Velešovice
| Velešovice | |
|---|---|
.jpg) Náves ve Velešovicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Slavkov u Brna |
| Obec s rozšířenou působností | Slavkov u Brna (správní obvod) |
| Okres | Vyškov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′45″ s. š., 16°50′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 269 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,59 km²[2] |
| Katastrální území | Velešovice |
| Nadmořská výška | 228 m n. m. |
| PSČ | 683 01 |
| Počet domů | 383 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Velešovice 152 683 01 Rousínov u Vyškova obec@velesovice.cz |
| Starostka | Zdenka Šprtová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Velešovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593681 |
| Kód části obce | 177890 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velešovice (německy Welspitz) jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Obec leží asi čtyři kilometry od Slavkova u Brna.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pravěké osídlení v okolí Velešovic je doloženo již ve starém neolitu. První písemná zmínka o Velešovicích je z roku 1141. Za vlády Karla IV. drželi Velešovice páni z Vildenberga, kteří je v roce 1371 prodali markraběti Janovi a jeho synu Joštovi. Ke konci třicetileté války byla vesnice vypálena, ubylo domů a obyvatel. Postupně se však znovu zalidnila.
Základní škola pro pět ročníků byla založena roku 1891. Ke sportovním účelům slouží dva tenisové kurty, fotbalové hřiště a hřiště s umělým povrchem pro volejbal, basketbal a nohejbal.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1257 obyvatel. Z nich bylo 638 mužů a 619 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 39,4 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1203 lidí. Nejvíce z nich bylo (21,8%) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 18,5% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 4,3%. Z celkem 980 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,4% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,7% a bez vzdělání bylo naopak 0,4% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 589 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90,7% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 75,2% patřilo mezi zaměstnance, 3,2% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48,6% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[4] Úhrnem 626 obyvatel obce (což je 52%), se hlásilo k české národnosti. Dále 188 obyvatel bylo Moravanů a 12 Slováků. Celých 492 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[4]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5][6]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Velešovice | 761 | 837 | 870 | 945 | 1024 | 1089 | 1153 | 1032 | 1086 | 1036 | 989 | 916 | 915 | 1203 | 1211 | |
| Počet domů | část Velešovice | 147 | 166 | 180 | 194 | 206 | 206 | 237 | 259 | 268 | 275 | 274 | 298 | 317 | 366 | 373 | 383 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1950 Velešovice byly obcí v okrese Vyškov (1869–1930) a později v okrese Slavkov. V letech 1961–1990 patřily jako část obce k Velešovicím-Holubicím a od 1. července 1990 jsou opět samostatnou obcí opět v okrese Vyškov.[7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.[8]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Územím obce prochází dálnice D1, silnice I/50 v úseku Holubice – Slavkov u Brna a silnice II/430 v úseku Brno – Rousínov. Dále jím prochází silnice III. třídy:
- III/3836 ze silnice I/50 – Velešovice – Kovalovice
- III/3837 v obci
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Filiální kostel svaté Barbory
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Biocentrum s rybníkem (12 ha)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad -
Základní škola -
Kostel svaté Barbory -
Kaple svatého Jana Nepomuckého -
Kříž u školy -
Pomník padlým
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Velešovice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Velešovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 605. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Velešovice [online]. 2002-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velešovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Velešovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
