Svátost nemocných

Svátost nemocných (též pomazání nemocných) je jednou ze svátostí katolických, pravoslavných a některých protestantských církví. Dřívější název poslední pomazání se užíval v západní části katolické církve od konce 12. století do Druhého vatikánského koncilu, kdy tuto svátost přijímali většinou pouze umírající. V současnosti se svátost uděluje též vážně nemocným, proto i změna názvu.

Biblickým textem, na který se praxe pomazání nemocných odvolává, je novozákonní list Jakubův 5,14-16:

Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.

Svátost má duchovně posílit a potěšit člověka a navrátit mu fyzické i duchovní zdraví, nese s sebou podle vnímání církve i odpuštění hříchů. Může se udělovat jak jednotlivým osobám (např. doma či v nemocnici) tak společně při bohoslužbě. V praxi vypadá svátost (většinou v katolické církvi) tak, že kněz na nemocného vloží ruce a modlí se za něj, posléze jej pomaže požehnaným olivovým olejem a říká při tom:

Skrze toto svaté pomazání

ať ti Pán pro své milosrdenství pomůže

milostí Ducha svatého. Amen.

Ať tě vysvobodí z hříchů,

ať tě zachrání a posilní. Amen.

Většinou předchází vyzpovídání nemocného knězem.

V pravoslavné církvi - svatá Tajina pomazání nemocných (jiný název je Tajina svěcení oleje). Pravoslavní ji vždy vykonávali nad každým vážně nemocným věřícím, když o to požádal. Má být spojena se zpovědí a s rozhřešením. Podle rozdílných tradic se může konat buď jednou za dobu trvání nemoci, nebo i na tu samou nemoc vícekrát, ale jen jednou za rok. Správně ji má vykonávat sedm kněží, kteří se sejdou nad nemocným, čtou sedmero evangelijních čtení, posvěcují připravený olivový olej a každý kněz pomazává nemocného na čele, očích, chřípích, ústech, uších, prsou, dlaních a nártech. Součástí obřadu je kladení evangeliáře na nemocného a přežehnávání nemocného od každého z kněží. Může se konat v chrámu nad více věřícími zároveň.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Katechismus katolické církve. Praha: Zvon, 1995. ISBN 80-7113-132-6. Kapitola Pomazání nemocných, s. 381-387.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu svátost nemocných na Wikimedia Commons
Článek na website Apologia
Metoděj Kočí, Svátost nemocných, Amen 9/1997

Svátosti

Křest • Biřmování • Eucharistie • Svátost smíření • Svátost nemocných • Kněžství • Manželství

Katechismus katolické církve

Předmluva ^(1-25) I. – VI. / PRVNÍ ČÁST – VYZNÁNÍ VÍRY ^(26-1065) / I. Oddíl: „Věřím“ – „Věříme“ ^(26-184)

1. Člověk je „schopen“ Boha ^(27-49)	I. – IV.

2. Bůh přichází vstříc člověku ^(50-141)	1. Boží zjevení ^(51-73) • 2. Předávání Božího zjevení ^(74-100) • 3. Písmo svaté ^(101-141)

3. Člověk odpovídá Bohu ^(142-184)	1. Věřím ^(144-165) • 2. Věříme ^(166-184) • Vyznání víry (Krédo)

II. Oddíl: Vyznání křesťanské víry – Symboly víry ^(185-1065)

1. Věřím v Boha Otce ^(185-421)	1. „Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země“ ^(198-421) • 1.1.1 „Věřím v Boha“ ^(199-231) • 1.1.2 Otec ^(232-267) • 1.1.3 Všemohoucí ^(268-278) • 1.1.4 Stvořitel ^(279-324) • 1.1.5 Nebe a země ^(325-354) • 1.1.6 Člověk ^(355-384) • 1.1.7 Pád ^(385-421)

2. Věřím v Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího ^(422-682)	2. „I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho“ ^(430-455) • 3. „Ježíš Kristus byl počat z Ducha svatého a narodil se z Marie Panny“ ^(456-570) • 2.3.1 Syn Boží se stal člověkem ^(456-483) • 2.3.2 „… skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny“ ^(484-511) • 2.3.3 Tajemství Kristova života ^(512-570) • 4. Ježíš Kristus „trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest“ ^(571-630) • 2.4.1 Ježíš Kristus a Izrael ^(574-594) • 2.4.2 Ježíš Kristus zemřel ukřižován ^(595-623) • 2.4.3 Ježíš Kristus „byl pohřben“ ^(624-630) • 5. Ježíš Kristus „sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých“ ^(631-658) • 2.5.1 Ježíš Kristus „sestoupil do pekel“ ^(632-637) • 2.5.2 Třetího dne vstal z mrtvých ^(638-658) • 6. Ježíš Kristus „vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího“ ^(659-667) • 7. „Odtud přijde soudit živé i mrtvé“ ^(668-682)

3. Věřím v Ducha svatého ^(683-1065)	8. „Věřím v Ducha svatého“ ^(687-747) • 9. „Věřím ve svatou církev obecnou“ ^(748-975) • 3.9.1 Církev v Božím plánu ^(751-780) • 3.9.2 Církev – Boží lid, Kristovo Tělo, chrám Ducha svatého ^(781-810) • 3.9.3 Církev je jedna, svatá, všeobecná (katolická) a apoštolská ^(811-870) • 3.9.4 Věřící – hierarchie, laikové, zasvěcený život ^(871-945) • 3.9.5 Společenství svatých ^(946-962) • 3.9.6 Maria – Matka Kristova, Matka Církve ^(963-975) • 10. „Věřím v odpuštění hříchů“ ^(976-987) • 11. „Věřím … ve vzkříšení těla“ ^(988-1019) • 12. „Věřím v život věčný“ ^(1020-1060) • „Amen“ ^(1061-1065)

DRUHÁ ČÁST – SLAVENÍ KŘESŤANSKÉHO TAJEMSTVÍ^(1066-1690) / I. Oddíl: Svátostná ekonomie ^(1076-1209)

1. Velikonoční tajemství v čase Církve ^(1077-1134)	1. Liturgie – dílo Nejsvětější Trojice ^(1077-1112) • 2. Velikonoční tajemství ve svátostech Církve ^(1113-1134)

2. Svátostné slavení velikonočního tajemství ^(1135-1209)	1. Slavení liturgie Církve ^(1136-1199) • 2. Liturgické odlišnosti a jednota tajemství ^(1200-1209)

II. Oddíl: Sedm svátostí církve ^(1210-1690)

1. Svátosti uvedení do křesťanského života ^(1212-1419)	1. Svátost křtu ^(1213-1284) • 2. Svátost biřmování ^(1285-1321) • 3. Svátost Eucharistie ^(1322-1419)

2. Svátosti uzdravování ^(1420-1532)	4. Svátost pokání a smíření ^(1422-1498) • 5. Pomazání nemocných ^(1499-1532)

3. Svátosti k službě společenství ^(1533-1666)	6. Svátost kněžství ^(1536-1600) • 7. Svátost manželství ^(1601-1666)

4. Jiné liturgické slavnosti ^(1667-1690)	8. Svátostiny ^(1667-1679) • 9. Křesťanský pohřeb ^(1680-1690)

TŘETÍ ČÁST – ŽIVOT V KRISTU ^(1691-2557) / I. Oddíl: Povolání člověka: život v duchu ^(1699-2051)

1. Důstojnost člověka ^(1700-1876)	1. Člověk jako Boží obraz ^(1701-1715) • 2. Naše povolání k blaženosti ^(1716-1729) • 3. Lidská svoboda ^(1730-1748) • 4. Mravnost lidských skutků ^(1749-1761) • 5. Mravnost vášní ^(1762-1775) • 6. Mravní svědomí ^(1776-1802) • 7. Ctnosti ^(1803-1845) • 8. Hřích ^(1846-1876)

2. Lidské společenství ^(1877-1948)	1. Osoba a společnost ^(1877-1896) • 2. Účast na společenském životě ^(1897-1927) • 3. Sociální spravedlnost ^(1928-1948)

3. Boží spása: zákon a milost ^(1949-2051)	1. Mravní zákon ^(1987-2029) (1950-1986) • 2. Milost a ospravedlnění ^(1987-2029) • 3. Církev, Matka a učitelka ^(2030-2051) • Desatero přikázání

II. Oddíl: Desatero Božích přikázání ^(2052-2557)

1. „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí“ ^(2083-2195)	1. První přikázání ^(2084-2141) • 2. Druhé přikázání ^(2142-2167) • 3. Třetí přikázání ^(2168-2195)

2. „Miluj svého bližního jako sám sebe“ ^(2196-2557)	4. Čtvrté přikázání ^(2197-2257) • 5. Páté přikázání^(2258-2330) • 6. Šesté přikázání ^(2331-2400) • 7. Sedmé přikázání ^(2401-2463) • 8. Osmé přikázání ^(2464-2513) • 9. Deváté přikázání ^(2514-2533) • 10. Desáté přikázání ^(2534-2557)

ČTVRTÁ ČÁST – KŘESŤANSKÁ MODLITBA ^(2558-2865) / I. Oddíl: Modlitba v životě křesťana ^(2558-2758)

1. Zjevení modlitby. Všeobecné povolání k modlitbě ^(2566-2649)	1. Ve Starém zákoně ^(2568-2597) • 2. V plnosti času ^(2598-2622) • 3. V čase Církve ^(2623-2649)

2. Tradice modlitby ^(2650-2696)	1. U pramenů modlitby ^(2652-2662) • 2. Cesta modlitby ^(2663-2682) • 3. Duchovní vůdcové modlitby ^(2683-2696)

3. Život modlitby ^(2697-2758)	1. Způsoby modlitby ^(2700-2724) • 2. Boj o modlitbu ^(2725-2758)

II. Oddíl: Modlitba Páně „Otče náš“ ^(2759-2865)

•	1. „Shrnutí celého evangelia“ ^(2761-2776) • 2. „Otče náš, jenž jsi na nebesích“ ^(2777-2802) • 3. Sedm proseb ^(2803-2865) • Závěrečná doxologie ^(2855-2856)

Čísla v závorkách v exponentu označují § v KKC. / ^{(Podtečkování)}

Portály: Křesťanství