Václav František Červený
| Václav František Červený | |
|---|---|
 Václav František Červený (1892) | |
| Narození | 27. září 1819 Dubeč  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. ledna 1896 (ve věku 76 let) Hradec Králové  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Pouchově |
| Povolání | výrobce hudebních nástrojů |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav František Červený (27. září 1819 Dubeč[1] – 19. ledna 1896 Hradec Králové) byl jeden z nejvýznamnějších českých a evropských výrobců hudebních nástrojů. Specializoval se na dechové instrumenty, zejména žestě. Proslulé jsou nástroje jeho firmy V. F. Červený a firmy jeho synů V. F. Červený & synové. Je dědem českého kabaretiéra Jiřího Červeného a pradědem jeho dcery, operní pěvkyně Soni Červené.
V roce 1892 mu bylo uděleno čestné občanství v Hradci Králové.[2]
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Václav František Červený se vyučil v letech 1833–1836 u pražského nástrojaře Johanna Adama Bauera. Po vyučení pracoval ve Vídni jako tovaryš u Antona Klepsche do roku 1838. V roce 1839 pracoval u Franze Schöllnasta v Bratislavě, 1841 u firmy Bereghtzasi v Pešti a v témže roce u Josefa Hallase v Brně.
V. F. Červený
[editovat | editovat zdroj]V Hradci Králové, odkud pocházel, si roku 1842 založil svou dílnu. V roce 1867 otevřel vlastní filiálku v Kyjevě, kterou v letech 1886–1896 vedl jeho syn Otakar Červený.
Vyráběl mnoho experimentálních nástrojů střední a basové polohy, dnes už sběratelské kousky, které však měly svého času velký úspěch – jednalo se především o různé tuby, baskřídlovky a podobně, tenkrát se ještě užívalo archaického názvu „zpěvoroh“. Tyto nástroje měly širokou menzuru a jemnou barvu zvuku, čímž se diametrálně lišily od západoevropských plechových nástrojů této doby, které zněly naopak ostře a břeskně (např. saxofony a sarrusofony či pístové trubky).
Václav František Červený zkonstruoval mnoho nových typů nástrojů, které měly značný vývojový význam a jsou dodnes používány. Jako jeden z nejvýznamnějších představitelů rakousko-české nástrojařské školy vedl celý život odborné spory s hlavním reprezentantem francouzské školy Adolphem Saxem, v kterých šlo o účelnost francouzského či rakousko-českého způsobu stavby nátrubkových nástrojů. Oba rivalové tím podporovali neustálý vývoj a utkávali se na mezinárodních výstavách.
Svého času byl vskutku nástrojářem evropského významu. Podstatně přispěl svou invencí, vynálezy, konstrukcemi, organizačními schopnostmi, teoretickými závěry a reprezentací v zahraničí k celkovému rozvoji evropské hudební kultury. Konkuroval i takovým jménům, jako byl zmíněný rival Adolphe Sax.Pro objednávky a zakázky z Ruska změnil přídomek „císařský“, kterým obdařoval své nástroje, na „carský“.
Realizoval 60 vlastních vynálezů, z toho 45 patentovaných, na světových výstavách obdržel celkem 15 cen, bylo mu uděleno 11 řádů za zásluhy o průmysl.
K patentním objevům Václava Františka Červeného patřil např. takzvaný „tritonikon“, dvojitým třtinovým plátkem vybavený kovový příbuzný basového fagotu, kornon, nebo kontrabasová tuba, kterou sestrojil jako vůbec první na světě.
Vyučila se u něj řada pozdějších výrobců a mistrů, mj. František Karel Rott v letech 1868–69.
Roku 1866 se stal prvním starostou královéhradeckého Sokola.[3]
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]
František Václav Červený zemřel 19. ledna 1896 v Hradci Králové a byl pohřben v rodinné hrobce na zdejším hřbitově v Pouchově.[4]
V. F. Červený & synové
[editovat | editovat zdroj]1876–1946
[editovat | editovat zdroj]Po smrti V. F. Červeného vedli královéhradeckou dílnu jeho synové – V. F. Červený & synové / V. F. Červený & Söhne. Jaroslav (1851–1928), vyučený nástrojař, zodpovídal za dokončovací a ladící fázi, Stanislav (1854–1911), rovněž vyučený, měl na starosti počáteční přípravu materiálu a stříhání dílů pro výrobu hudebního nástroje. Bohumil působil jako firemní prokurista.
V roce 1880, kdy továrnu navštívil císař František Josef I., měla téměř sto zaměstnanců a produkovala ročně asi tři tisíce hudebních nástrojů. Továrna zásobovala svými nástroji několik evropských armád – ruskou, německou, rakouskou, španělskou, rumunskou, srbskou a holandskou. Sklady nebo zastoupení měla po celém světě – Chicago, Stockholm, Curych, Bukurest, Cařihrad.
V roce 1908 si Václav Červený ml. zřídil v Hradci Králové vlastní dílnu na výrobu hudebních nástrojů a konkuroval rodinné firmě, která nakonec ve svých cenících tiskla oznámení, že s dílnou Václava Červeného ml. nemá nic společného.
Po smrti Stanislava se vedení firmy ujal Jaroslav, ale nelehká finanční situace způsobená mimo jiné konkurencí levných kraslických nástrojů dovedla továrnu na pokraj krize. V roce 1927 proto vstoupil do firmy Karel Schamal a kromě finanční podpory přinesl reorganizaci výroby. Po smrti Jaroslava v roce 1928 se Schamal dokonce ujal vedení firmy.
- „Největší produkce nátrubkových nástrojů pocházela sice z Kraslic, největší kvalita a modernizace však z Hradce Králové.“[5]
1946, 1993
[editovat | editovat zdroj]1946, bezprostředně po válce, byla firma na základě Benešových dekretů znárodněna a sloučena s národním podnikem Amati Kraslice v severočeských Kraslicích, z kterého 1993 privatizací vznikla Amati-Denak s.r.o. Ta v Hradci Královém obnovila značku V. F. Červený & synové, pod kterou nadále vyrábí plechové nástroje a prodává je.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Čestní občané města. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ TOMEŠ ,REDAKCE, Petr. Počátky Sokola v Hradci? Je to už více než 150 let. Hradecký deník. 2018-05-03. Dostupné online [cit. 2021-03-13].
- ↑ Vznešenost a nespoutanost labutí. www.radioservis-as.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Václav František Červený v Českém hudebním slovníku osob a institucí
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bohuslav Čížek: Hudební nástroje evropské hudební kultury, Aventinum, 2008, ISBN 978-80-86858-75-3
- Václav Hnilička. Václav František Červený. Hudební rozhledy. 2007, roč. 60, čís. 1, s. 54–57. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-16. ISSN 0018-6996. Archivováno 16. 12. 2011 na Wayback Machine.
- Rodinný archiv Červených, Státní okresní archiv v Hradci Králové
- Červený, Otakar, Vojenský historický ústav v Praze, Osobní fond. 5 kartonů, 1892–1930
- Hudební oznamovatel. Výňatek z ceníku c. a k. dvorní továrny na hudební nástroje, 1907, Národní muzeum, Knihovna Národního muzea, sign. H 17749
- Zeitschrift für Instrumentenbau 1, 1880/1881, s. 6, 13, 150–151
- Zeitschrift für Instrumentenbau 2, 1881/1882, s. 337
- Kalendář českých hudebníkův na rok 1888, 1890, 1891, 1894, 1900, 1908
- Jaroslav Červený: Ehrenkranz für V. F. Červený, chef der Musikinstrumenten-Fabrik V. F. Červený & Söhne zu Königgrätz in Böhmen: zur fünfzigjährigen Jubelfeier seiner industriellen Thätigkeit, Hradec Králové 1883
- Seznam cen udělených na všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 pod protektorátem Jeho cís. a král. Veličenstva císaře Františka Josefa I. Praha 1892, s. 126)
- Paul de Wit: Welt-Adressbuch der gesamten Musikinstrumenten-Industrie, Lipsko 1897, s. 147
- Neue musikalische Presse 1903, č. 3, s. 53
- Paul de Wit: Welt-Adressbuch der Musikinstrumenten-Industrie. Teil I, Deutschland, Österreich, Tschechoslowakei, Lipsko 1925/26, s. 692)
- Paul de Wit: Welt-Adressbuch der Musikinstrumenten-Industrie. Teil I, Deutschland, Österreich, Luxemburg, Tschechoslowakei Lipsko, 1929/30, s. 391
- William Waterhause: The New Langwill Index. A Dictionary of Musical Wind-Instrument Makers and Inventors, Londýn 1993, s. 60–61
- Jindřich Keller: Nátrubkové nástroje se strojivem v 19. století, diplomová práce, Praha 1967, s. 104-107
- G. Joppig: 150 Jahre Václav František Červený & synové, s. l
- Jiří Pavlík: Václav František Červený: doba, život, dílo, Praha 2006, s. 22–24, 13
- Jiří Pavlík: Otakar Červený. Mecenáš československých legií v Rusku, Červený Kostelec 2014
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav František Červený na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav František Červený
- Seznam prací o Václavu Františku Černém v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Václav František Červený v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- MCMI Metodické centrum dokumentace, konzervace a restaurování hudebních nástrojů Národního muzea, na webu mcmi.cz
