Přeskočit na obsah

Osud (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Osud
Podpis Leoše Janáčka
Podpis Leoše Janáčka
Základní informace
Žánropera
SkladatelLeoš Janáček
LibretistaFedora Bartošová, Leoš Janáček
Počet dějství3
Originální jazykčeština
Datum vzniku1904
Premiéra25. říjen 1958, Brno, Národní divadlo Brno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osud je opera o třech dějstvích Leoše Janáčka. Autorem libreta je Fedora Bartošová. Janáček nastínil děj v jednoduché próze, a posílal text na zveršování Fedoře Bartošové, která byla přítelkyní jeho zesnulé dcery Olgy. Janáček marně usiloval o provedení opery, nejprve v Brně v roce 1906, a v roce 1907 v Divadle na Vinohradech v Praze, ale obě divadla partituru odmítla. Opera byla uvedena až po skladatelově smrti, nejprve v brněnském rozhlase 18. září 1934, a scénicky 25. října 1958 v Národním divadle v Brně v úpravě a režii Václava Noska a pod taktovkou dirigenta Františka Jílka.

skladatel Živný tenor
Míla Válková soprán
Doubek, jejich syn
matka Míly alt
Dr. Suda tenor
Konečný baryton
Lhotský, malíř bas
slečna Stuhlá, učitelka mezzosoprán
slečna Pacovská soprán
paní majorová soprán
paní radová soprán
stará Slovenka soprán
Verva baryton
Součková, studentka soprán
Hrázda, představitel Lenského tenor

Děj opery

[editovat | editovat zdroj]

1. dějství

[editovat | editovat zdroj]

Lázeňská kolonáda za letního dne.
Lázeňští hosté se procházeji po Luhačovické kolonádě. Dr. Suda, Lhotský a Konečný debatují se svými přáteli, mezi které patří i mladá paní Míla Válková. Ta se tu setká se svou bývalou láskou, skladatelem Živným. Společnost s údivem konstatuje, že Válková a Živný se už znají. Mílina matka zabránila jejich sňatku, ze vztahu se však narodil syn. Slečna Stuhlá se studentkami nacvičuje píseň, která hosty velmi pobaví. Dr. Suda bere studenty a další hosty na výlet. Živný s Mílou zůstanou sami. Oba chtějí znovu oživit svou lásku, odejdou spolu, ale matka hledající svou dceru předpovídá katastrofu.

2. dějství

[editovat | editovat zdroj]

O čtyři roky později v bytě Živného a Míly.
Živný zpívá fragmenty ze své opery o Lenském. Jejich pětiletý syn Doubek se ptá maminky, zdali ví, co to je láska. S nimi tu žije i Mílina matka, která se z nenávisti k Živnému zblázní. Matka Míly opakuje úryvky z opery a smyslů zbavená se vrhá z balkonu. Strhne s sebou i dceru, která ji chtěla zadržet a obě zemřou. Živný nad nimi zoufale naříká a proklíná svůj osud.

3. dějství

[editovat | editovat zdroj]

O jedenáct let později v aule hudební konzervatoře.
Studenti předzpívavají části ze Živného opery, která má mít tentýž večer premiéru. Mezi studenty je i jeho syn Doubek. Opeře ovšem schází poslední akt. Skladatel náhle vstoupí a studenti ho žádají, aby jim vyprávěl o svém díle. Všichni přítomní pochopí, že hrdinou opery je skladatel sám. Živného náhle zasáhne blesk a on klesá v mdlobách k zemi.

Od své brněnské premiéry v úpravě Václava Noska roku 1958 byla čtvrtá Janáčkova opera uváděna spíše výjimečně. Často je to přitom dáváno do souvislosti s problematickým libretem. Ještě v roce 1958 se ve Stuttgartu uskutečnilo její první zahraniční uvedení[1]. Původní znění Osudu uvedlo až Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích v roce 1978. Teprve v roce 2002 se pak ohrávala jeho pražská premiéra. Celkem přitom bylo odehráno 9 představení.[2] V posledních letech se situace poněkud zlepšila, když operu uvedly jak Národní divadlo moravskoslezské (2018)[3], tak i Národní divadlo Brno (2020).[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Destiny (Janáček) na anglické Wikipedii.

  1. Osud | Leoš Janáček | leosjanacek.eu. www.leosjanacek.eu [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  2. Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  3. OSUD | Opera | Národní divadlo moravskoslezské. www.ndm.cz [online]. [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. 
  4. Národní divadlo Brno [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]