Nikon (Mironov)

Nikon
Jeho Přeosvícenost; Nikon
	Emeritní biskup kudymkarský a věreščaginský
Církev	Ruská pravoslavná církev
Diecéze	Kudymkar
Jmenování	19. března 2014
Emeritura	13. dubna 2021
Předchůdce	Ilija (Babin)
Nástupce	Petr (Zobov)
Zasvěcený život
Sliby	19. prosince 1984
Svěcení
Jáhenské svěcení	24. dubna 1983 ; světitel Mefodij (Němcov)
Kněžské svěcení	6. ledna 1985 ; světitel Mefodij (Němcov)
Biskupské svěcení	21. červenec 1993 ; světitel Alexij II.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup zadonský a vikář voroněžské eparchie (1993–1994); Biskup jekatěrinburský a věrchoturský (1994–1999); Biskup dobrjanský a vikář permské eparchie (2013–2014);
Osobní údaje
Rodné jméno	Oleg Vasiljevič Mironov; (Оле́г Васи́льевич Миро́нов)
Země	Rusko
Datum narození	26. května 1960 (64 let)
Místo narození	Zarečnyj, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Národnost	ruská
Alma mater	Moskevský duchovní seminář
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikon (světským jménem: Oleg Vasiljevič Mironov; * 26. května 1960, Zarečnyj) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a emeritní biskup kudymkarský a věreščaginský.

Život

Narodil se 26. května 1960 v sídle Zarečnyj Altajského kraje.

Studoval na účetní škole v Bijsku. Poté dva roky pracoval a od roku 1978 sloužil v řadách Sovětské armády.

Od 1. ledna 1981 do 1. srpna 1982 pracoval v eparchiální dílně na svíčky v Irkutsku. Následně byl referentem eparchiální správy a 24. dubna 1983 jej biskup voroněžský a lipecký Mefodij (Němcov) rukopoložil na diákona. Od roku 1984 dálkově studoval na Moskevském duchovním semináři.

Dne 19. prosince 1984 byl postřižen na monacha se jménem Nikon a 6. ledna 1985 byl rukopoložen na jeromonacha.

Od 1. července 1985 byl sekretářem eparchiální správy a od 20. června 1989 představeným katedrálního chrámu Pokrova přesvaté Bohorodice ve Voroněži s povýšením na archimandritu.

Dne 11. června 1993 jej Svatý synod zvolil biskupem zadonským a vikářem voroněžské eparchie.

Dne 20. července 1993 byl oficiálně jmenován biskupem a o den později proběhla v chrámu Zjevení Páně v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Alexij II., metropolita kyjevský a celé Ukrajiny Volodymyr (Sabodan), metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita voroněžský a lipecký Mefodij (Němcov), arcibiskup solněčnogorský Sergij (Fomin), biskup orelský a brjanský Paisij (Samčuk), biskup tverský a kašinský Viktor (Olijnyk), biskup istrijský Arsenij (Jepifanov), biskup podolský Viktor (Pjankov), biskup tobolský a ťumeňský Dimitrij (Kapalin), biskup južnosachalinský a kurilský Arkadij (Afonin), biskup zarajský Pavel (Ponomarjov) a biskup chersonésoský Gurij (Šalimov).

Roku 1998 ho část kléru a laiků obvinilo z nemorálního chování, zejména z homosexuálních vztahů. Inspekce provedená v dubnu vinu biskupa neprokázala.

Dne 19. července 1999 byl na vlastní žádost a po uznání chyb ve vedení eparchie penzionován. Jako místo pobytu mu byl určen Pskovo-pečerský monastýr.

Od 2. října 2002 byl čestným představeným chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Věšňakách (Moskva).

Dne 29. května 2013 byl Svatým synodem jmenován biskupem dobrjanským a vikářem permské eparchie.

Dne 19. března 2014 se stal biskupem nové kudymkarské eparchie.

Dne 13. dubna 2021 byl ze zdravotních důvodů penzionován. Místem pobytu bylo určeno město Perm.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Никон (Миронов) na ruské Wikipedii.