: Cultural Theorist, London: Sage, 2000.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]