Mistrovství světa v alpském lyžování

Mistrovství světa v alpském lyžování
	Poslední ročník:; Mistrovství světa v alpském lyžování 2023
	Zlatá medaile
Sport	alpské lyžování
Založeno	1931
Periodicita	dvouletá
Období	leden–únor
Pořadatel	Mezinárodní lyžařská federace
První ročník	MS 1931
Závody	12 individuálních; 1 týmový
Web	www.fis-ski.com

Mistrovství světa v alpském lyžování (anglicky FIS Alpine World Ski Championships) je vrcholná soutěž sjezdového lyžování, kterou organizuje Mezinárodní lyžařská federace (FIS). Mistrovství světa bylo založeno roku 1931, kdy se poprvé konalo ve švýcarském Mürrenu. Po druhé světové válce soutěž získala dvouletou periodicitu. V období 1948–1980 se za světové šampionáty počítaly také zimní olympijské hry.

Historie

Premiérový světový šampionát proběhl v roce 1931. V následujících letech bylo mistrovství pořádáno každoročně na evropském kontinentu, až do vypuknutí druhé světové války. Přesto se v roce 1941 uskutečnilo pouze za účasti zemí Osy, a také států, které nebyly s mocnostmi Osy ve válečném stavu. Roku 1946 pak výsledky z válečného šampionátu Mezinárodní lyžařská federace zrušila, pro restrikci v kritériu omezeného počtu účastnických zemí.^[1]

Po druhé světové válce došlo na několik desetiletí k propojení mistrovství světa se závody na zimních olympijských hrách. V období 1948–1982 se samostatný šampionát konal každé čtyři roky, přestože byli mistři světa vyhlašováni ve dvouletém intervalu. V letech, kdy probíhaly olympijské hry, se závody na této události počítaly současně za oficiální soutěže mistrovství světa. V mezidobí zimní olympiády, se pak konaly světové šampionáty samostatně. První samostatný závod od roku 1939, a oddělený od olympijských her, se uskutečnil roku 1950 v americkém Aspenu. Představoval také premiérový šampionát, jenž neproběhl na evropském kontinentu.

V letech konání olympiády byly navíc udělovány tituly mistrům světa v kombinaci, přestože samostatný kombinační závod nebyl na programu olympijských her až do roku 1988 v Calgary. Výsledky se tvořily na základě součtu časů z olympijské soutěže ve sjezdu a slalomu. Od roku 1985 se pak samostatné mistrovství světa koná nezávisle na olympiádě. Nedostatek sněhu při MS 1995 ve španělské Sierra Nevadě způsobil přeložení šampionátu na následující kalendářní rok 1996.

Od roku 2021 měl být superkombinační závod v programu šampionátů nahrazen paralelním závodem. Rada Mezinárodní lyžařské federace však během zasedání na MS 2019 v Åre záměr revokovala a superkombinace zůstala v programu i spolu s paralelním závodem.^[2]

Místo konání

Rok	dějiště	stát	mistrovství světa
1931	Mürren	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1931
1932	Cortina	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1932
1933	Innsbruck	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1933
1934	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1934
1935	Mürren	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1935
1936	Innsbruck	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1936
1937	Chamonix	Francie Francie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1937
1938	Engelberg	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1938
1939	Zakopané	Polsko Polsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1939
1941	Cortina d'Ampezzo¹⁾	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1941
1948	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Zimní olympijské hry 1948
1950	Aspen	Spojené státy	Mistrovství světa v alpském lyžování 1950
1952	Oslo	Norsko Norsko	Zimní olympijské hry 1952
1954	Åre	Švédsko Švédsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1954
1956	Cortina	Itálie Itálie	Zimní olympijské hry 1956
1958	Badgastein	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1958
1960	Squaw Valley	Spojené státy	Zimní olympijské hry 1960
1962	Chamonix	Francie Francie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1962
1964	Innsbruck	Rakousko Rakousko	Zimní olympijské hry 1964
1966	Portillo	Chile Chile	Mistrovství světa v alpském lyžování 1966
1968	Grenoble	Francie Francie	Zimní olympijské hry 1968
1970	Val Gardena	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1970
1972	Sapporo	Japonsko Japonsko	Zimní olympijské hry 1972
1974	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1974
1976	Innsbruck	Rakousko Rakousko	Zimní olympijské hry 1976
1978	Garmisch	Západní Německo Západní Německo	Mistrovství světa v alpském lyžování 1978
1980	Lake Placid	Spojené státy	Zimní olympijské hry 1980
1982	Schladming	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1982
1985	Bormio	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1985
1987	Crans-Montana	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1987
1989	Vail	Spojené státy	Mistrovství světa v alpském lyžování 1989
1991	Saalbach	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1991
1993	Morioka	Japonsko Japonsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1993
1996	Sierra Nevada	Španělsko Španělsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1996
1997	Sestriere	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1997
1999	Vail	Spojené státy	Mistrovství světa v alpském lyžování 1999
2001	St. Anton	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2001
2003	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2003
2005	Bormio	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 2005
2007	Åre	Švédsko Švédsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2007
2009	Val-d'Isère	Francie Francie	Mistrovství světa v alpském lyžování 2009
2011	Garmisch	Německo Německo	Mistrovství světa v alpském lyžování 2011
2013	Schladming	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2013
2015	Vail a Beaver Creek	Spojené státy	Mistrovství světa v alpském lyžování 2015
2017	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2017
2019	Åre	Švédsko Švédsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2019
2021	Cortina d'Ampezzo	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 2021
2023	Courchevel a Méribel	Francie Francie	Mistrovství světa v alpském lyžování 2023
2025	Saalbach	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2025
2027	Crans-Montana	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2027
¹⁾ – výsledky anulovány FIS^[1]

Pořadatelství

Do roku 2023 hostilo mistrovství světa dvanáct států, včetně ročníků sdílených se zimními olympijskými hrami. Na jižní polokouli se uskutečnil jediný ročník, když se během srpna 1966 šampionát jel v chilském Portillu. Seznam nezahrnuje neoficiální MS 1941.

Stát	Pořadatelství mistrovství světa			poprvé	naposledy	plánované
Stát	celkem	samostatně	s olympiádou	poprvé	naposledy	plánované
Švýcarsko Švýcarsko	9	8	1	1931	2017	2027
Rakousko Rakousko	9	7	2	1933	2013	2025
Itálie Itálie	7	6	1	1932	2021
Spojené státy americké Spojené státy americké	6	4	2	1950	2015
Francie Francie	5	4	1	1937	2023
Švédsko Švédsko	3	3	0	1954	2019
Německo Německo	2	2	0	1978	2011
Japonsko Japonsko	2	1	1	1972	1993
Polsko Polsko	1	1	0	1939
Chile Chile	1	1	0	1966
Španělsko Španělsko	1	1	0	1996
Norsko Norsko	1	0	1	1952

Celkem	47	37	10	1931	2023

Disciplíny

1931–1980

Disciplína		31	32	33	34	35	36	37	38	39	OH 48	50	OH 52	54	OH 56	58	OH 60	62	OH 64	66	OH 68	70	OH 72	74	OH 76	78	OH 80
M u ž i	Kombinace		•	•	•	•	•	•	•	•	•			•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Sjezd	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Obří slalom											•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
Ž e n y	Kombinace		•	•	•	•	•	•	•	•	•			•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Sjezd	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Obří slalom											•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•

Počet disciplín		4	6	6	6	6	6	6	6	6	6	6	6	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8

1982–2023

Disciplína		82	85	87	89	91	93	96	97	99	01	03	05	07	09	11	13	15	17	19	21	23
M u ž i	Kombinace	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Sjezd	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Obří slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Super-G			•	•	•		•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Paralelní závod																				•	•
Ž e n y	Kombinace	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Sjezd	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Obří slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Super-G			•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Paralelní závod																				•	•
Soutěž týmů													•	•		•	•	•	•	•	•	•

Počet disciplín		8	8	10	10	10	9	10	10	10	10	10	11	11	10	11	11	11	11	11	13	13

Lyžaři podle vítězství

Deset mužů a žen s nejvyšším počtem vítězných závodů na světových šampionátech – počtem titulů mistra světa, včetně týmových závodů. Tučně jsou zvýrazněni aktivní lyžaři a historicky nejvyšší počet medailí v rámci všech medailistů daného umístění.

Muži

Poř.	lyžař	stát	od	do	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Marcel Hirscher	Rakousko Rakousko	2013	2019	7^{^[a]}	4	–	11^{^[a]}
2.	Toni Sailer	Rakousko Rakousko	1956	1958	7	1	–	8
3.	Jean-Claude Killy	Francie Francie	1966	1968	6	–	–	6
4.	Kjetil André Aamodt	Norsko Norsko	1991	2003	5	4	3	12
5.	Aksel Lund Svindal	Norsko Norsko	2005	2019	5	2	2	9
6.	Gustav Thöni	Itálie Itálie	1972	1976	5	2	–	7
7.	Ingemar Stenmark	Švédsko Švédsko	1976	1982	5	1	1	7
8.	Ted Ligety	USA USA	2009	2015	5	–	2	7
9.	Marc Girardelli	Lucembursko Lucembursko	1985	1996	4	4	3	11
10.	Pirmin Zurbriggen	Švýcarsko Švýcarsko	1985	1989	4	4	1	9

Vysvětlivky

↑ ^a ^b Včetně dvou medailí ze smíšené týmové soutěže.

Ženy

Poř.	lyžařka	stát	od	do	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Christl Cranzová	Německá říše Německá říše	1934	1939	12	3	–	15
2.	Mikaela Shiffrinová	USA USA	2013	2023	7	4	3	14
3.	Marielle Goitschelová	Francie Francie	1962	1968	7	4	–	11
4.	Anja Pärsonová	Švédsko Švédsko	2001	2011	7	2^{^[a]}	4^{^[a]}	13^{^[b]}
5.	Erika Hessová	Švýcarsko Švýcarsko	1980	1987	6	–	1	7
6.	Annemarie Moser-Pröllová	Rakousko Rakousko	1970	1980	5	2	2	9
7.	Janica Kostelićová	Chorvatsko Chorvatsko	2003	2005	5	–	–	5
8.	Tina Mazeová	Slovinsko Slovinsko	2009	2015	4	5	–	9
9.	Hanni Wenzelová	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	1974	1980	4	3	2	9
10.	Pernilla Wibergová	Švédsko Švédsko	1991	1999	4	1	1	6

Vysvětlivky

↑ ^a ^b Včetně jedné medaile ze smíšené týmové soutěže.
↑ Včetně dvou medailí ze smíšené týmové soutěže.

Lyžaři podle medailí

Uvedeni jsou lyžaři s pěti a více medailemi z indiviuálních závodů, po Mistrovství světa 2023.

Muži

Lyžař	stát	celkem	zlato	stříbro	bronz
Kjetil André Aamodt	Norsko Norsko	12	5	4	3
Marc Girardelli	Lucembursko Lucembursko	11	4	4	3
Lasse Kjus	Norsko Norsko	11	3	8	0
Marcel Hirscher	Rakousko Rakousko	9	5	4	0
Aksel Lund Svindal	Norsko Norsko	9	5	2	2
Pirmin Zurbriggen	Švýcarsko Švýcarsko	9	4	4	1
Toni Sailer	Rakousko Rakousko	8	7	1	0
Émile Allais¹⁾	Francie Francie	8	4	4	0
Gustav Thöni	Itálie Itálie	7	5	2	0
Ingemar Stenmark	Švédsko Švédsko	7	5	1	1
Ted Ligety	USA USA	7	5	0	2
Rudolf Rominger¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	7	4	1	2
David Zogg¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	7	3	4	0
Benjamin Raich	Rakousko Rakousko	7	2	4	1
Alexis Pinturault	Francie Francie	7	2	1	4
Jean-Claude Killy	Francie Francie	6	6	0	0
Stein Eriksen	Norsko Norsko	6	4	1	1
Hermann Maier	Rakousko Rakousko	6	3	2	1
Karl Schranz	Rakousko Rakousko	6	3	2	1
Guy Périllat	Francie Francie	6	2	3	1
Marco Schwarz	Rakousko Rakousko	6	1	1	4
Günther Mader	Rakousko Rakousko	6	0	1	5
Bode Miller	USA USA	5	4	1	0
Anton Seelos¹⁾	Rakousko Rakousko	5	4	1	0
James Couttet	Francie Francie	5	1	2	2
Otto Furrer¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	5	1	2	2
¹⁾ – medaile z 30. let 20. století, kdy MS probíhalo každoročně; tučně – aktivní lyžař

Ženy

Lyžařka	stát	celkem	zlato	stříbro	bronz
Christl Cranzová^1,2)	Německá říše Německá říše	15	12	3	0
Mikaela Shiffrinová	USA USA	14	7	4	3
Marielle Goitschelová	Francie Francie	11	7	4	0
Anja Pärsonová	Švédsko Švédsko	11	7	1	3
Annemarie Moser-Pröllová	Rakousko Rakousko	9	5	2	2
Tina Mazeová	Slovinsko Slovinsko	9	4	5	0
Hanni Wenzelová	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	9	4	3	2
Lindsey Vonnová	USA USA	8	2	3	3
Lara Gutová-Behramiová	Švýcarsko Švýcarsko	8	2	3	3
Lisa Reschová¹⁾	Německá říše Německá říše	8	1	4	3
Erika Hessová	Švýcarsko Švýcarsko	7	6	0	1
Renate Götschlová	Rakousko Rakousko	7	2	3	2
Käthe Graseggerová¹⁾	Německá říše Německá říše	7	0	1	6
Pernilla Wibergová	Švédsko Švédsko	6	4	1	1
Inge Wersin-Lantschnerová¹⁾	Rakousko Rakousko	6	3	3	0
Vreni Schneiderová	Švýcarsko Švýcarsko	6	3	2	1
Annie Famoseová	Francie Francie	6	1	2	3
Nicole Hospová	Rakousko Rakousko	6	1	2	3
Janica Kostelićová	Chorvatsko Chorvatsko	5	5	0	0
Trude Jochum-Beiserová	Rakousko Rakousko	5	3	2	0
Anna Fenningerová	Rakousko Rakousko	5	3	1	1
Wendy Holdenerová	Švýcarsko Švýcarsko	5	2	3	0
Anny Rüeggová¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	5	2	1	2
Maria Höfl-Rieschová	Německo Německo	5	2	0	3
Frieda Dänzerová	Švýcarsko Švýcarsko	5	1	3	1
Petra Vlhová	Slovensko Slovensko	5	1	3	1
Marlies Schildová	Rakousko Rakousko	5	1	2	2
Corinne Suterová	Švýcarsko Švýcarsko	5	1	2	2
Mateja Svetová	Jugoslávie Jugoslávie	5	1	1	3
Nini von Arx-Zoggová¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	5	0	4	1
Julia Mancusová	USA USA	5	0	2	3
Anita Wachterová	Rakousko Rakousko	5	0	2	3
¹⁾ – medaile z 30. let 20. století, kdy MS probíhalo každoročně; ²⁾ – bez zápočtu neoficiálního MS 1941; tučně – aktivní lyžař

Státy podle medailí

Aktualizováno po skončení Mistrovství světa 2023.

Muži

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Rakousko Rakousko	56	57	52	165
2.	Švýcarsko Švýcarsko	35	37	41	113
3.	Francie Francie	26	28	19	73
4.	Norsko Norsko	24	20	12	56
5.	Itálie Itálie	15	14	15	44
6.	USA USA	13	5	11	29
7.	Německo Německo	8	14	17	39
8.	Švédsko Švédsko	6	3	8	17
9.	Lucembursko Lucembursko	4	4	3	11
10.	Kanada Kanada	4	3	5	12
11.	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	1	5	4	10
12.	Chorvatsko Chorvatsko	1	2	2	5
13.	Španělsko Španělsko	1	0	1	2
14.	Finsko Finsko	1	0	0	1
15.	Jugoslávie Jugoslávie	0	1	2	3
16.	Japonsko Japonsko	0	1	1	2
	Polsko Polsko	0	1	1	2
	Slovinsko Slovinsko	0	1	1	2
19.	Řecko Řecko	0	1	0	1
20.	Austrálie Austrálie	0	0	1	1
Celkem		196	197	196	589

Ženy

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Rakousko Rakousko	42	47	49	138
2.	Švýcarsko Švýcarsko	36	36	24	96
3.	Německo Německo	25	24	28	77
4.	Francie Francie	20	24	18	62
5.	USA USA	17	23	25	65
6.	Kanada Kanada	12	4	3	19
7.	Švédsko Švédsko	11	5	10	26
8.	Itálie Itálie	7	11	11	32
9.	Slovinsko Slovinsko	6	5	1	12
10.	Chorvatsko Chorvatsko	5	0	0	5
11.	Spojené království Spojené království	4	4	3	11
11.	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	4	4	3	11
13.	Norsko Norsko	2	2	9	13
14.	Slovensko Slovensko	1	3	1	5
15.	Jugoslávie Jugoslávie	1	2	3	6
16.	Česko Česko	1	1	2	4
17.	Austrálie Austrálie	1	0	0	1
18.	Finsko Finsko	0	2	2	4
19.	Sovětský svaz Sovětský svaz	0	0	2	2
Celkem		197	198	194	589

Smíšená soutěž

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Rakousko Rakousko	3	3	0	6
2.	Francie Francie	2	0	1	3
3.	Norsko Norsko	1	1	0	2
4.	Německo Německo	1	0	2	3
5.	Švýcarsko Švýcarsko	1	0	1	2
6.	Spojené státy americké Spojené státy americké	1	0	0	0
7.	Švédsko Švédsko	0	3	3	6
8.	Kanada Kanada	0	1	1	2
9.	Slovensko Slovensko	0	1	0	1
10.	Itálie Itálie	0	0	1	1
Celkem		9	9	9	27

Celkově

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1	Rakousko Rakousko	101	107	101	309
2	Švýcarsko Švýcarsko	72	73	66	211
3	Francie Francie	48	52	38	138
4	Německo Německo	35	38	47	120
5	USA USA	31	28	36	95
6	Norsko Norsko	27	23	21	71
7	Itálie Itálie	24	26	27	77
8	Švédsko Švédsko	17	11	21	49
9	Kanada Kanada	16	8	9	32
10	Slovinsko Slovinsko	6	6	2	14
11	Chorvatsko Chorvatsko	6	2	2	10
12	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	5	9	7	21
13	Spojené království Spojené království	4	4	3	11
13	Lucembursko Lucembursko	4	4	3	11
15	Slovensko Slovensko	1	4	1	6
16	Jugoslávie Jugoslávie	1	3	5	9
17	Finsko Finsko	1	2	2	5
18	Česko Česko	1	1	2	4
19	Austrálie Austrálie	1	0	1	2
19	Španělsko Španělsko	1	0	1	2
21	Japonsko Japonsko	0	1	1	2
21	Polsko Polsko	0	1	1	2
23	Řecko Řecko	0	1	0	1
24	Sovětský svaz Sovětský svaz	0	0	2	2
Celkem		402	404	399	1205

Pořadí bez olympijských her 1948–1980

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Rakousko Rakousko	87	90	83	260
2.	Švýcarsko Švýcarsko	62	64	58	184
3.	Francie Francie	38	44	30	112
4.	Německo Německo	31	32	43	106
5.	USA USA	27	21	32	80
6.	Norsko Norsko	26	22	20	68
7.	Itálie Itálie	21	23	23	67
8.	Švédsko Švédsko	15	11	19	45
9.	Kanada Kanada	13	7	7	27
10.	Slovinsko Slovinsko	6	6	2	14
11.	Chorvatsko Chorvatsko	6	2	2	10
12.	Spojené království Spojené království	4	4	3	11
12.	Lucembursko Lucembursko	4	4	3	11
14.	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	3	7	5	15
15.	Slovensko Slovensko	1	4	1	6
16.	Jugoslávie Jugoslávie	1	3	5	9
17.	Finsko Finsko	1	2	2	5
18.	Česko Česko	1	1	2	4
19.	Austrálie Austrálie	1	0	1	2
20.	Polsko Polsko	0	1	1	2
21.	Řecko Řecko	0	1	0	1
22.	Japonsko Japonsko	0	0	1	1
	Sovětský svaz Sovětský svaz	0	0	1	1
	Španělsko Španělsko	0	0	1	1
Celkem		348	349	345	1042
Tabulka neobsahuje medaile ze Zimních olympijských her 1948–1980, kdy byly závody v alpském lyžování počítány jako mistrovství světa, ale obsahuje pouze samostatné světové šampionáty.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIS Alpine World Ski Championships na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b FIS History [online]. FIS-Ski [cit. 2011-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-11.
↑ James Diamond. FIS Council add individual parallel slalom to 2021 Alpine World Ski Championships and keep combined events [online]. Inside The Games, 2019-02-14 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v alpském lyžování na Wikimedia Commons
Mistrovství světa v alpském lyžování 2025 – oficiální stránky (anglicky) (německy)
Mistři světa – muži na stránce Ski-DB.com (anglicky)
Mistři světa – ženy na stránce Ski-DB.com (anglicky)

[dvě-3] Včetně dvou medailí ze smíšené týmové soutěže.

[jedna-4] Včetně jedné medaile ze smíšené týmové soutěže.

[dvě-5] Včetně dvou medailí ze smíšené týmové soutěže.

[note1941-1] FIS History [online]. FIS-Ski [cit. 2011-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-11.

[2] James Diamond. FIS Council add individual parallel slalom to 2021 Alpine World Ski Championships and keep combined events [online]. Inside The Games, 2019-02-14 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[a]

[a]

[b]