Sasakové
| Sasakové | |
|---|---|
 Děti z národa Sasaků | |
 Indonésie | 3 840 000[1] |
| Jazyk(y) | |
| sasačtina, indonéština | |
| Náboženství | |
| sunnitský islám | |
| Příbuzné národy | |
| Balijci, Sumbawané | |
Sasakové (Wång Sâsak) jsou příslušníci austronéského etnika obývajícího indonéskou provincii Západní Nusa Tenggara. Jejich populace se odhaduje na 3,8 milionu osob. Žijí převážně na ostrově Lombok, kde tvoří 85 % obyvatelstva.[2] Jejich vesnice se nacházejí v hornatém vnitrozemí Lomboku, zatímco západní pobřeží s hlavním městem Mataram je etnicky smíšené.
Hovoří sasačtinou, která se zapisuje balijským písmem a dělí se na pět dialektů: menó-mené, ngenó-ngené, meriyak-meriku, kutó-kuté a ngettó-ngetté. Původ etnonyma je nejasný, je odvozován od výrazů sak-sak (člun) nebo sa'-saq (jeden). Poprvé je toto označení doloženo v „pujunganském nápise“ datovaném do 11. století. Sasakové jsou příbuzní Balijcům, avšak na rozdíl od nich jsou většinou muslimové.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Byli poddanými říše Madžapahit a různých vládců z Bali, koncem devatenáctého století přijali nadvládu Nizozemské východní Indie. Od balijských hinduistů převzali rozdělení společnosti do čtyř kast: vládci se nazývali raden, následovali sestupně menak, perwangse a jajarkarang.[3] Uzavírání sňatků se až do druhé poloviny dvacátého století řídilo pravidlem endogamie.
Islám přijali Sasakové v 15. století pod vlivem kazatele Sunana Giriho. Původně vyznávali synkretické učení Wetu Telu (modlitba třikrát za den), později mezi nimi převládl ortodoxně sunnitský směr Wetu Lima (modlitba pětkrát za den).[4] Malá skupina Sasak Boda s necelými 10 000 příslušníky se stále hlásí k původní animistické víře.
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Sasakové se věnují převážně zemědělství, pěstují rýži, kávovník, sóju, cukrovou třtinu a pandány. Rozšířenými řemesly jsou košíkářství, hrnčířství, tkalcovství a dřevořezba. Odívají se do pestrých sarongů. Domy stavějí z bambusu, obytné budovy se nazývají bale tani a sýpky lumbung. Hlavním svátkem je únorový Bau Nyale, spojený se sběrem jedlých mořských červů.[5] Součástí kultury Sasaků jsou i orchestry gamelan, pro něž jsou typickými nástroji druh brumle zvaný genggong a flétna suling. Cyklus legend Serat Menak Sasak pochází z doby šíření islámu a bývá inscenován jako divadlo wayang. Peresean je rituální souboj mladých mužů s ratanovými holemi a štíty z buvolí kůže. K tradicím Sasaků patří také předsvatební únosy zvané merarik.[6] Po nich následuje svatební procesí nyongkolan.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tkadlena -
Peresean -
Stavba zvaná lumbung -
Na sasacké svatbě -
Etnická mapa Lomboku
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sasak of Indonesia. [s.l.]: PeopleGroups.org Dostupné online.
- ↑ Sasak Culture of Lombok [online]. Instant Karma Magazine [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ A SOCIAL CONTEXTOF SASAK PERSONAL PRONOUNS [online]. Universitas Diponegoro [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Sasak [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Lombok festival inspired by tale of a 'sea worm' princess [online]. BBC, 2017-02-20 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Norms of Merarkik by the Sasak Customary Law [online]. Share-Net International, 2021-02-01 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasakové na Wikimedia Commons - Mengenal Suku Sasak Lombok