Ráječko
Ráječko | |
---|---|
Pohled na obec od východu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Blansko |
Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°23′38″ s. š., 16°38′42″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 363 (2024)[1] |
Rozloha | 5,02 km²[2] |
Katastrální území | Ráječko |
Nadmořská výška | 268 m n. m. |
PSČ | 679 02 |
Počet domů | 386 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | nám. 1. máje 250 Ráječko 679 02 Rájec-Jestřebí ourajecko@rajecko.cz |
Starosta | Vít Rajtšlégr |
Oficiální web: www | |
Ráječko | |
Další údaje | |
Kód obce | 582247 |
Kód části obce | 138916 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ráječko je obec v okresu Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Rájec-Jestřebí, Vavřinec, Spešov, Blansko a Petrovice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1554 (Rageczko),[4] kdy byla nejstarší část obce kolem dnešní stolárny poplužním dvorem Rájeckého zámku a administrativně náležela k rájeckému panství.[5]
Počátkem 17. století bylo v obci 24 domů, po třicetileté válce z nich byly 3 pusté. V roce 1793 šlo o 47 domů a 200 obyvatel. Roku 1890 v obci žilo 557 obyvatel. Škola zde byla postavena roku 1825. Hasičský sbor byl založen roku 1899.[6]
V květnu roku 2003 byla obec zasažena silnou povodní, která poškodila především komunikace po obci.
V roce 1995 byla v Ráječku postavena továrna německé společnosti Gossen Metrawatt, která byla následně odkoupena a rozšířena kanadskou společností Celestica a v současnosti (rok 2016) je areál vlastněn firmou Tyco International.
Od roku 1930 je v provozu místní pekárna, kterou založil Josef Blažek. V současné době dodává chléb, vyráběný podle původní receptury po celém okrese Blansko.[7] [8]
Působnost obecního úřadu
[editovat | editovat zdroj]Úřadu sahá do daleké historie, měnily se pouze názvy v souvislosti s aktuální dobou. Dle záznamů obecní kroniky působili v čele obce až do roku 1848 rychtáři, od roku 1848 vedli obec starostové, od roku 1945 to byli předsedové místního národního výboru a od roku 1990 opět starostové. Název, tak jak je užíván dnes, „obecní úřad“, je od roku 1990.
rychtář | Josef Blažek |
poslední rychtář | Jan Blažek |
František Svoboda | 1848–? |
František Skoták | 1913–1919 |
Jan Jakubec | 1919–1927 |
František Stloukal | 1927–1938 |
Jan Klimeš | 1938–1945 |
Stanislav Stloukal | 1945–1948 |
Karel Macháček | 1948–1950 |
František Zábranský ml. | 1950–1951 |
Bohumil Stloukal | 1951–1952 |
Josef Martinek | 1952–1954 |
Karel Zezula | 1954–1957 |
Karel Kučera | 1957–1964 |
Robert Vymazal | 1964–1990 |
RNDr. Oldřich Dryšl | 1990–1998 |
Josef Tesař | 1998–2006 |
Vít Rajtšlégr | od 2006 |
Sídlo obecního úřadu je pořád stejné, vždy bylo na náměstí 1. Máje, dříve užívaný název – Náves s kapličkou.
Fotovoltaická elektrárna
[editovat | editovat zdroj]V roce 2010 začala v obci stavba fotovoltaické elektrárny společností Papeno, kterou doprovázely mnohé kontroverze, následné zásahy Policie ČR, zajištění několika dělníků bez povolení pobytu a celá stavba byla zastavena Stavebním úřadem v Blansku pro zahájení stavby a terénní úpravy bez stavebního povolení.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 459 | 483 | 557 | 667 | 781 | 800 | 1 059 | 1 061 | 1 062 | 1 101 | 1 081 | 1 160 | 1 213 | 1 241 | 1 335 |
Počet domů | 62 | 72 | 74 | 93 | 118 | 134 | 190 | 241 | 248 | 268 | 274 | 333 | 342 | 372 | 386 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[11]
Pečetní znamení
[editovat | editovat zdroj]Obci bylo v roce 1767 nebo 1787 uděleno pečetní znamení, na němž je vyobrazeno loukoťové kolo s 8 loukotěmi, které je již na tomto pečetidle stylizováno tak, že připomíná svým tvarem slunce. Po prostudování dostupných materiálů bylo pro znak užito právě a pouze pečetní znamení, neboť je kladen důraz na jednoduchost a historickou kontinuitu znaku. Figura i štít jsou půleny, jednak proto, aby nemohlo dojít k záměně s jiným znakem, jedna proto, aby byl lépe vystižen charakter místa.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Pro znak byly vybrány dvě barvy – žlutá (zlatá) jako barva navozující kladné asociace – krásná krajina, slunce … a modrá jako barva vody, která provází a ovlivňovala (ovlivňuje) život obce (v minulosti časté záplavy …).
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Návrh vlajky obce navazuje tvarově i barevně na její znak, poměr stran je 3 : 5. Pole vlajky je půleno na žlutou a modrou část. Ze středu vlajky vychází na každou stranu tři pruhy, dva diagonálně, jeden vodorovně, střední svislý pruh prochází středem je půlen. Šířka pruhu je 1/10 šířky pole praporu.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Zdeněk Kůrka (* 1974), mašér
- Arnošt Bechr (* 1952), malíř a kreslíř
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Letecký pohled
-
Obecní úřad
-
Kaple svaté Anny
-
Kříž před kaplí
-
Pohled na Ráječko od západu
-
Pohled na Ráječko od východu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 356.
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 167.
- ↑ Historii ráječkovské pekárny odhalí kronika [online]. blanensky.denik.cz [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Blažek: táta by byl na nás hrdý [online]. blanensky.denik.cz [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Ráječko [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ráječko na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Ráječko
- Ráječko v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)