Přeskočit na obsah

Radko Kaska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Radko Kaska, CSc.
Radko Kaska (Hlas revoluce, 1973)
Radko Kaska (Hlas revoluce, 1973)
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1971 – 1973
Ministr vnitra ČSSR
Ve funkci:
1970 – 1973
PředchůdceJan Pelnář
NástupceJaromír Obzina
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození23. února 1928
Josefov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí28. února 1973 (ve věku 45 let)
Štětín
PolskoPolsko Polsko
Příčina úmrtíletecká nehoda
Alma materČVUT v Praze
Moskevský instit. oceli
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radko Kaska (23. února 1928 Josefov28. února 1973 Štětín) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a ministr vnitra ČSSR za normalizace. Zemřel tragicky při letecké havárii v Polsku.

Vystudoval Strojní fakultu ČVUT v Praze. V roce 1952 pracoval jako asistent na ČVUT. V roce 1955 dokončil aspiranturu na Moskevském institutu oceli. V letech 19561960 pracoval jako inženýr-vývojář v ČKD Praha. Podle některých pramenů byl slovenského původu. Zastával četné stranické posty, v letech 1948–1952 byl instruktorem OV KSČ, v letech 19601969 pracovníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, od roku 1969 zástupcem vedoucího oddělení ÚV KSČ. Členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa se stal převodem k 28. lednu 1970. Ve funkci ho potvrdil XIV. sjezd KSČ. V letech 1970–1973 navíc zastával post ministra vnitra v první vládě Lubomíra Štrougala a druhé vládě Lubomíra Štrougala. V roce 1973 získal in memoriam Řád republiky.[1][2][3][4] Patřil k představitelům ultralevicové kolaborační prosovětské části KSČ.[5]

Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 11 – Praha 7, hlavní město Praha). Ve Federálním shromáždění setrval do své smrti v roce 1973. Pak ho na poslaneckém postu vystřídal Jaromír Obzina.[6][7]

Zahynul při havárii vojenského letadla An-24 28. února 1973 v okolí letiště Szczecin-Goleniów v Polsku, nehoda si vyžádala celkem 18 obětí, mezi nimi byl ministr vnitra PLR Wiesław Ociepka a také vedoucí oddělení ÚV KSČ Michal Kudzej.[8] Ve funkci ministra vnitra jej pak nahradil (stejně jako na poslaneckém postu) Jaromír Obzina.

  1. Životopisy nových ministrů. Rudé právo. Leden 1970, roč. 50., čís. 25, s. 2. Dostupné online. 
  2. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-11]. Dostupné online. 
  3. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Prosinec 1971, roč. 52., čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  4. BOX-FOLDER-REPORT: 21-2-109 TITLE: The New CPCS Central Committee [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. (anglicky) 
  5. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 541. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-11]. Dostupné online. 
  7. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-11]. Dostupné online. 
  8. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 548. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]