Přeskočit na obsah

Tetrafluormethan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tetrafluormethan
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický názevtetrafluormethan (organické názvosloví)
(tetra)fluorid uhličitý (anorganické názvosloví)
Triviální názevtetrafluor
Ostatní názvyperfluormethan, tetrafluorouhlík, Freon 14, Halon 14, Arcton 0, CFC 14, PFC 14, R 14, UN 1982
Anglický názevTetrafluoromethane
Německý názevTetrafluormethan
Sumární vzorecCF4
Vzhledbezbarvý plyn bez zápachu
Identifikace
Registrační číslo CAS75-73-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)200-896-5
PubChem6393
ChEBI38825
UN kód94WG9QG0JN
SMILESFC(F)(F)F
InChIInChI=1S/CF4/c2-1(3,4)5
Číslo RTECSFG4920000
Vlastnosti
Molární hmotnost88,004 3 g/mol
Teplota tání−183,6 °C (89,6 K)
Teplota varu−127,8 °C (145,4 K)
Hustota0,003 72 g/cm3 (15 °C, plyn)
Index lomu1,113
Rozpustnost ve vodě0,005 % objemu (20 °C), 0,003 8 % objemu (25 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
mísitelný s ethanolem a etherem
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
mísitelný s benzenem
Tlak páry3,65 MPa (15 °C), 106,5 kPa (−127 °C)
Struktura
Tvar molekulytetraedrický
Bezpečnost
GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04
[1]
Varování[1]
NFPA 704
0
1
0
Teplota vzplanutíprakticky nehořlavý
Teplota vznícení1 100 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetrafluormethan neboli fluorid uhličitý (CF4) je organická sloučenina patřící mezi halogenderiváty uhlovodíků.

Vazby mezi atomy uhlíku a fluoru jsou nejsilnější vazby v organické chemii (vazby mají energii 515 kJ/mol).[2]

Kvůli silným C-F vazbám je tetrafluormethan, stejně jako ostatní fluorované uhlovodíky, velmi stabilní. Je inertní ke kyselinám a hydroxidům, avšak s alkalickými kovy reaguje explozivně. Jeho tepelným rozkladem vznikají toxické plyny (karbonylfluorid a oxid uhelnatý) a v přítomnosti H2O často také fluorovodík.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Čistý tetrafluormethan byl poprvé připraven v roce 1926.

CF4 může být připraven v laboratoři reakcí karbidu křemíku s fluorem:

SiC + 2 F2 → CF4 + Si.

Často je také připravován fluorací oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého nebo fosgenu fluoridem siřičitým. Průmyslově se vyrábí reakcí fluoru s dichlordifluormethanem nebo chlortrifluormethanem, také je vytvářen během elektrolýzy fluoridů kovů za použití uhlíkové elektrody.

Tetrafluormethan se používá v elektronické mikrovýrobě samotný nebo v kombinaci s kyslíkem jako plazmový leptač pro křemík, oxid křemičitý a nitrid křemičitý.[3]

Nebezpečnost pro životní prostředí

[editovat | editovat zdroj]

Tetrafluormethan je silný skleníkový plyn. Je velmi stabilní, poločas rozpadu v atmosféře je asi 50 000 let a je 6 500krát silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.

Guinnessově knize rekordů je tetrafluormethan uveden jako nejvíce perzistentní skleníkový plyn.

Zdravotní rizika

[editovat | editovat zdroj]

V závislosti na koncentraci může vdechování CF4 způsobit bolesti hlavy, nauzeu, závratě a poškození krevního oběhu.

Podobné sloučeniny

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tetrafluoromethane na anglické Wikipedii.

  1. a b Carbon tetrafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. O'Hagan D. Understanding organofluorine chemistry. An introduction to the C–F bond. Chem Soc Rev. 2008, s. 308–19. DOI 10.1039/b711844a. PMID 18197347. 
  3. K. Williams, K. Gupta, M. Wasilik. Etch Rates for Micromachining Processing - Part II J. Microelectromech. Syst., vol. 12, pp. 761-777, December 2003.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]