Sambar ostrovní
 Sambar ostrovní | |
|---|---|
 Sambar ostrovní | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) |
| Čeleď | jelenovití (Cervidae) |
| Podčeleď | jeleni (Cervinae) |
| Rod | sambar (Rusa) |
| Binomické jméno | |
| Rusa timorensis (de Blainville, 1822) | |
 Rozšíření sambara ostrovního (zeleně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sambar ostrovní, jinak též známý pod synonymy sambar hřivnatý a jelen timorský (Rusa timorensis) je přežvýkavec patřící do čeledi jelenovití (Cervidae) a rodu sambar (Rusa). Druh popsal Henri Marie Ducrotay de Blainville roku 1822 a dělí se na několik poddruhů, které byly určeny v roce 2011.[2] Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se řadí mezi zranitelné druhy, je chráněn indonéskými zákony a vyskytuje se v řadě chráněných území.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Sambar ostrovní je blízkým příbuzným sambara indického (Rusa unicolor).[3] Je známo celkem sedm poddruhů určených v roce 2011 (Wilson a Mittermeier). Jinými vědci je nicméně tato systematika zpochybňována. [2]
- Rusa timorensis timorensis, Blainville, 1822 (Timor)
- Rusa timorensis moluccensis, Quoy & Gaimard, 1830 (Moluky)
- Rusa timorensis russa, Müller & Schlegel, 1844 (Jáva)
- Rusa timorensis floresiensis, Heude, 1896 (Flores)
- Rusa timorensis macassaricus, Heude, 1896 (Celebes)
- Rusa timorensis renschi, Sody, 1932 (Bali)
- Rusa timorensis djonga, Bemmel, 1949 (Muna a Buton)[4]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Sambar ostrovní se vyskytuje na mnohých ostrovech Indo-Pacifiku, od Sulawesi až po Nový Zéland. Původně se vyskytoval pouze na Jávě a Bali, ale postupně kolonizoval řadu dalších ostrovů. Rozšířili se po dnešní Indonésii, jako je Sulawesi, Komodo a Flores. Později byli člověkem vysazeni do vzdálenějších míst. V roce 1639 byli dovezeni na Mauricius a Réunion, po roku 1870 do Nové Kaledonie. Ve 20. století byli vysazeni na Novém Zélandu, Madagaskaru a dalších oblastech, jako je Thajsko, ale i Brazílie.[2] K životu dávají přednost okrajům listnatých lesů,[5] obývají i stepi, pasou se na travnatých plochách. Nevadí jim žít v oblastech s malým množstvím pitné vody.[3] Žijí v maximální výšce 900 m n. m.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Průměrná délka těla sambara ostrovního je 83–110 cm,[5] samci sambara ostrovního měří v kohoutku 1,1 m[3] a váží zhruba 115 kg. Samice je menší a její hmotnost se odhaduje na 74 kg; je vyvinutý pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost). Sambarové vypadají zavalitě, což způsobují krátké nohy.[5] Samci vlastní parohy ve tvaru lyry, které váží až 2,5 kg. Obě pohlaví mají hrubou šedohnědou srst, která je na břiše světlejší.[3] Mláďata po narození postrádají skvrny charakteristické pro ostatní druhy jelenů. Druh je také charakteristický velkýma ušima.[3]
Chování
[editovat | editovat zdroj]Sambarové ostrovní jsou převážně noční zvířata, ale mohou se pást během dne, při největším žáru se ukrývají do lesa. Velikosti teritorií tohoto druhu nejsou známy. Podobně jako ostatní příbuzné druhy používají ke komunikaci pachové značky a zvukové projevy v období rozmnožování.[5] Samci jsou mezi sebou navzájem agresivní a i se samicemi žijí během většiny roku odděleně. Rozmnožování probíhá během celého roku, samci v období páření lákají samice a odstrašují konkurenty tím, že si na parohy napichují rostlinstvo a větvičky jako ozdoby. Po osmiměsíční březosti samice porodí jedno až dvě mláďata, která jsou po 6–8 měsících odstavena od mateřského mléka. Pohlavní dospělosti dosahují po 18–24 měsících, dožívají se 15–20 let, tento věk je však ve volné přírodě málokdy přesažen.[5] Mezi přirozené nepřátele patří krokodýli, krajty a varan komodský (Varanus komodoensis); na ostrově Komodo tvoří sambarové důležitou část potravy varanů.[3] Sambarové se živí trávou a listím nebo spadlým ovocem.[5][3]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí při vyhodnocení ohrožení sambara ostrovního pouze původní populace. Podle IUCN je zranitelným druhem a jeho populace klesá; odhaduje se na méně než 10 000 dospělých jedinců s odhadovaným poklesem populace asi o 10 % během tří generací. Nebezpečí představuje především ztráta přirozeného prostředí a degradace stanovišť. Časté je také pytláctví pro maso, léčivé přípravky a lokálně jsou sambarové loveni jako domácí mazlíčci.[2]
Sambar ostrovní se vyskytuje v mnoha jávských chráněných oblastech a je chráněn indonéskými zákony.[2]
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]Sambar ostrovní je v Česku v současnosti chován pouze ve dvou zoologických zahradách: Zoo Plzeň a Zoo Praha.[6] Ty se tak řadí k jedněm z mála evropských zoo, které tento druh kdy chovaly. V minulosti tento druh kopytníka nechovala žádná další česká ani slovenská zoo. V celé Evropě byl v březnu 2018 k vidění v pouhých osmi zoo, z toho dvě jsou již zmíněné zoo v Česku, další dvě pak najdeme v Anglii a rovněž v Německu. Po jedné zoo s tímto jelenem mají ve Španělsku a Polsku.[6] V dubnu 2019 již nebyl chován ve Španělsku, a tak se udával počet sedm zoo[7] a asi 40 jedinců.[8]
Chov v Zoo Praha
[editovat | editovat zdroj]Historie chovu tohoto vzácného sudokopytníka se píše teprve od května roku 2014.[9] Tehdy výběh v horní části areálu obsadila skupinka dvou samců a dvou samic z Tierparku v německém Berlíně. Již 13. listopadu 2014 se narodilo první mládě – sameček. Jednalo se tedy o první odchov tohoto druhu v Zoo Praha, byť laň už přišla březí. V roce 2015 došlo k dalšímu porodu. Ze dvou tehdy narozených mláďat bylo úspěšně odchováno jedno – opět se jednalo o samce. V roce 2016 nebyly odchovy úspěšné, ale pražské stádo obohatila nová samice. V březnu 2018 byli chováni dva samci a tři samice. 25. a 28. prosince 2018 se narodila další dvě mláďata – historicky první samičky narozené v Zoo Praha.[10] Celkem se za rok 2018 narodila čtyři mláďata (dva samci a dvě samice), takže na konci daného roku byli chováni tři samci a pět samic.[11]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d e f Rusa timorensis [online]. Iucn Red List of Threatened Species [cit. 2016-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-10. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Javan Rusa [online]. Ecology Asia [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sambar ostrovní [online]. biolib.cz [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f REYES, Eduardo. Rusa timorensis [online]. Animal Diversity Web, 2002 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online.
- ↑ SCHNEIDEROVÁ, Irena. Vzácné laně sambarů. Trojský koník. 2019, čís. 1, s. 4.
- ↑ Sambar ostrovní - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2016.
- Zoo Praha – přehled "Vzácně chovaní v zoo", 2018.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sambar ostrovní na Wikimedia Commons 
Taxon Cervus timorensis ve Wikidruzích- REYES, Eduardo. Rusa timorensis [online]. Animal Diversity Web, 2002 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)