Přeskočit na obsah

Vinařická hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vinařická hora

Vrchol413 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříPražská plošina
Souřadnice
Vinařická hora
Vinařická hora
Horninavulkanický nefelinit vypreparovaný z pískovcůopuk
PovodíVltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Vinařická hora
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Vyhlášení15. února 1985
VyhlásilOkresní národní výbor Kladno
Nadm. výška270–413 m n. m.
Rozloha68,36 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKladno
UmístěníVinařice
Další informace
Kód862
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Vinařická hora (413 m) je kopec jeden kilometr severně od Vinařic v okrese Kladno. Zatímco na východní straně vrchol jen nevýrazně vystupuje z rozsáhlé plošiny zvané Rovina, směrem k západu a severu svahy spadají zhruba o 140 m do údolí Knovízského potoka. Vinařická hora je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu. Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století do osmdesátých let 20. století, odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a utuhlé lávy, které tvoří těleso sopky. Severní, západní a jižní úbočí vrchu je chráněno jaké přírodní památka.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky spadá Vinařická hora do celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule, okrsku Slánská tabule a podokrsku Libušínská tabule, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.

Během sopečné aktivity v oligocénu a miocénu vznikla v místě dnešní Vinařické hory puklina hluboká asi 700 m orientovaná v severojižním směru, do které pak napadaly povrchové horniny. Když v minulém století štoly nedalekého kamenouhelného dolu Mayrau zasáhly hluboko pod horu, byly objeveny geologické kuriozity – přirozenou cestou zkoksované uhlí v místech, kde žhavé magma kdysi přišlo do styku s uhelnou slojí, a zmíněné povrchové horniny.

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

Západní část Vinařické hory o rozloze 69 ha je od roku 1985 chráněnou přírodní památkou; byla zde zřízena naučná stezka. Účelem přírodní památky je ochrana vrcholu sopky s ohroženými teplomilnými společenstvími. Rozmanitost geologického podloží má za následek přítomnost rozličných typů vegetace, včetně např. vřesovišť. Vyskytuje se zde např. bělozářka liliovitá, čičorka pochvatá, zlatovlásek obecný, hořeček nahořklý, jeřáb muk aj., z běžných druhů patří k dominantním dřevinám javor babyka a hloh obecný.

Z vrcholu se nabízí daleký kruhový výhled do kraje. Za dobré viditelnosti lze spatřit např. Krušné hory, Říp a četné vrcholy Českého středohoří (Milešovku, Lovoš, Hazmburk), na jihovýchodě pak mimo jiné Ládví a Žižkovský vysílač.

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]