Přeskočit na obsah

Vysoké Třebušice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoké Třebušice
budovy bývalého hospodářského dvora
budovy bývalého hospodářského dvora
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKrásný Dvůr
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel26 (2021)[1]
Katastrální územíKrásný Dvůr (25,21 km²)
PSČ441 01
Počet domů17 (2011)[2]
Vysoké Třebušice
Vysoké Třebušice
Další údaje
Kód části obce73881
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoké Třebušice jsou malá vesnice, část obce Krásný Dvůr v okrese Louny. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Krásného Dvora. Prochází tudy železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec a silnice II/224. V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.[3]

Vysoké Třebušice leží v katastrálním území Krásný Dvůr o výměře 25,21 km².[4] Vesnicí protéká potok Leska.

Název vesnice je odvozen ze jména Třebucha ve významu ves lidí Třebuchových. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech in villa Trzebssicz (1388), in Trzebussiczi (1408), in Třzebssiczich (1455), Trebusice (1474), v Třebosicích Vysokých (1477), w Trzebssiczych (1544), Vysoké Třebečice (1566), Vysoké Třebošice (1604) nebo Hohen Trebetitsch (1787).[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1388.[3]

Vesnice se nachází na okraji malé velikoveské hnědouhelné pánve. Dolové pole Svatého Antonína severozápadně od vesnice bylo vytěženo již v polovině 19. století. Dalšími malými doly zde byly Louisa a Terezie. U vesnice bylo ve 20. století těženo ložisko bentonitu pro zemědělské účely.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 307 obyvatel (z toho 159 mužů), z nichž bylo 71 Čechoslováků, 234 Němců a dva cizinci. S výjimkou jednoho evangelíka a pěti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 257 obyvatel: 133 Čechoslováků, 123 Němců a jednoho cizince. Kromě římskokatolické většiny zde žili dva evangelíci, šest členů církve československé, jeden žid a patnáct lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 235 369 376 264 284 307 257 106 120 118 59 43 49 35
Domy 17 22 27 29 34 34 39 35 . 22 17 15 15 17
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Krásný Dvůr.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svaté Anny
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-16. 
  5. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 368. 
  6. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 94, 106, 184, 185. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  10. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vysoké Třebušice, s. 304–305. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]