Triglyf

Triglyf (z řec. treis tři a glyphoin rýt, řezat; trojřez) je ozdoba dórského vlysu. Uplatňuje se v dórském řádu. Má tři svislé klínovité zářezy (glyfy) – dva plné, v ploše, a dva poloviční na okrajích (vlastně jen šikmo seříznuté hrany). Ve vlysu se střídá s metopami, které mohou být reliéfně řešeny. Zatímco metopa mírně ustupuje za rovinu architrávu, triglyf rovinu architrávu předstupuje. Dórský vlys s metopami a triglyfy je nazýván triglyfon.

Triglyf je umístěn vždy nad sloupem (s výjimkou rohů, kde může být triglyf posunut) a v ose intercolumnií (mezisloupí), takže počet triglyfů je vždy bez jedné dvojnásobný než počet sloupů. V rovině kladí a na okapníku římsy triglyfy zpravidla doprovázejí desky zvané mutuli (sg. mutulus) s kapkami (guttae).

Podobně jako celý dórský řád vznikl i triglyf zřejmě přepisem z dřevěné architektury do kamene; je odvozený z čela stropního trámu archaických dřevěných řeckých chrámů.

Obdobu triglyfu vytvořil renesanční teoretik Vignola, který zmenšil počet žlábků, a tak vznikl diglyf. Diglyf na rozdíl od triglyfu nemá seříznuté okraje.^[1]^[2]

Hemiglyf je poloviční glyf a vzniká seříznutím postranní svislé hrany triglyfu.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b GOLDMANOVÁ, Anna. Triglyf. In: Arts Lexikon [online]. 26. 8. 2015 [cit. 30. 8. 2018]. Dostupné z: http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Triglyf^{[nedostupný zdroj]}
↑ Diglyf. In: Leporelo.info [online]. [B. r.] [cit. 30. 8. 2018]. Dostupné z: https://leporelo.info/diglyf Archivováno 31. 8. 2018 na Wayback Machine.

Literatura

BLAŽÍČEK, Oldřich J.; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha: Odeon, 1991, s. 210. ISBN 80-207-0246-6.
DUDÁK, Vladislav; POŠVA, Rudolf a NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Díl 2, L–Ž. 2., rev. a dopl. vyd. Praha: Baset, 2002, s. 947. ISBN 80-86223-90-6.
GOLDMANOVÁ, Anna. Triglyf. In: Arts Lexikon [online]. 26. 8. 2015 [cit. 30. 8. 2018]. Dostupné z: http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Triglyf^{[nedostupný zdroj]}
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvacátýpátý. Praha: Argo, 2002, s. 1081.
SYROVÝ, Petr. Dobrodružství architektury. Praha: Arch, 1999, s. 351. ISBN 80-86165-28-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Triglyf na Wikimedia Commons
Dórský stavební řád (triglyf)
Metopy a triglyfy z chrámu C v Selinuntu
Část chrámu v dórském stylu (obr. s popisem)^{[nedostupný zdroj]}
Zahradní pavilon v Jičíněvsi (neoklasicismus); triglyfy, metopy, mutuli s kapkami

[AL"-1] GOLDMANOVÁ, Anna. Triglyf. In: Arts Lexikon [online]. 26. 8. 2015 [cit. 30. 8. 2018]. Dostupné z: http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Triglyf^{[nedostupný zdroj]}

[2] Diglyf. In: Leporelo.info [online]. [B. r.] [cit. 30. 8. 2018]. Dostupné z: https://leporelo.info/diglyf Archivováno 31. 8. 2018 na Wayback Machine.

[1]

[2]