Onkelos
| Onkelos | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. století Řím |
| Úmrtí | 120 |
| Povolání | překladatel, překladatel Bible a rabín |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Rodiče | Kelomenos |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Onkelos (hebrejsky אונקלוס) či přesněji Onkelos ha-ger je jméno proselyty, jenž je autorem targumu zvaného Targum Onkelos, což je vynikající a nejznámější aramejský překlad Pěti knih Mojžíšových neboli Tóry. Onkelos byl podle tradice žákem rabana Gamli'ele staršího, jenž působil v Jeruzalémě jako nasi (kníže, představitel sanhedrinu) v období těsně před zničením Chrámu [1] v roce 70 n. l. Mnozí ho nesprávně zaměňují s jiným konvertitou téže doby, Akylasem (Akvilou) ze Sinope v Pontu, jenž vytvořil řecký překlad Pentateuchu okolo roku 130 n. l. [2] Toto zaměňování je založeno na předpokladu, že jméno Onkelos je zkomoleninou řeckého jména Akylas (Ακυλας), jež je odvozeno z latinského aquila („orel“).
Cílem Onkelova překladu bylo zpřístupnit slovo Tóry měně vzdělaným společenským vrstvám obyvatel, jež neuměly hebrejsky, a pomoci při vzdělávání konvertitů. Díky jednoduchosti a srozumitelnosti překladu byl Targum Onkelos brzy rozšířen v židovské diaspoře, zejména v Babylonii. V talmudských Biblích opatřených tradičními komentáři se obvykle vedle hebrejského textu tiskne i aramejský text Targumu Onkelos.[3]
Existuje midraš, podle něhož Onkelos dříve, než podstoupil konverzi, hledal pomoc v nekromancii a radil se s třemi zesnulými: Titem, Bileámem a Ježíšem Nazaretským. První dva, Titus a Bileám, dva nežidé, pomlouvali židovský národ a Onkelovi, jenž byl členem vznešeného římského rodu, usilovně rozmlouvali, aby se k němu připojil. Ježíš však Izrael zahrnul chválou a Onkelovi radil, aby konvertoval.[4] Po své konverzi byl aktivní při přivádění ke konverzi dalších lidí a byl obdivován pro svou moudrost, vznešenost, víru i zbožnost.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LAU, Jisra’el Me’ir. Praktický judaismus. Praha: Nakladatelství P3K, 2012. ISBN 978-80-87343-09-8. S. 29.
- ↑ BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. Praha: Kalich, 1989. S. 570.
- ↑ NEWMAN, Ja‘akov; SIVAN, Gavri’el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4. S. 224.
- ↑ LEIBOWITZ, Ješajahu. Úvahy nad Tórou. Praha: Nakladatelství P3K, 2011. ISBN 978-80-87186-50-3. S. 129.
- ↑ BEN JA‘AḲOV IBN ŠÁHÍN, Nisim. Kniha úlevy po veškerých trápeních. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3418-2. S. 102-103.
