Spací pytel

Spací pytel

Spací pytel, hovorově spacák, je ochranný, z větší části uzavřený vak sloužící ke spaní. Bývá využíván zejména při pobytech v přírodě (horské expedice, běžná turistika, kemping atd.). Jako izolační podklad pro spacák se většinou používá karimatka či alumatka. Spacáky mívají různé vlastnosti závislé na druhu jejich používání.

Historie

Doba vzniku spacích pytlů není známa. První spací pytel prodávaný pod názvem Euklisia Rug si nechal v roce 1876 patentovat Pryce Pryce-Jones (1834–1920).

Typy

Podle ročních období, resp. teplotního určení, se spací pytle dělí na

• letní
• třísezónní
• zimní

Dělení podle materiálu, z něhož jsou vyrobeny:

• Péřové spacáky
• Spacáky s náplní ze syntetických vláken

Teploty určení

Teplotní určení se stanovuje podle normy ČSN EN ISO 23537 pro tzv. "standardního muže" a "standardní ženu", kteří na sobě mají jednu vrstvu oblečení na spaní. Je nutné si ovšem uvědomit, že jde o měření v laboratorních podmínkách a v terénu bude fungování spacáku mírně odlišné. Norma stanovuje následující údaje:

• Tcomf („komfortní teplota“ či „komfort”) - nejnižší teplota, při které „průměrná žena“ ještě nepociťuje chlad.
• Tlim („limit“ neboli spodní hranice teplotního určení spacáku). Bývá cca o 4–6 stupňů nižší než „komfort“. Při této teplotě by se ještě standardizovaný muž, se kterým se počítá v normách, neměl budit zimou.
• Text („extrém“) - toto číslo obvykle nemá velkou vypovídající hodnotu a jde spíše o teoretickou hranici, pod kterou už hrozí vážné ohrožení zdraví.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu spací pytel na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo spací pytel ve Wikislovníku

Autoritní data	GND: 7541641-4 LCCN: sh99014539 NARA: 10676237 NLI: 987007561489705171