Přeskočit na obsah

Tubož

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tubož
Domy u silnice č. II/259
Domy u silnice č. II/259
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBlatce
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel12 (2021)[1]
Katastrální územíTubož (5,78 km²)
Nadmořská výška310 m n. m.
PSČ471 66
Počet domů21 (2011)[2]
Tubož
Tubož
Další údaje
Kód části obce5169
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tubož (německy Dubus[3]) je malá vesnice, část obce Blatce v okrese Česká Lípa, v Konrádovském dole, necelé dva kilometry jižně od vesnice Blatce, asi v polovině délky silnice II/259 mezi městečky Mšeno a Dubá. Vlastní Tubož se nachází západně od silnice II/259; přímo u silnice poblíž odbočky na Dolní Housku, avšak již na katastrálním území Houska,[4][5] se nachází sídelní celek Palác, pojmenovaný podle někdejšího mlýna. Asi 700 metrů západojihozápadně od Tubože se nachází Tubožský Dvůr. Do katastrálního území Tubož o rozloze 5,78 km²[6] patří Tubož, Tubožský dvůr a sousední vsi Blatečky a Konrádov, které jsou rovněž částmi obce Blatce.

Mapa Tubože z roku 1843

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1382.[3]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Vesnice se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. V roce 1995 byla v katastrálním území Tubože, Blatců a Housky vyhlášena přírodní památka, mokřady Prameny Pšovky[7] a zasahuje do ní malá část přírodní rezervace Kokořínský Důl. Mezi Tuboží a Houskou je další přírodní památka, mokřad Černý důl, jehož vody stékají k Tuboži do Pšovky.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 94 obyvatel (z toho 48 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 91 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 93 obyvatel: pět Čechoslováků a 88 Němců. Opět všichni byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 126 123 121 106 109 94 93 53 31 33 14 5 9 11 12
Počet domů 20 21 21 21 21 20 20 16 16 11 6 18 21 21 21

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Ve vsi je vyhlášena vesnická památková zóna, protože je zde mnoho zachovalých stavení lidové architektury, roubené přízemní i patrové chalupy. Památkově chráněná je usedlost čp. 7.
  • U silnice, avšak již na katastrálním území Houska, jsou na soukromém pozemku pozůstatky skalního mlýna Palác.[12] Náhon z Pšovky vede skalním tunelem od Zámeckého rybníka, zvaného někdy rovněž Palác.[13] (Pozn.: ač je areál bývalého Spáleného mlýna neboli Paláce evidován podle katastru na adrese jako Houska čp. 32, v mapce vesnické památkové zóny Tubož, zpracované a vydané Národním památkovým ústavem, je tento mlýn s přilehlými pozemky a skalním náhonem zahrnut do území Tubože).[12]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Tubož, s. 392. 
  4. Tubožský, Spálený mlýn, Palác; Dubus, Palatz Mühle [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  5. Seznam.cz. Houska 32, Blatce [online]. Mapy.cz [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23. 
  7. MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. ISBN 80-239-2838-4. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 183. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 54. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. a b Památkový katalog: Tubož [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  13. NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 70. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]