NGC 2419
| NGC 2419 | |
|---|---|
 Hvězdokupa NGC 2419 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | kulová hvězdokupa |
| Objevitel | William Herschel |
| Datum objevu | 31. prosince 1788 |
| Rektascenze | 07h 38m 08,51s[1] |
| Deklinace | +38°52′54,90″[1] |
| Souhvězdí | Rys (lat. Lyn) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 10,4[2] |
| Úhlová velikost | 4,1′[3] |
| Vzdálenost | 270 000[2] ly |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní magnituda (V) | -9,53[2] |
| Metalicita [Fe/H] | −2,06 |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 2419 |
| Jiná označení | GCL 12,[1] Intergalactic Wanderer, Caldwell 25[4] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 2419 (také známá jako Caldwell 25) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Rysa vzdálená od Země 270 000 světelných let.[2] Její hvězdná velikost je 10,4.[2] Objevil ji britský astronom William Herschel 31. prosince 1788.[3]
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]
Na obloze se hvězdokupa nachází v jihozápadní části souhvězdí v oblasti bez jasnějších hvězd, 7° severně od jasné hvězdy Kastor (α Gem) s magnitudou 1,6. Leží v jedné přímce se dvěma hvězdami: HD 60771 vzdálená 4' západně má magnitudu 7,2 a HD 60694 vzdálená 8' západně má magnitudu 8,0. Kvůli velké vzdálenosti hvězdokupy vidíme její nejjasnější hvězdy pouze jako 17. magnitudy a v běžných amatérských dalekohledech tedy neukáže žádné podrobnosti.[5]
V porovnání se známějšími hvězdokupami, jako například Messier 13, je tato hvězdokupa slabá. Ovšem za příznivých podmínek může být snadno pozorována kvalitními dalekohledy již od průměru 100 mm (4 palce). Je jednou z nejjasnějších a nejhmotnějších kulových hvězdokup naší Galaxie – její absolutní magnituda je -9,53[2] a její hmota představuje 900 000 hmotností Slunce.[6] a průměr je téměř 400 světelných let.[7] Podle absolutní magnitudy je to čtvrtá nejjasnější známá kulová hvězdokupa v Galaxii, jasnější jsou pouze Omega Centauri, NGC 6441 v souhvězdí Štíra a Messier 54.[3]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]
Nachází se ve vzdálenosti 270 000 světelných let od Země a 300 000 světelných let od jádra Galaxie,[2] což je dále než Magellanovy oblaky. Oběh kupy kolem středu Galaxie po výstředné dráze trvá 3,4 miliardy let.[8] Když byla ve 20. letech 20. století na základě pozorování proměnných hvězd typu RR Lyrae určena její vzdálenost, byla uvažována možnost, že hvězdokupa nenáleží k Mléčné dráze a ani k jiné galaxii. Hvězdokupa tehdy dostala přezdívku „Intergalactic Wanderer“ (Mezigalaktický tulák). Měření ze 70. let 20. století však ukázala příslušnost hvězdokupy k Mléčné dráze.[8]
Dříve se uvažovalo, že by tato hvězdokupa, podobně jako Omega Centauri, mohla být pozůstatkem narušené trpasličí sférické galaxie, kterou Galaxie pohltila.[9] Ovšem následný výzkum tuto možnost vyvrátil.[10]
Astronom Leoš Ondra poznamenal, že NGC 2419 by pro pomyslného pozorovatele v Galaxii v Andromedě byla nejjasnější a nejhezčí kulovou hvězdokupou v Mléčné dráze, protože by se z jeho pohledu nacházela mimo stínicí pás galaktického disku.[11] To je podobné pozemskému pohledu na hvězdokupu Mayall II, která obíhá kolem Galaxie v Andromedě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 2419 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2419 [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2020-04-27]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky)
- ↑ a b c FROMMERT, Hartmut. NGC 2419 [online]. SEDS.org [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ O'MEARA, Stephen James. The Caldwell Objects. Cambridge: Sky Publishing Corporation, 2002. ISBN 0-933346-97-2. S. 104–106. (anglicky)
- ↑ KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Rys [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.
- ↑ BAUMGARDT, H.; CÔTÉ, P.; HILKER, M., et al. The velocity dispersion and mass-to-light ratio of the remote halo globular cluster NGC2419. S. 2051–2060. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Červenec 2009 [cit. 2020-04-27]. Roč. 396, čís. 4, s. 2051–2060. Dostupné online. arXiv 0904.3329. DOI 10.1111/j.1365-2966.2009.14932.x. Bibcode 2009MNRAS.396.2051B. (anglicky)
- ↑ SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 2419 (= PGC 2802643 = GCL 12), the Intergalactic Wanderer [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RADEK, Mašata. Astropis. Roč. 2004, čís. 3, s. 27.
- ↑ VAN DEN BERGH, Sidney; MACKEY, A. D. Globular clusters and the formation of the outer Galactic halo. S. 713–719. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Listopad 2004 [cit. 2020-04-27]. Roč. 354, čís. 3, s. 713–719. Dostupné online. arXiv astro-ph/0407346. DOI 10.1111/j.1365-2966.2004.08228.x. Bibcode 2004MNRAS.354..713V. (anglicky)
- ↑ RIPEPI, V.; CLEMENTINI, G.; DI CRISCIENZO, M., et al. On the remote galactic globular cluster NGC 2419. S. L61–L64. Astrophysical Journal [online]. Září 2007 [cit. 2020-04-27]. Roč. 667, s. L61–L64. Dostupné online. arXiv 0705.0966. DOI 10.1086/522000. Bibcode 2007ApJ...667L..61R. (anglicky)
- ↑ FERRIS, Timothy. Seeing in the Dark. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. S. 244. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 2419 na Wikimedia Commons - SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2419 [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Rys [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.
- FROMMERT, Hartmut. NGC 2419 [online]. SEDS.org [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- NGC 2419 - mezigalaktický tulák [online]. NASA, 2015-06-04 [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.
- POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Globular Clusters [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 2419 (= PGC 2802643 = GCL 12), the Intergalactic Wanderer [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (anglicky)