Přeskočit na obsah

Moritz Daffinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moritz Daffinger
Autoportrét (1840)
Autoportrét (1840)
Narození25. ledna 1790
Vídeň,
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. srpna 1849 (ve věku 59 let)
Vídeň,
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Povolánímalíř, sochař
RodičeJohann Leopold Daffinger (otec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moritz Michael Daffinger (25. ledna 1790, Lichtental21. srpna 1849, Vídeň) byl rakouský malíř-portrétista a miniaturista období biedermeieru.

Život a tvorba

[editovat | editovat zdroj]
Moritz Daffinger, litografie Robert Theer, 1856

Narodil se v Lichtentalu na předměstí Vídně jako syn malíře porcelánu Johanna Leopolda Daffingera. Malířství vystudoval na vídeňské akademii u jejího ředitele Friedricha Heinricha Fügera a byl vyznamenán cenou Akademie za kresby. V době okupace Vídně francouzským napoleonským vojskem roku 1809 portrétoval několik francouzských vojáků.[1] Do roku 1812 pracoval jako miniaturista, zejména malíř květinového dekoru, pro vídeňskou manufakturu porcelánu, která tehdy sídlila blízko jeho bydliště v Rossau. Roku 1827 se oženil s Marií Terezií Kateřinou Smolenicovou ze Smolku (1808–1880), dcerou slovenského velkoobchodníka z Komárna, který vedl filiálky svých obchodů s vlnou také v Trnavě a v Budapešti a byl za své zásluhy císařem povýšen do stavu rakouských svobodných pánů.[2][3] Brzy se proslavil jako portrétista rakouské, polské, české i uherské šlechtické společnosti. Jeho romantický styl byl ovlivněn anglickým portrétistou Thomasem Lawrencem, kterého poznal roku 1815 při práci na portrétech účastníků Vídeňského kongresu. Vytvořil více než 1000 miniaturních portrétů, především technikou kvaše a akvarelu na slonovině. 365 z nich je zdokumentováno při prodeji v aukcích.[4] Po smrti své jediné dcery Matildy (1821–1841) se přibližně od roku 1841 zaměřil na malbu květin technikou akvarelu, namaloval jich přes 500.

Nedávno publikované rodinné album portrétních miniatur dokládá, že Daffinger byl salónním malířem knížecí rodiny kancléře Metternicha,[5] Do jeho společnosti patřila také kněžna Kateřina Vilemína Zaháňská, což vysvětluje její pozdní portrét z Daffingerova ateliéru.

Zemřel při epidemii cholery. Vdova Marie Kateřina (1808–1880) se provdala za Josefa von Turského (1812/1813–1881), pražského rodáka,[6] obchodníka a v roce 1849 hejtmana 62. regimentu rakouské infanterie[7], s nímž dožila ve Vídni. Všichni jsou pohřbeni ve společné hrobce na vídeňském ústředním hřbitově.

Některé portréty

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrabě Štěpán von Zichy
  • Hrabě Štěpán Szechényi[8]
  • Melánie, kněžna Metternichová, akvarel, 1833[9]
  • Kněžna Marie Alexandrovna Musina-Puškinová (1801–1853),[10] dcera Alexandra Urusova a jeho ženy Marie Tatiščevové, portrétována ve Vídni v období kolem smrti svého prvního manžela Ivana Alexejeviče Musina-Puškina († 1836) a před druhým sňatkem s Alexandrem Michajlovičem Gorčakovem, k němuž došlo roku 1838, rovněž ve Vídni.
  • Alexandr Michajlovič Gorčakov (1798–1881), ruský diplomat; akvarel přesně datovaný 18.–30. ledna 1836
  • Dva portréty arcivévody Františka Josefa (pozdějšího císaře) jako chlapce (1833) a s Řádem zlatého rouna (kolem 1843) [11]
  1. BLKÖ 1858, s. 127
  2. Biografie
  3. Geni.com: Rodokmen
  4. Artnet
  5. Georg Kugler: Staatskanzler Metternich und seine Gäste, Die wiedergefundenen Miniaturen von Moritz Michael Daffinger und andere Meistern, aus dem Gästealbum der Fürstin Melanie von Metternich. Styria Verlag: Graz 1991, ISBN 978-3222121258.
  6. Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
  7. Oesterreichische Militäriche Zeitschrift 10/12, 1849, s. 188
  8. Portrét v aukci
  9. Miniatura v aukci
  10. V popiskách nesprávně označovaná otěčestvem Alexejevna a zaměňována s dcerou Alexeje Musina-Puškina; správné údaje a doklady o životních datech i sňatcích jsou u jejího hesla na commons
  11. Mi niatura v aukci r. 1994

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]