Přeskočit na obsah

Radim Uzel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Radim Uzel, CSc.
MUDr. Radim Uzel, CSc. (2006)
MUDr. Radim Uzel, CSc. (2006)
Narození27. března 1940
Ostrava
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí2. května 2022 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtírakovina žaludku
Alma materMasarykova univerzita
Povolánígynekolog, sexuolog
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2020)
Politické stranyKomunistická strana Československa
Nezávislá erotická iniciativa
ChoťHelena Uzlová
DětiKateřina (* 1967)
Funkcezastupitel hlavního města Prahy
PodpisRadim Uzel – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radim Uzel (27. března 1940 Ostrava – 2. května 2022 Praha[1]) byl český gynekolog, sexuolog[2] a regionální politik, popularizátor sexuologie, čestný předseda a člen vědecké rady Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu,[3] a vysokoškolský pedagog.

Publikoval mnoho populárních článků v tisku, rozhovorů, je autorem publicistických relací v rozhlase a v televizi. Každoročně se zúčastňoval desítek přednášek a besed v oblasti sexuální výchovy.[zdroj?]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1940 v Ostravě jako pohrobek; pocházel z rodiny docenta analytické chemie na Karlově univerzitě a magistry farmacie.[4] Po maturitě v roce 1957 na gymnáziu v Orlové nastoupil na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, absolvoval v roce 1963. Později pracoval na gynekologicko-porodnickém oddělení OÚNZ v Ústí nad Orlicí; v roce 1967, po atestaci z ženského lékařství, byl přijat na II. ženskou kliniku v Brně jako vědecký pracovník přednosty prof. Uhra, léta 1969 začal pracovat jako lázeňský lékař ve Františkových Lázních; roku 1973 dokončil druhou, nadstavbovou atestaci z ženského lékařství. Studoval v Sexuologickém ústavu v Praze. Stal se krajským ordinářem v Ostravě, kde zůstal až do roku 1989. Od 1966 byl ženatý (manželka Helena zemřela v roce 2021[5]). Dcera Kateřina (* 1967) vystudovala operní zpěv, ale věnuje se keramice a autorskému šperku.

Po sametové revoluci pracoval v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě a od roku 1993 se stal ředitelem Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu (SPRSV).[4] Byl členem výboru Sexuologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, členem zahraničních odborných společností European Association of Contraception (EAC) a International Society of Abortion Doctors (ISAD) (Mezinárodní společnost potratových lékařů). Byl také externím učitelem na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

V březnu 2020 získal medaili Za zásluhy od prezidenta Miloše Zemana.[6] Zemřel v květnu 2022 v Praze ve věku 82 let, příčinou úmrtí byla rakovina žaludku;[7] předtím prodělal těžký covid.[8]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

V době komunistické normalizace byl v Ostravě předsedou základní organizace Komunistické strany Československa. Po sametové revoluci stál u zrodu strany Nezávislá erotická iniciativa, za niž byl členem Zastupitelstva hl. m. Prahy.[9] V senátních volbách 1996 neúspěšně[10] kandidoval za Stranu zelených v Ostravě; získal 7,87 % hlasů.[11] V senátních volbách 2000 poměrně těsně neprošel do druhého kola v obvodu Praha 12, kde kandidoval za ČSNS.[12] Roku 2004 kandidoval do Senátu v Mělníku za stranu Sebeobrana voličů, kdy se dostal do druhého kola; zde však podlehl Jiřímu Nedomovi z ODS.[13] Léta 2012 kandidoval za SPOZ, v Břeclavi; získal 4,68 % hlasů.[14]

Mezi lety 1998 a 2001 byl místopředsedou představenstva Pražských služeb.[15]

V lednu 2012 na autogramiádě knihy Ještě pár odpovědí komunistického ministra vnitra a federálního předsedy vlády z let 1970–1988 Lubomíra Štrougala Uzel pro média uvedl: „Lubomír Štrougal byl nejinteligentějším z českých komunistických státníků a byl jako jeden z mála komunistických představitelů uznáván i ve světě.“[16] Na to kriticky reagoval advokát politických vězňů z doby normalizace Milan Hulík.[17]

Kritika

[editovat | editovat zdroj]

Někteří odborníci a publicisté ho opakovaně kritizovali za veřejné výroky o sexuálním obtěžování,[18][19] protože podle nich ze své pozice odborné autority zlehčuje tento problém a ospravedlňuje svými slovy sexistické chování. Za nepřijatelné jeho postoje označili někteří sexuologové,[20][21] psychologové,[22] právník a instruktor sebeobrany Pavel Houdek,[23] expert na genderovou rovnost Tomáš Pavlas,[24] či socioložka zaměřující se na sexuální výchovu Lucie Jarkovská.[25] Sexuolog Pavel Turčan se ho zastal, podle něj výroky myslí jako bavič často v nadsázce a lidem je to zřejmé.[20]

V prosinci 2020 vzbudila mediální kontroverzi série článků Kamila Fily Uzel zahradníkem v časopisu Heroine a následný rozhovor s Radimem Uzlem na DVTV.[26][27][28] Lucie Jarkovská v reakci na to napsala, že role Radima Uzla se mediálně přeceňuje a že problém sexismu má širší kulturní souvislosti.[29] Ženskoprávní organizace Beat Sexism, Česká ženská lobby, Gender Studies, Konsent a NESEHNUTÍ podaly na výroky Radima Uzla stížnost k České lékařské komoře pro nedodržování etických standardů lékaře.[19]

Někteří také vyjádřili pochyby o jeho odborné způsobilosti pro práci soudního znalce (právník Pavel Houdek, sexuoložka a soudní znalkyně Želmíra Herrová).[30][20]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Ženské otazníky, Práce 1987
  • Mýty a pověry v sexu, Práce 1990
  • Sex – odhalené tabu, Grafoprint 1992
  • Jak neotěhotnět, Scientia medica 1992
  • Umění milovat, Cesty 1993
  • Nepraktův atlas sexu, Artemis, 1994 (ilustroval Jiří Winter Neprakta)
  • Zákony ženské přitažlivosti (společně s MUDr. Miroslavem Plzákem), Eminent 1995
  • 1. český svatební průvodce (společně s MUDr. Leošem Středou a kolektivem), VRE 1995[31]
  • Sex a lidské vztahy humorně i vážně (společně s Petrem Parmou), SPRSV 1997
  • Člověk je živočich sexuální (společně s Ladislavem Hessem), Vademecum 1998
  • Erótova lampa (společně Karlem Koubkem), Ratio 1999
  • Antikoncepční kuchařka, Grada 1999
  • Potrat ano – ne (společně s Milenou Pekárkovou, Hanou Primusovou a Milanem Salajkou), Grada 2000
  • Sexuální zvěřinec, Ikar 2000
  • Sex, církev a politika (společně s Jaroslavem Zvěřinou a Karlem Koubkem), České Budějovice 2001
  • Červené uši, později Červenání (společně s Pavlem Malúšem); celkem 5 sešitů, výběr nejzajímavějších dotazů a odpovědí ze stejnojmenného rozhlasového pořadu
  • Pornografie aneb provokující nahota, Ikar 2004
  • Intímní slasti a strasti, Ikar 2009[32]
  • Antikoncepční otazníky : o antikoncepci převážně vážně (společně s Petrem Kovářem), CAT Ostrava 2010
  • Nevěra a co s ní, Petrklíč 2010
  • Užitečné pohlaví, Euromedia Group 2012

Rozhlasové pořady

[editovat | editovat zdroj]
  • Červené uši, později přejmenováno na Červenání s doktorem Radimem Uzlem (1998); za tento program dostal cenu v mezinárodní soutěži vyhlášené Populačním institutem ve Washingtonu

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zemřel nejznámější český sexuolog Radim Uzel (†82): Potýkal se s rakovinou žaludku. Blesk.cz [online]. 2022-05-03 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Radim Uzel, in: Česká lékařská komora, přístup 13.4.2012. www.lkcr.cz [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-13. 
  3. ↑ Web SPRSV
  4. ↑ a b Medicina.cz profil. www.medicina.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. 
  5. ↑ PEKOVÁ, Šárka. Radim Uzel: Základem mezilidských vztahů by měla být tolerance [online]. 2021-06-16 [cit. 2022-04-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ Medaile dostanou až za rok, ale váží si jich. Nositelé vyznamenání je berou i jako cenu pro své spolupracovníky. ČT24 [online]. 30. 10. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ SOUKUP, Jaroslav. Zemřel Radim Uzel. Fotografie Michal Doležal; Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, rev. 2022-05-03 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ jp; špf; ČTK. Zemřel uznávaný sexuolog a publicista Radim Uzel. Fotografie Michal Doležal; Zpravodajství. Právo. Borgis, 4. květen 2022, roč. 32, čís. 103, s. 8. ISSN 1211-2119. 
  9. ↑ Uzel: Nic už mě nepřekvapí. Revue | Vztahy a sex. iDNES.cz [online]. MAFRA, 4. listopad 2002 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Výsledky na Volby.cz
  11. ↑ Volby do Senátu v roce 1996, Senát PČR. www.senat.cz [online]. [cit. 2013-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-18. 
  12. ↑ Výsledky na Volby.cz
  13. ↑ Volby na iDnes. zpravy.idnes.cz [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-22. 
  14. ↑ Jmenné seznamy a přehledy | volby.cz
  15. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky
  16. ↑ LEINERT, Ondřej. Škodovka a další podniky? Rozprodali jsme je. Pražský deník. 2012-01-08. Dostupné online [cit. 2022-05-11]. 
  17. ↑ HULÍK, Milan. SPOLEČNOST: Štrougal podepisuje. Neviditelný pes [online]. 2012-01-10 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Radim Uzel: Lékař byl potrestán za to, že poplácal sestřičku po zadku. To já bych dostal doživotí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-16 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b RozUzlení: NESEHNUTÍ a další organizace podávají stížnost k České lékařské komoře [online]. NESEHNUTÍ, 2020-12-17 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c NOVOTNÁ, Karolína. Je poplácání v pořádku? Uzel bagatelizuje sexuální násilí, míní kritici. iDNES.cz [online]. 2020-12-10 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ SVOBODA, Vít; KUBIŠTOVÁ, Dominika. ‚Některé postoje Radima Uzla už nejsou přijatelné.‘ Pět sexuologů hodnotí plácnutí po zadku a další chování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 12. 12. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  22. ↑ BARTOŠOVÁ, Kateřina; CÍGLEROVÁ, Jana; CÍGLER, Hynek. Vyjádření k rozhovoru Radima Uzla ze dne 8. 12. 2020. S. 68–71. E-psychologie [online]. 2020 [cit. 2021-03-07]. Roč. 14, čís. 4, s. 68–71. Dostupné online. DOI 10.29364/epsy.386. 
  23. ↑ HOUDEK, Pavel. Tolerovat sexuální obtěžování znamená vytvářet podhoubí pro sexuální násilí. A2larm [online]. 25.11.19 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  24. ↑ PAVLAS, Tomáš. Hledají se gendermani. Deník Referendum [online]. 19. 10. 2018 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  25. ↑ Uzel je lidový bavič, jeho bonmoty jsou okoralé a neadekvátní, na sexuální obtěžování si nesmíme zvykat, říká Jarkovská. DVTV [online]. 21. 12. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  26. ↑ FILA, Kamil. Uzel zahradníkem 1. Když sexuolog škodí. Heroine [online]. 24. 11. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  27. ↑ Chlap je od přírody zvíře, ženy by s tím měly počítat a zařídit se podle toho, říká sexuolog Uzel. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-12-08 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  28. ↑ KOTVALOVÁ, Anna. Všichni chlapi jsou zvířata a já král džungle. A2larm [online]. 14. 12. 2020 [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  29. ↑ JARKOVSKÁ, Lucie. Výchova dívek v Čechách aneb Za všechno nemůže Uzel. A2larm [online]. 21. 12. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  30. ↑ HOUDEK, Pavel. Radim Uzel je soudním znalcem. Měli bychom s tím počítat a zařídit se podle toho. Deník Referendum [online]. 9. 12. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  31. ↑ databazeknih.cz: Doc. Dr. Středa, Dr. Uzel – 1. český svatební průvodce
  32. ↑ databazeknih.cz: Dr. Uzel – Intímní slasti a strasti

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radim_Uzel&oldid=24018141“