Stod
| Stod | |
|---|---|
.jpg) Řeka Radbuza a kostel ve městě Stod | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Stod |
| Obec s rozšířenou působností | Stod (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′21″ s. š., 13°9′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 628 (2024)[1] |
| Rozloha | 20,04 km²[2] |
| Nadmořská výška | 337 m n. m. |
| PSČ | 333 01 |
| Počet domů | 821 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. ČSA 294 333 01 Stod posta@stod.ipodatelna.cz |
| Starosta | Bc. Jiří Vlk |
| Oficiální web: www | |
  Stod | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558389 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stod (německy Staab) je město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Stojí v údolí řeky Radbuzy dvacet kilometrů jihozápadně od Plzně. Součástí Stodu je vesnice Lelov, která se nachází asi tři kilometry jižně od města. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Hradec, Střelice, Přestavlky, Líšina, Chotěšov, Kotovice, Dnešice, Holýšov a Ves Touškov.
Název
[editovat | editovat zdroj]Místní jméno pochází z němčiny: vzniklo ze strhn. tvaru stades, což je 2. p. j. c. od stat ,místo, sídliště". [4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě pochází z roku 1235, kdy král Václav I. daroval ves Stod, rozloženou na levém břehu řeky Radbuzy při důležité bavorské cestě, ženskému premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Král Jan Lucemburský povolil 14. května 1315 klášteru proměnit ves v městečko s týdenním trhem každý pátek. K roku 1363 Stod získal od Karla IV. další práva a svobody jako právo dědičné, soudní (podle kterého mohl městský soud rozsuzovat vše kromě těžkých zločinů) a užívání městské pečetě.
V roce 1850 se stal Stod městem, ve kterém žilo přibližně 1 500 obyvatel ve více než 180 domech. Pracovalo zde 79 cechovních mistrů, mezi nimi bylo 8 pekařů, 12 řezníků a šenkýřů, 10 obuvníků, 10 hrnčířů a mnoho dalších řemeslníků. V této době existovaly ve Stodě dvě cihelny a dva pivovary.
Za druhé světové války byl převážně Němci osídlený Stod součástí Velkoněmecké říše, na samých hranicích s Protektorátem Čechy a Morava.[5] Po druhé světové válce byla většina obyvatel nuceně vysídlena. V letech 1949–1960 byl Stod okresním městem, v současné době je obcí s rozšířenou působností.
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Stod
- Lelov
Od 1. ledna 1976 do 31. srpna 1990 k městu patřila i Líšina.[6]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město stojí na křižovatce silnic I/26, II/182 a II/230. Vede jím železniční trať Plzeň – Furth im Wald, na které se zde nachází stanice Stod.
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Ve Stodě bylo postaveno několik velkých obchodů, jako je Penny a na přelomu roku 2017/2018 i Mountfield. Ve městě je kulturní dům.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Ve Stodě se nachází stadion s atletickou dráhou, fotbalovým hřištěm, nohejbalovými, volejbalovými a tenisovými kurty, hřištěm na basketbal. Na stadionu je i sportovní hala, ve které se cvičí gymnastika, atletika a florbal. Sportovní vyžití zajišťuje také oddíl stolního tenisu. Městem prochází cyklotrasa Praha – Plzeň – Regensburg. [7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svaté Máří Magdalény
- Pošta (náměstí Komenského 12)
- Hammerschmiedův dům Muzejní 161
- Špitální kaple svatého Jana Nepomuckého
- Pohřebiště umučených s památníkem
- Židovský hřbitov ve Stodě
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Libuše Cloud-Hrdonková (1922–2012), česká skautka
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svaté Máří Magdaleny -
Suvorovův dům – stará poštovna -
Domy na ulici Plzeňská -
Pamětní deska ruského generála A. V. Suvorova -
Špitální kaple, v pozadí kostel
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Ivan Lutterer a Rudolf Šrámek. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vyd. Havlíčkův Brod : Tobiáš, 2004, s.243
- ↑ Sudetenland- Böhmen - Mähren, mapa z roku 1941. www.oahshb.cz [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-25.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 298.
- ↑ Cyklotrasa 3 do Regensburgu se v Plzeňském kraji mění - plzenskonakole.cz. www.plzenskonakole.cz [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stod na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Stod v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
