Přeskočit na obsah

Robert Schuman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o evropském politikovi. O hudebním skladateli pojednává článek Robert Schumann.
Dr. jur. Robert Schuman
Robert Schuman v roce 1953
Robert Schuman v roce 1953
Stranická příslušnost
ČlenstvíLidové republikánské hnutí
Lorrain Republican Union
Popular Democratic Party

Rodné jménoJean-Baptiste Nicolas Robert Schuman
Narození29. června 1886
Lucemburk
Úmrtí4. září 1963 (ve věku 77 let)
Scy-Chazelles
Místo pohřbeníÉglise Saint-Quentin
SídloRobert Schuman's House (1926–1963)
Alma materŠtrasburská univerzita
Mnichovská univerzita
Lucemburské atheneum
Humboldtova univerzita
Univerzita v Bonnu
Fabertovo lyceum
Profesepolitik, diplomat a advokát
Náboženstvíkatolická církev
Oceněníhonorary citizen of Luxembourg (1949)
čestný doktor Lavalovy univerzity (1952)
Cena Karla Velikého (1958)
Erasmova cena (1959)
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
… více na Wikidatech
PodpisDr. jur. Robert Schuman, podpis
Webová stránkawww.robert-schuman.com
CommonsRobert Schuman
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ctihodný
Robert Schuman
laik
Místo pohřbeníÉglise Saint-Quentin
Místo působeníRobert Schuman's House (1926–1963)
Státní občanstvíFrancie a Německo
Vyznáníkatolická církev
Blahořečenve stavu příprav
Atributysako
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Robert Schuman (29. června 1886 Clausen, Lucembursko4. září 1963 Chazelles u Met) byl francouzský politik lucembursko-lotrinského původu. V letech 1947–48 byl ministerským předsedou, 1958–60 předsedou Evropského parlamentu; jako ministr zahraničí (1948–52) se význačně podílel na vytvoření Montánní unie (též Schumanův plán), spolu s Jeanem Monnetem je považován za zakladatele Evropské unie.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Schumanova evropská aktivita

[editovat | editovat zdroj]

Schumanovo jméno je jako jméno málokterého jiného politika spojeno s Evropou, s jejím poválečným uspořádáním a s vytvořením dnešní Evropské unie. Svou dráhu evropského politika začíná Schuman v roce 1948, kdy se stal ministrem zahraničí v celkem osmi vládách (až do roku 1952). Již v této době začíná koncipovat příští vzhled Evropy, později se jeho snahám říká Schumanův plán.

Z 9. května 1950 pochází jeho historické Vyhlášení o novém uspořádání Evropy (tzv. Schumanova deklarace), počínající vznikem Montánní unie, která vyústí do vzniku Evropské federace. Montánní unie, která se stala základem Evropského společenství uhlí a oceli, byla založena v Paříži 18. dubna 1951. Schumanovy plány na širší evropské společenství však ve Francii nenalezly podpory, a tak se Schuman v roce 1952 vzdal svého úřadu.

1953 vstoupila v platnost evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (též Strassburská konvence[1]), na které se Schuman významně podílel. Schuman pak podnikl mnoho cest po Evropě a zasazoval se o uskutečnění své myšlenky sjednocené Evropy. Zadostiučinění se dočkal roku 1957 přijetím Římských smluv; o rok později byl zvolen prvním předsedou Evropského parlamentu, v témže roce mu byla udělena Karlova cena města Cáchy.

Robert Schuman byl též velkým zastáncem porozumění mezi Německem a Francií, na kterém stojí celý evropský integrační projekt.

Uznání v katolické církvi

[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. června 1990 započal proces jeho blahořečení a dne 19. června 2021 prohlásil papež František Roberta Schumana za ctihodného jako uznání jeho aktivit, které probíhaly podle křesťanských principů[2]. Toto je první stupeň v procesu kanonizace, tj. prohlášení za svatého.

  1. Evropská úmluva o ochraně lidských práv - ke stažení v pdf. www.echr.coe.int [online]. [cit. 2006-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-05-22. 
  2. Robert Schuman, otec evropské jednoty, se stává ctihodným - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2021-06-19 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CONZEMIUS, Victor. Proroci a předchůdci. Praha: Zvon, 1997. 259 s. ISBN 80-7113-220-9. Kapitola Robert Schuman - Křesťan a státník, s. 201–211. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]