Stakčín
| Stakčín | |
|---|---|
.jpg) Pravoslavný chrám svaté Trojice | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°0′5″ s. š., 22°13′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 260 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Snina |
| Tradiční region | Horní Zemplín |
  Stakčín | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,774 km² |
| Počet obyvatel | 2 393 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 142,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ing. Dušan Kolcun (2022) |
| Vznik | 1317 (první písemná zmínka – Zaktson) |
| Oficiální web | stakcin |
| oustakcin | |
| Telefonní předvolba | 057 |
| PSČ | 067 61 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SV |
| NUTS | 520829 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stakčín (do roku 1902 Sztakcsin, maďarsky Takcsány, rusínsky Стащін)[2] je obec na Slovensku v okrese Snina. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel. Rozloha obce je 16 774 hektarů.[3]
Příroda
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v údolí řeky Cirochy, mezi Sninou a Starinou, u soutoku potoků Ternovce a Oľchovce. Je obklopená na jihu jižním úpatím masivu Nastaz, který je součástí Bukovských a Vihorlatských vrchů. Na většině území obce se rozkládá Národní park Poloniny. Jsou zde národní přírodní rezervace Pľaša a Pod Ruským, přírodní rezervace Grúnik, Ruské.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Dávné osídlení této oblasti naznačují dva archeologické nálezy – masivní oštěp z opálového rohovce pocházející z mladší doby kamenné a bronzová sekerka s tulejí a ouškem řazená do pozdní doby bronzové.[4]
V roce 1317 daroval uherský král Karel I. Robert aristokratickému úředníkovi Filipu I. Drugetovi územní majetky včetně Stakčína.[3][4]
Pravděpodobně v druhé polovině 14. století nebo v 15. století se do Stakčína přistěhovalo četné rusínské obyvatelstvo se šoltysem.[3] Z roku 1492 pochází první záznam o obyvateli vsi, který byl členem zbojnické družiny Fedora Hlavatého.[4] V bardějovském archivu se nachází dopis, ve kterém členové této družiny vypovídali bardějovským měšťanům nepřátelství za popravu svých druhů.[zdroj?] První údaje jsou zachovány z 30. března 1492, kdy zbojnická družina přepadla panské majetky u Svidníka.[zdroj?]
V roce 1600 zde bylo obydleno 61 domů, 1–2 domy šoltysů, dům faráře a chrám.[zdroj?] Z roku 1612 pochází zmínky o velkostatku založeném rodem Drugetů, jehož součástí byly vodní mlýn, vodní pila, a později i pálenice a krčma.[3] V letech 1641–1645 se rozšířila epidemie cholery, která téměř o polovinu snížila počet obyvatel, následkem čehož se zhoršily sociální poměry a rozšířilo zbojnictví.[zdroj?] Roku 1657 rolníci odepřeli poslušnost pánovi a vzniklo rusínské rolnické povstání.[zdroj?]
Na počátku první světové války, v listopadu 1914, pronikla ruská 48. pěší divize vedená generálem Lavrem Kornilovem[5] přes Ruské sedlo a Stakčín do Humenného, přičemž ve Stakčíně a v jeho okolí došlo k těžkým bojům; boje probíhaly v oblasti až konce května 1915.[4][6][7]
Do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 byl Stakčín součástí Uherska, následně byl součástí Československa až do 14. března 1939, kdy byla vyhlášen samostatný Slovenský stát, jehož součástí se stala i tato obec. Již od 4. dubna 1939 byl v důsledku malé války Stakčín součástí Maďarska. Během této doby bylo ze Stakčína do koncentračních táborů deportováno 120 Židů. Od října 1944 probíhaly ve Stakčíně a v jeho okolí těžké boje mezi německou armádou a Rudou armádou, při kterých bylo z 277 domů 114 úplně zničeno a 147 silně poškozeno. Obec byla osvobozena dne 24. listopadu 1944 a po skončení války se opět stala součástí Československa. Při osvobozovacích bojích padlo 218 sovětských vojáků.[4]
V letech 1956–1959 byla v obci postavena nová základní škola. V roce 1957 byl v důsledku zákazu řeckokatolické církve zbourán zdejší chrám z roku 1772, v jehož základech byl v roce 1994 postaven a vysvěcen nový chrám Ochrany přesvaté Bohorodičky.[3][4]
V letech 1976–1987 byla v oblasti vybudována vodní nádrž Starina, při jejíž stavbě bylo zlikvidováno sedm obcí (Dara, Ostružnica, Ruské, Smolník, Starina, Veľká Poľana, Zvala) a jejich území bylo v roce 1987 včleněno do katastru Stakčína.[4]
Stavby a památky
[editovat | editovat zdroj]- pomník padlým v první světové válce[4]
- pravoslavný chrám Seslání Ducha svatého (v jiných zdrojích označovaný jako chrám Svaté trojice[8]), postavený v roce 1955 dle návrhu Andreje Kolomackého[3][4]
- řeckokatolický chrám Ochrany přesvaté Bohorodičky, postavený v roce 1994[3][4]
- římskokatolický kostel svatého Pia X., postavený v roce 1995[3][4]
Vojenské hřbitovy
[editovat | editovat zdroj]- vojenský hřbitov z první světové války, na kterém je pochováno nejméně 959 vojáků, projektantem hřbitova byl József Lamping.[4][6]
- blízko tohoto hřbitova jsou uloženy ostatky 117 rakousko-uherských vojáků, které byly přeneseny z vojenského hřbitova v zaniklé obci Starina.[4][6]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec je dostupná jak autobusovou, tak i vlakovou dopravou. V obci je celkem osm autobusových zastávek a jedna železniční stanice, která je nejvýchodnějším vlakovým nádražím na Slovensku. Železnice v obci existuje již od roku 1912, kdy byla dokončena trať mezi Humenným, Sninou a Stakčínem.[4]
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Vasiľ Duchnovič – rusínský řeckokatolický farář, otec Alexandera Duchnoviče[3]
- Anna Jaburová (1898–1984) – rusínská lidová zpěvačka[3][9]
- Juraj Kolinčák (1909–1984) – rusínský lidový básník[3]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na obec ze Sninského kameňa -
Řeckokatolický kostel -
Římskokatolický kostel -
Osobní vlak v železniční stanici -
Kaštel -
Obecní úřad s ubytováním -
Památník padlým v centru obce
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stakčín na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Slovenské slovníky Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e f g h i j k História – Fara Stakčín [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n História – Obec Stakčín [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ THE RUSSIAN ARMY, 1914. marksrussianmilitaryhistory.info [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Stakčínsky cintorín je dôkazom historických momentov v Poloninách. rusyn.sk [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Karpatské „Termopyly. Valka.cz [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Stakčín - Chrám sv. Trojice - www.pamiatkynaslovensku.sk - (stakcin-chram-sv-trojice). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ 1. 1. 2019: 120 років од народжіня співачкы Анцї Ябуровой - Quick.Cms - fast and simple content management system. www.cms3.rusynacademy.sk [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (rusínsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stakčín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
