Mihule říční
 Mihule říční | |
|---|---|
 Mihule říční | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Řád | mihule (Petromyzontiformes) |
| Čeleď | mihulovití (Petromyzontidae) |
| Rod | mihule (Lampetra) |
| Binomické jméno | |
| Lampetra fluviatilis (Linné, 1758) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mihule říční (Lampetra fluviatilis) je živočich z třídy mihulí. Žije v celé Evropě, od Středozemního moře po finská jezera. Parazituje na rybách.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Mihule říční dorůstá maximální délky asi 40 centimetrů. Má tmavě modrý až šedozelený hřbet a boky. Břicho je stříbřitě bílé. Během tření dostává tělo bronzový nádech.
Život a potrava
[editovat | editovat zdroj]Mihule říční se hojně vyskytují při evropských březích od jižní Skandinávie po jižní Evropu. Vyskytuje se ve Středozemním i v Baltském moři. Sladkovodní forma je známa i z Ladožského a Oněžského jezera. V ČR její výskyt v současné době není, ale ještě koncem 20. století táhla do ČR tato mihule hojně Labem ze Severního moře. Vlivem vodních staveb a průmyslového znečištění vodních toků její tahy ustaly.
V září až listopadu vystupuje z moře vysoko proti proudu řek až do horních toků. Od února do května se tře. Za tahu nepřijímá potravu a po vytření hyne. Larvální stadium trvá 3 až 4 roky; slepé larvy se nazývají minohy, nemají přísavku a žijí v nánosech bahna na dně potoků a v klidnějších zátočinách. Živí se rozpadajícími organickými látkami. Když dosáhnou délky okolo 15 centimetrů, tak se mění v typické mihule s očima a charakteristickou ústní nálevkou. Táhnou v březnu po proudu řek do moře. Cizopasí na drobnějších mořských rybách (mladých sledích apod.).[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ ČIHAŘ, Jiří; MALÝ, Jiří. Sladkovodní ryby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1978.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARUŠ, Vlastimil; OLIVA, Ota, a kolektiv. Mihulovci – Petromyzontes a ryby – Osteichthyes. 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. (Fauna ČR a SR; sv. 28/1). ISBN 80-200-0500-5. Kapitola Lampetra fluviatilis, s. 54–61.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mihule říční na Wikimedia Commons - BioLib.cz – Lampetra fluviatilis (mihule říční) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- Mihule říční – atlas ryb on-line Archivováno 26. 1. 2018 na Wayback Machine.
