Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady)

Radiotelegrafní vysílací stanice
	Radiotelegrafní vysílací stanice
Základní informace
Sloh	rondokubismus
Výstavba	1922-1924
Stavebník	Ministerstvo pošt
Současný majitel	Pavel Louda
Poloha
Adresa	Na Zálesí 530, Poděbrady, Česko
Ulice	Na Zálesí
Souřadnice	50°8′17,16″ s. š., 15°8′39,57″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	101030 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radiotelegrafní vysílací stanice je rondokubistická stavba postavená v Poděbradech ve 20. letech 20. století podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka. Nachází se na lukách mezi labskými lužními lesy východně od města Poděbrady. K přenosu informací využívala morseovu abecedu. Vysílač roku 1923 uskutečnil první radiotelegrafické spojení Československa se zahraničím. V době studené války sloužil i jako rušička západního rozhlasu. Po sametové revoluci v něm bylo umístěno školicí středisko. Dnes zde sídlí golfový klub a areál je součástí golfového hřiště.

Areál vysílače (budova vysílače, vstupní brána a oba stožáry) je od roku 2004 chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1] Dle památkového katalogu Národního památkového ústavu je vysílač mimořádně kvalitní a hodnotnou architekturou reprezentující rané období rondokubismu. Dochoval se původní exteriér a částečně též bohatě dekorovaný interiér stavby.^[2]

Historie

Roku 1921 bylo rozhodnuto vybudovat v blízkosti Prahy výkonnou vysílací stanici pro spojení Československa se zahraničím. Jako vhodné lokality byly vytipovány Čelákovice, Český Brod a Poděbrady. Díky vhodnému terénnímu profilu a vlhké půdě se stálou spodní vodou umožňující dobré uzemnění vysílače byly nakonec zvoleny Poděbrady.^[3]

Stavbu provedla firma Ing. Karla Herzána.^[2] Budova radiostanice byla postavena v letech 1922–1923. Architekt Bohumír Kozák ji navrhl v rondokubistickém (tzv. národním) slohu. Zvolené monumentální řešení jasně vyjadřovalo velký význam této stavby. Technické vybavení bylo instalováno roku 1924. Dodala jej francouzská společnost Compagnie generale de TSF. Dlouhovlnná anténa byla zavěšena na dva 155metrové příhradové stožáry.^[3] Funkčně poděbradskou vysílačku doplňovala ještě přijímací stanice na Bílé Hoře a ústředna na hlavní poště v Praze.^[4]

První oficiální vysílání proběhlo 19. března 1923 jako první radiotelegrafické spojení Československa se zahraničím (Paříž, Bern a Bukurešť). Vysílač byl tehdy ještě umístěn v provizorní dřevěné boudě.^[5] Nové technologie byly postupně instalovány v letech 1924, 1930 a 1935.^[4] Provoz stanice však v dalších letech komplikovaly technické problémy. Zároveň bylo potřeba vytvořit nové spojení na velké vzdálenosti (USA). Proto byl roku 1934 vypracován projekt nové krátkovlnné stanice (dlouhovlnná stanice byla modernizována).^[6] Dne 31. srpna 1936 stanice zahájila cizojazyčné vysílání Československého rozhlasu do Severní Ameriky.^[7]

Za druhé světové války byla vysílací stanice využívána německou armádou. Po válce mimo jiné vysílala české relace pro zahraniční krajany.^[7] Ve 40. letech 20. století byla budova rozšířena o zjednodušenou přístavbu.^[2] V době komunistického režimu stanice nadále sloužila pro krátkovlnné vysílání. Využívala ji Radioústředna Praha, ČTK, ministerstva vnitra a obrany.^[5]

Od roku 1952 byl vysílač využíván jako rušička západních rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.^[7]^[8] Objekt byl veřejnosti nepřístupný, hlídaný a nebylo povoleno jej ani fotografovat.^[9] Činnost rušičky byla ukončena roku 1988. Po roce 1989 byl provoz vysílače ukončen. Technologická zařízení byla odstraněna, architektonicky však budova zůstala v původním stavu. Nějaký čas budova sloužila jako školicí středisko radiokomunikací.^[9] Roku 2000 byla prodána. Roku 2004 byla prohlášena kulturní památkou. Nakonec ji získal golfový klub, který v ní má své zázemí.^[4] Klub v roce 2019 prostory prodal soukromé osobě, v budově nicméně nadále sídlí.^[10]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-15]. Identifikátor záznamu 101030 : Altán - gloriet a terasa se schodištěm. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c Radiostanice [online]. Národní památkový ústav – památkový katalog [cit. 2018-01-06]. Dostupné online.
↑ ^a ^b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 242.
↑ ^a ^b ^c PEŠTA, Jan. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. [s.l.]: Titanic, 2008. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 132.
↑ ^a ^b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999.
↑ ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (2. díl). Praha: Scriptorium, 2005. ISBN 80-86197-62-X. S. 151.
↑ ^a ^b ^c HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 243.
↑ POLÁK, Pavel. Rušička - nedílná součást vysílání ze zahraničí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-11-11 [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.
↑ ^a ^b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 13. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-02.
↑ EBERMANN, Dan. Velké změny v Poděbradech [online]. Klub přátel golfu, 2019-09-06 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu radiotelegrafní vysílací stanice v Poděbradech na Wikimedia Commons
Stavba radiotelegrafické stanice v Lázních Poděbradech [online]. OK1FRD [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.
Vysílací radiotelegrafní stanice v Poděbradech [online]. Radiosvet.wz.cz [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.
TOMEK, Prokop. Rušení zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo [online]. OK2KKW [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-15]. Identifikátor záznamu 101030 : Altán - gloriet a terasa se schodištěm. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[pamatkovykatalog.cz-2] Radiostanice [online]. Národní památkový ústav – památkový katalog [cit. 2018-01-06]. Dostupné online.

[Hrabětová,_2013,_kap._Poděbrady_lázeňským_městem,_s._242-3] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 242.

[Pešta,_2008,_s._132-4] PEŠTA, Jan. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. [s.l.]: Titanic, 2008. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 132.

[Hrabětová,_1999,_s._83-5] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999.

[Šmilauerová,_2005,_s._151-6] ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (2. díl). Praha: Scriptorium, 2005. ISBN 80-86197-62-X. S. 151.

[Hrabětová,_2013,_kap._Poděbrady_lázeňským_městem,_s._243-7] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 243.

[Polák,_2009-11-11-8] POLÁK, Pavel. Rušička - nedílná součást vysílání ze zahraničí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-11-11 [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.

[Hrabětová-9] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 13. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-02.

[Ebermann,_2019-09-06-10] EBERMANN, Dan. Velké změny v Poděbradech [online]. Klub přátel golfu, 2019-09-06 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

České televizní a rozhlasové vysílače

hlavní vysílače ČRa	Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)

hlavní vysílače DB	Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)

AM vysílače	Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)

ostatní vysílače	Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)

kategorie