Přeskočit na obsah

Wikipedista:Draceane/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kvalitní formátování je základ
  • starý podpis
    • — Draceane diskusepříspěvky
    • —&nbsp;'''[[Wikipedista:Draceane|]]''' <sup>[[Diskuse s wikipedistou:Draceane|diskuse]]</sup><sub style="margin-left:-40px"><small>[[Speciální:Příspěvky/Draceane|příspěvky]]</small></sub>
  • 2. úprava
    • — Draceane diskuse
      příspěvky
    • —&nbsp;[[Wikipedista:Draceane|]]&nbsp;<span style="display:inline-block;margin-bottom:-0.3em;vertical-align:-0.4em;line-height:1.2em;font-size:85%;text-align:center">[[Diskuse s wikipedistou:Draceane|diskuse]]<br />[[Speciální:Příspěvky|příspěvky]]</span>

šablona (šablona:článek a diskuse)

[[{{{1}}}]] ([[Diskuse:{{{1}}}|diskuse]]) Šablona slouží k zjednodušenému odkazování na článek a příslušnou diskusi.

Podobné šablony:

Dějiny Irska

[editovat | editovat zdroj]

Prokrátit → Irsko

Pravěk a příchod Keltů

[editovat | editovat zdroj]
Megalitická hrobka Newgrange

Na rozdíl od ostatních evropských zemí je osídlení Irska velmi nedávného data; nejstarší doklady přítomnosti mezolitických lovců a sběračů v severovýchodní části ostrova pocházejí z 6. tisíciletí př. n. l. !!ref!! Na sklonku 5. tisíciletí př. n. l. se do Irska rozšířilo zemědělství. !!ref!! Tito neolitičtí zemědělci po sobě zanechali působivé megalitické mohyly, jako například Newgrange v hrabství Meath. Kolem roku 2500 př. n. l. počíná v Irsku doba bronzová. !!ref!! Doba železná nastává s postupným příchodem keltsky hovořících kmenů z evropské pevniny. !!ref!! Jako první zmiňují antické prameny Priteny (Pritany), jejichž jméno dnes přežívá ve slově Británie. !!ref!! Nehledě na to, hovořila od této doby až do počátku 19. století většina obyvatel ostrova keltským jazykem.

!!ref!!  

Raný středověk

[editovat | editovat zdroj]

- země svářících se království

Kniha z Kellsu, folio 32v, Trůnící Kristus

Po celé 1. tisíciletí n. l. nebylo Irsko jednotným státem. Existovaly zde desítky túath, menších či větších „království“, jejichž náčelníci, zvaní králové (irsky rí) mezi sebou často bojovali, celé Irsko se však nikomu z nich sjednotit nepodařilo. !!ref!!


Koloví


Významnou úlohu ve společnosti hráli druidové, kteří působili jako kněží, léčitelé, učitelé, básníci a zákonopravci. Bohatá ústně tradovaná básnická kultura nezanikla ani po příchodu křesťanství, naopak, dočkala se písemné podoby. Křesťanství za časů římského panství v Británii pozvolna pronikalo i do Irska (známého Římanům jako Hibernia). Rozhodující úloha v pokojném pokřesťanštění Irska je připisována svatému Patrikovi, prvnímu irskému biskupovi, který v zemi působil po roce 432. V následujícím století vyrostla v Irsku řada klášterů, které se staly středisky latinské učenosti a Irští misionáři šířili křesťanství ve střední Evropě. Kamenné kříže rozeseté po ostrově a výpravné iluminované rukopisy, jako je Kellská kniha dodnes vydávají svědectví o této době. 7. a 8. století je považováno za zlatý věk starého Irska. Od roku 795 začali do Irska podnikat nájezdy Vikingové, kteří drancovali kláštery a vesnice a odváželi vše cenné do své domoviny. Většina dodnes dochovaných zlatých irských ozdob tak pochází z vykopávek vikinských hrobů v Norsku. Vikingové postupem času zřizovali na pobřeží stálejší osady, které se vyvíjely v města (Dublin, Wexford, Waterford, Cork, Limerick) a ovládali části Irska. Roku 1014 irský velekrál Brian Bóruma dokázal zlomit vikinskou moc, ale nebylo mu dáno zemi sjednotit, neboť ve vítězné bitvě u Clontarfu sám padl. Irsko se nanovo ponořilo do drobných, ale ustavičných válek mezi několika vůdčími královstvími. Rozhodující zlom v irských dějinách přišel ve druhé polovině 12. století.

Normanský zábor

[editovat | editovat zdroj]
Věže jako tato v hrabství Antrim, sloužily v dobách vikinských nájezdů jako útočiště

Roku 1166 byl vládce východoirské provincie Leinster král Diarmuid Mac Murchada (Dermot MacMorrough) svržen svými protivníky a utekl se s prosbou o pomoc za anglickým králem Jindřichem II. Téhož roku se Rory O'Connor se stal prvním králem Irska od roku 1014. Když Jindřichovu normanskému družiníkovi Richardu FitzGilbertovi de Clare přislíbil svržený král Diarmuid Mac Murchada svou dceru a dědictví, ten se mu zavázal svou pomocí a roku 1169 se vylodil v Irsku. Normané v Diarmuidových službách dosáhli rychle řady vítězství a když roku 1171 Diarmuid Mac Murchada zemřel, zdědil jeho panství Richard de Clare. O svrchovanost nad dobytým územím se záhy přihlásil král Jindřich II., který je udělil svému nejmladšímu synovi, pozdějšímu králi Janu Bezzemkovi. Od té doby bylo Irsko jako takzvané Panství Irské (Lordship of Ireland) pod svrchovaností anglických králů.

Opětovný vzmach irské kultury

[editovat | editovat zdroj]

Do poloviny 13. století se tak většina Irska ocitla v majetku anglo-normanské šlechty. Země byla postupně členěna na hrabství, podle anglického vzoru byly zaváděny porotní soudy a parlament v Dublinu, stavěly se kamenné hrady namísto dosavadních dřevěných. Zejména ve vnitrozemí vznikala nová města (dosud jich z vikinských časů v Irsku bylo jen několik při pobřeží). Třebaže do Irska proudili přistěhovalci z Anglie a Skotska, postupem času většinou přijímali irský jazyk a zvyky. I moc keltské šlechty se pozdvihla a anglický kulturní vliv se smrskl na okolí Dublinu (jehož okolí muselo být opevněno jako tzv. Koloví) a několika dalších měst. Angličtí králové byli vázáni válkami ve Francii a domácími boji o trůn. Angličanům nic nepomohla ani nařízení, zakazující irské oděvy, řeč či smíšená manželství, jako byly například Kilkennyské výnosy (The Statutes of Kilkenny) z roku 1366. Díky těmto zákazům vypuklo téhož roku irsko-normanské povstání. Irský jazyk a literatura zažívaly ve 14. a 15. století svůj druhý vrchol.

Irské království a tudorovská kolonizace

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Irské království.

Obrat nastal až v 16. století za vlády Jindřicha VIII. a jeho nástupců. Když se Jindřich VIII. prohlásil hlavou církve ve svých državách, v Irsku byl na rozdíl od Anglie ohlas mezi veřejností mizivý. Vysocí preláti totiž žili v poangličtěných městech a to většinou dosti nehodným světským životem. Skutečnou duchovní péči lidu věnovali jen příslušníci žebravých mnišských řádů (ponejvíce františkáni a dominikáni), kteří náboženské novoty odmítali. Když se Jindřichovi doneslo, že mezi Iry většina za hlavu církve stále považuje papeže (s odůvodněním že „papež“ je víc než „lord“ – oficiální titul panovníka byl totiž „Lord of Ireland“), nechal si roku 1541 dublinským parlamentem odhlasovat změnu titulatury na „King of Ireland“ (král Irska). V letech 1541-1800 tak bylo Irské království v personální unii s Anglií, respektive Velkou Británií (po roce 1707). Jak již řečeno, úspěch reformace, dovršené za Eduarda VI. a Alžběty I., byl v Irsku malý. Byla sice po anglickém vzoru ustavena státní církev (Church of Ireland), naprostá většina Irů však setrvala u římskokatolického vyznání. Toto rozdělení poznamenalo další dějiny ostrova až do dnešních dnů. Angličtí panovníci, kteří se obávali, že jejich nepřátelé (zejména Španělsko) využijí Irska jako vedlejšího bojiště, se snažili o důkladné podmanění země. Roku 1592 dala Alžběta I. založit Kolej Nejsvětější Trojice (Trinity College) v Dublinu, první, byť ještě několik století výhradně protestanskou, univerzitu v Irsku. Řada menších vzbouření anglo-irských pánů byla úspěšně potlačena. Proti oklešťování svých starých práv povstala v 90. letech 16. století ulsterská šlechta pod vedením Hugha O'Neilla, hraběte z Tyrone. Na pomoc jim přispěchali Španělé, ale roku 1601 byli povstalci u Kinsale poraženi a roku 1603 kapitulovali. Nakonec se roku 1607 Hugh O'Neill, Rory O'Donnell, hrabě z Tyrconnellu a 97 jejich rodinných příslušníků a přívrženců odebrali do emigrace. Tento „útěk hrabat“ (Flight of the Earls) jen předznamenával úpadek katolického Irska. Na půdu zkonfiskovanou katolickým pánům anglická vláda systematicky usazovala protestantské kolonisty z Anglie a Skotska v naději, že tím dosáhne účinné protiváhy katolíkům. Právě tehdy bylo například město Derry přejmenováno na Londonderry. (V květnu 1984 se městské zastupitelstvo přejmenovalo na Derry City Council, což však neovlivnilo oficiální název města, jak nejnověji potvrdilo rozhodnutí belfastského vrchního soudu z 25. ledna 2007.)

Konfederace a dobytí Oliverem Cromwellem

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1641 vypuklo v Ulsteru povstání, které se rozšířilo po celé zemi. Povstalci, kteří o sobě prohlašovali, že jednají ve jménu krále Karla I. proti anglickému parlamentu, vytvořili tzv. Irskou katolickou konfederaci (Irish Catholic Confederation) se sídlem v Kilkenny. Teprve poté, co se vypořádal s monarchií v Anglii, se roku 1649 Oliver Cromwell vylodil v Irsku a do roku 1652 Konfederaci krutě potlačil. Cromwellovské tažení bylo nejkrutější válkou, jakou Irsko ve svých dějinách zažilo (smutně proslulo zejména krvrprolití při dobytí města Drogheda, kde bylo na Cromwellův osobní příkaz zmasakrováno 3 000 royalistických obránců a mnoho civilistů). Bída a trápení doby Cromwellova tažení je připomínána i v mnoha irských písních, například v písni „Irish Ways And Irish Laws“, kde se přímo zpívá: „…Cromwell and his soldiers came, started centuries of shame…“

Následky porážky byly pro katolíky zničující. Jestliže před rokem 1641 vlastnili (s výjimkou již dříve konfiskovaného Ulsteru) většinu půdy v zemi, nyní jim byla z velké části odebrána a přidělena protestantům. Je třeba podotknout, že se změnili pouze majitelé panství, v tomto období již nedocházelo k masivní kolonizaci. Po restauraci monarchie byly za Karla II. prováděny restituce, týkaly se však jen menší části půdy. Irsko tak zůstalo od této doby převážně v rukou protestantských statkářů.

Válka dvou králů a trestní zákony

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1689 se irští katolíci pod místodržícím Richardem Talbotem, hrabětem z Tyrconellu a později Patrickem Sarsfieldem, hrabětem z Lucanu ve „válce dvou králů“ postavili za svrženého katolického krále Jakuba II. v boji s jeho synovcem a zetěm Vilémem Oranžským. Vítězství Vilémovy armády v bitvě na řece Boyne, která byla svedena 1. července 1690 u Droghedy, a v níž byl poražen James Fitzjames, vévoda z Berwicku, si každoročně 12. července (datum bitvy podle gregoriánského kalendáře) halasně připomínají severoirští unionističtí protestanti (tzv. „oranžisté“). Rozhodující potvrzení vývoje války znamenalo protestantské vítězství v bitvě u Aughrimu o rok později. Sarsfield ještě nějaký čas vytrvale vzdoroval v Limericku, ale nakonec 3. října 1691 kapituloval. Se 14 000 svými muži, kteří odmítli přestoupit do Vilémových služeb pak odplul do Francie. Mnozí účastníci tohoto „odletu divokých husí“ (Flight of the Wild Geese) se později proslavili ve francouzských či španělských službách.

Limerický mír nabízel poraženým shovívavé podmínky, ale záhy anglická vláda přitvrdila a roku 1695 zavedla tzv. trestní zákony, které zbavovaly katolíky všech politických a některých majetkových práv. Tím, že nesměli volit ani být voleni do parlamentu, stát se právníky či zastávat vyšší důstojnické hodnosti se 75 % Irů stalo ve své zemi obyvateli „druhé kategorie“. Po roce 1697 byli dokonce na čas ze země vyháněni katoličtí kněží, ale během 18. století už byli postupně tolerováni.

Unie s Velkou Británií

[editovat | editovat zdroj]

Ze začátku to byla pro Iry bezútěšná doba, postupně se ale jejich situace zlepšovala. V roce 1782 získal irský parlament nezávislost a tím se stalo Irsko fakticky samostatné (s Británií mělo společného jen panovníka). Po Francouzské revoluci se začaly množit vzpoury proti britské koruně a tak anglický parlament donutil dublinský, aby sám sebe rozpustil (stalo se tak roce 1800). V letech 1845 - 1851 došlo v Irsku kvůli plísni bramborové k několika hladomorům. Následovaly vlny emigrací do Británie a Ameriky a tak se počet obyvatel snížil z osmi na 4,4 milionu.

Irská nezávislost

[editovat | editovat zdroj]

Po irské válce o nezávislost se v roce 1922 odtrhlo 26 hrabství na jihu a západě Irska od Spojeného království, a vytvořilo Irský svobodný stát, který se stal samostatným členem Společenství jako nominální konstituční monarchie.

Republika

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1949 byla odstraněna poslední formální role panovníka a název státu byl změněn na Irsko (Éire). Název „Irská republika“ (Poblacht na hÉireann) se v Irské ústavě (Bunreacht na hÉireann) objevuje jako „popis státního zřízení“, oficiálním názvem země se má stát až po připojení Severních provincií.

Lahvoun

[editovat | editovat zdroj]

Lahvoun

Crux má ban

Jan Kvirenc

[editovat | editovat zdroj]

Jan Kvirenc

Jan Kvirenc

Jan Kvirenc (* 12. října 1962) je český historik, středoškolský učitel a autor dějepisných publikací. V současné době vyučuje na pražském gymnáziu Budějovická.

V letech 1982–1987 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy český jazyk a historii a od roku 1988 vyučuje dějepis na Gymnáziu Budějovická, kde též před nástupem na VŠ studoval. Autorsky či lektorsky se podílel na řadě učebnicových textů a atlasů pro základní a střední školy a vydal několik sborníků. Publikuje také články metodického charakteru o výuce dějepisu. Spolupracuje se Sdružením historiků České republiky, Ústavem soudobých dějin Akademie věd a Historickým ústavem Akademie věd, s vlastivědnou agenturou Porta Praga a dříve pracoval v odborných komisích a prováděl recenze a cenzury pro MŠMT. Do roku 2008 byl místopředseda Asociace učitelů dějepisu České republiky. Též zastává funkci předsedy poradenského sboru pro sbírkotvornou činnost Pedagogického muzea Jana Ámose Komenského a angažuje se v řídícím výboru České republiky pro EUSTORY. V neposlední řadě je řadovým členem Společnosti bratří Čapků a hlavním redaktorem historického občasníku Čelem vzad.

Publikace

[editovat | editovat zdroj]

Mezi díla Jana Kvirence patří především dva svazky mapování historie do roku 1914 za pomocí dochovaných dokumentů Evropa do roku 1914 a České dějiny do roku 1914, dále cenzuroval některé učebnice dějepisu pro gymnázia a druhé stupně základních škol. V neposlední řadě vydává studentský historický občasník Čelem vzad.

  • České dějiny do roku 1914
  • Evropa do roku 1914
  • občasník Čelem vzad – byl vydáván pod patronátem Jana Kvirence.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]


Oznámení RC

[editovat | editovat zdroj]

Oznámení RC – rozbalené

[editovat | editovat zdroj]
Novinky:
Úpravy závazných pravidel: Podjatost arbitrů • Loutkový účet
Úpravy doporučení: Transkripce arabštiny • Významnost (lidé) • Pravidla přístupnosti na Wikipedii • Významnost (fikce) • Navigační šablony • Biografie • Transkripce korejštiny • Významnost (geografické reálie) • Obrázky v článku • Pojmenování kategorií • Název šablony nebo modulu • Vyhodnocování konsenzu • Pořadí šablon na konci článku
Žádosti o komentář: Transkripce jmen a názvů v latince obsahujících znaky neobsažené v české abecedě • Transkripce jmen a názvů v jazyce původu zapisovaných nelatinkovým písmem • Spravedlnost na Wikipedii • Výroční měsíc správců a byrokratů • Citace cizojazyčných textů v článcích • Červené odkazy na hlavní straně • Ukázka vandalismu jako edukativní prvek • Čárky za synonymy a subspeciemi • Zvýrazňování písní • Užití šablony Cizojazyčně • Německé názvy českých měst v úvodu
Diskuse o smazání: Kategorie množin (zralé) • Osobnostní a sociální výchova (do 18. 10.) • Homixide gang (do 18. 10.)
Revize smazání:
Žádosti o práva správce:
Volby: Arbitrážní výbor doplňovací volby – hlasování (do 20. 11. 2016)
Hlasování:
Spolupráce měsíce:
Nejlepší články:
Hlasování: Václav Skalník (do 26. 12.)
Diskuse:
Aktuální výstupy:
Řešení sporů:
Arbitráž: Cechblog: Analýza důkazů – arbitrážní výbor (od 29. 8. 2016) • Jan kozak: Shromažďování důkazů (do 27. 12. 2016)
Opatření: Palu (od 24.  7.) • Palu vs. Bazi (od 1.  8.) • Zrušení opatření vůči wikipedistovi Toma646 (od 3. 10.)
Chybějící články:
pro Článek týdne: ♦ články místo přesměrování:
pro Obrázek týdne: R136en články místo přesměrování: kyselina askorbováen
pro Vybraná výročí dne: 16. prosinec – čajový zákon ♦ články místo přesměrování: podnik, malíř
pro Zajímavosti: slovníkové hesločlánky místo přesměrování:
pro Aktuality: • články místo přesměrování:
Srazy: 16. října 2024, Brno • 22. 12. 2016 Vánoční večírek Praha • Editatony: každé úterý od 17.00, Brno • každou středu od 17.00, Praha
Odkazy: Údržba • Poslední diskuse (anonymní) • Nefunkční externí odkazy • Požadované přesuny • Patrola • Nástěnka správců • Třetí názor ♦ Články: Chybějící • Požadované • K rozšíření • Nové • K recenzi
Upozornění: Podezření na copyvia – Silesianus • Nefungují externí odkazy na Územně identifikační registr • Nekategorizované české fotografie na Wikimedia Commons
ToDo: úprava (7 773) • wikifikovat (155) • urgentní úprava (26) • urgentní ověření (6) • doložit významnost (28) • rozšířit (3) • přeložit (1) • copyvio (5) • rychle smazat (0)

Oznámení RC – aktuální

[editovat | editovat zdroj]
Úpravy závazných pravidel:
Úpravy doporučení:
Žádost o komentář: Názvy článků událostí • (Ne)závislost zdrojů • Používání zkrácených citací • Velké jazykové modely – komplexní diskuse
Diskuse o smazání: Kategorie množin (zralé) • Osobnostní a sociální výchova (do 18. 10.) • Homixide gang (do 18. 10.)
Volby: Volba členů arbitrážního výboru: ČsrVK • Winecko (hlasování do 22. 10.)
Požadované články:
Srazy:
Odkazy:
ToDo:

Barvy

[editovat | editovat zdroj]

jen tak

     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     

fa

1cb32f83afa3ed9963a3e87108b9e63f3b9248be5dee136f1a0ab253ef2a0dc9c7022e293345379832c5a79f2875dede6bc875542d5a339b92cfb75bf0c3d8fa

A

[editovat | editovat zdroj]
Obecné
Rozc

Dohaličky

ostatní

Muniční sklad Dobronín

SI

[editovat | editovat zdroj]
  • HOŘEJŠÍ, Jiří; PIRNER, Miroš. Osobnosti stavební mechaniky v českých zemích: od zakladatelů až po rok narození 1936. Praha: Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky, 1997. 285 s. ISBN 80-9022227-5-7. 

The History of the Theory of Structures

Španělsko

[editovat | editovat zdroj]

Kastilie a León

Kastilie La Mancha

Andalusie (a kus Extremadury)

Zkratky českých měst

[editovat | editovat zdroj]

RpT (RožpTř/RovpTr), RnL, ŽnS, LnL, NMnM, BpH, FpR, RpR, KnV, BnL (BnL-SB), BnO (Boh/Bud/Oh × Bno × BrnOrl), KnO (Ky×Kl), BnT, ML, HT, KpČ, JnÚ, SnN, JnJ, KnL (KonLa/KanLi?), LpB, LnS (Le/Li), ZnS (ZrnS), TnS, PnS, KnČL, TnL, TpO, CnC (ChnC), LnP, VnJ, RuJN, HnM, SpR, JvP, JpJ, HnK, BKnN, NMpS, JpS, RnJ, PpS, SnÚ, TnM, VpP, DvOH, OvOH, RvOH, DK/DKnL, ŘvOH, JnO, ČT, RnM, MnM, BnS, BnP, ŠnS, NnO, JnR, MK, SMpL, HnJ, HuB, KuB, ÚuB, SuB, KnH, OuP, DnM, NnH (Něm/Nám), BnB, HnM, MuJ, FnO, SMuUH/SMUH, VnM, BpSA, VnV, BpL, ŠnV/ŠnVP, RnD

Silnice

[editovat | editovat zdroj]

Kontrola titulků na WD

Silnice II. třídy v Česku
4xx
Silnice II. třídy v Česku
4xx
Silnice II/441 (II/441) • Silnice II/442 (II/442) • Silnice II/443 (II/443) • Silnice II/444 (II/444) • Silnice II/445 (II/445) • Silnice II/446 () • Silnice II/447 () • Silnice II/448 (II/448) • Silnice II/449 () • Silnice II/450 (II/450) • Silnice II/451 (II/451) • Silnice II/452 (II/452) • Silnice II/453 (II/453) • Silnice II/454 (II/454) • Silnice II/455 (II/455) • Silnice II/456 (II/456) • Silnice II/457 (II/457) • Silnice II/459 (II/459) • Silnice II/460 (II/460) • Silnice II/461 (II/461) • Silnice II/462 (II/462) • Silnice II/463 (II/463) • Silnice II/464 (II/464)

Jowe

[editovat | editovat zdroj]

dle Wikipedista:Jowe/chybějící články

  1. Aberdeen (Mississippi)
  2. Accademia Cosentina
  3. Adéla (rod)
  4. Ahlbeck
  5. Alex Calatrava
  6. Alexander Popov
  7. Alfred Delp
  8. Alfred Manessier
  9. Alicia Markova
  10. Alžběta Oldenburská
  11. Andrej Jesipov
  12. Andretti Bain
  13. Anthony Charteau
  14. Arnošt Ráž
  15. As (Belgie)
  16. Ashley Callus
  17. Atletika na Letních olympijských hrách 2008 - Muži 4x100 metrů
  18. Atletika na Letních olympijských hrách 2008 - Muži hod kladivem
  19. August Gottlieb Spangenberg
  20. Aujols
  21. Bademeusel
  22. Barbara Wood
  23. Barrandovská estakáda
  24. Beaumont (Belgie)
  25. Bembidion virens
  26. Benoît de Sainte-Maure
  27. Bibb County (Georgie)
  28. Birkenes
  29. Bisaya (Eucinetidae)
  30. Bitva o Charleston
  31. Bitva u Breitenfeldu (1642)
  32. Bitva u Menfö
  33. Bitva u Telamonu
  34. Bob Graham
  35. Bob Martinez
  36. Bokoro
  37. Boris Dmitrijevič Pankin
  38. Brad Gilbert
  39. Brachinus andalusiacus
  40. Brendola
  41. Brian Engblom
  42. Brienno
  43. Brněnské kulturní léto
  44. Buddy MacKay
  45. C. Farris Bryant
  46. Carol Bellamy
  47. Castrejón
  48. Cikáni (román)
  49. Claudio Panatta
  50. Dálnice A111 (Německo)
  51. Daniel T. McCarty
  52. Darley Arabian
  53. Dave King
  54. Diecéze Madison
  55. Dirk Graham
  56. Dodo Abašidze
  57. Dominic Bellavance
  58. Donald Glaser
  59. Durango (???)
  60. Dušan Mramor
  61. Duval County (Florida)
  62. Epsom Derby
  63. Eric Schlosser
  64. Filmový producent
  65. Flutura Açka
  66. Francisc Gali
  67. François René Mallarmé
  68. Franconia-Springfield (stanice metra ve Washingtonu)
  69. French Open 1984
  70. Fuller Warren
  71. Fylkesmann
  72. George Abbott
  73. Gilbert John Arrow
  74. Godolphin Racing
  75. Governors Island
  76. Great Smoky Mountains
  77. Guillermo Fernández Vara
  78. Guillermo Franco
  79. Haimar Zubeldia
  80. Hannu Aravirta
  81. Hokejový zázrak
  82. Holzkirch
  83. Horton (Lancashire)
  84. Hugo Becker
  85. Hugo z Avallonu
  86. Hugues Besan
  87. Hydroenergetika
  88. Charles Thomas Bingham
  89. Charley E. Johns
  90. Ignacio Gallego Bezares
  91. Jack Warden
  92. Jacques Bellefroid
  93. James Meredith
  94. Jan z Hradce
  95. Janick Belleau
  96. Jaroslav Frágner
  97. Jaroslav Mach
  98. Jaroslav Nedvěd
  99. Jason Garrison
  100. Jerome Edward Listecki
  101. Jérôme Pineau
  102. Jim Davis (politik)
  103. John Bernadou
  104. John Mortimer
  105. John Pitcairn
  106. Jonathan Bornstein
  107. Josh Beckett
  108. Juan Acevedo
  109. Julie Hagerty
  110. Kelly Hrudey
  111. Kieren Fallon
  112. Kliment z Mnichovic
  113. Knoxville
  114. Koičiro Macuura
  115. Kolem Německa 2007
  116. Kostel svaté Cecilie (Brooklyn)
  117. Kryštof František Migazzi
  118. Kukačka popelavá
  119. Lakomec (film, 1980)
  120. Láska mezi paragrafy
  121. Lawton Chiles
  122. Lehké metro v Miami
  123. LeRoy Collins
  124. Loppa
  125. Ludwigsfelde
  126. Lujo Šafranek-Kavić
  127. Lycaena feredayi
  128. Marano Marchesato
  129. Marc Benda
  130. Marcel Grossman
  131. Marcel Marek
  132. Mark Dickson
  133. Marmaris
  134. Massaciuccoli
  135. Matej Mavrič
  136. Matej Miškóci
  137. Maurice Bedel
  138. Maxmilián Hošťálek
  139. Meadowlands Stadium
  140. Městská autobusová doprava ve Vídni
  141. Metro v Bostonu
  142. Mezinárodní úřad pro rotaci Země
  143. Michael J. Barker
  144. Místní dráha Nusle–Modřany
  145. Mitogen
  146. Monorail v Jacksonville
  147. Mummel Gulf National Park
  148. Národní park Kiskunság
  149. Násirismus
  150. NBA 2009/2010
  151. Německá liga ledního hokeje 1997/1998
  152. Paolo Salulini
  153. Pato Branco
  154. Pavel Vondrys
  155. Penízovka (Megacollybia)
  156. Percy Perkins
  157. Pezuela de las Torres
  158. Pierre Benoit
  159. Politický okres České Budějovice
  160. Prakash Amritraj
  161. Prideaux John Selby
  162. Ranst
  163. Rašelinné jezero
  164. Rednitz
  165. Reggie Miller
  166. Remy Belleau
  167. René Béhaine
  168. Reubin O'D. Askew
  169. Rheinweiler
  170. Rick Tocchet
  171. Richard Montgomery
  172. Roggspitze
  173. Rudi Fischer
  174. Rudolf Schoeller
  175. Sabratha
  176. São Bernardo do Campo
  177. S-Bahn v Innsbrucku
  178. Sebastián Eguren
  179. Sergej Krivokrasov
  180. Severní Württembersko
  181. Sheldon Allman
  182. Soichiro Honda
  183. Sova (rod)
  184. Státní statek
  185. Střevlík polní
  186. Sufi Abu Taleb
  187. Šachťarsk
  188. Štěrkové lože
  189. Thomas Blanchard
  190. Tmavomodrý svět (píseň)
  191. Toronto Maple Leafs 2007/2008
  192. Tour de France 1992
  193. Tugtakin z Damašku
  194. Valladolid (Yucatán)
  195. Věra Luxová
  196. Vladimir Grebenikov
  197. Vlajka státu Kentucky / Vlajka Kentucky
  198. Vohburg
  199. Vulcania
  200. Východoantarktický ledovcový štít
  201. W. Haydon Burns
  202. Walter Freytag
  203. Wayne Mixson
  204. Webster County (Západní Virginie)
  205. Whistler Nordic
  206. Willie Horton
  207. Witiza
  208. Workforce
  209. Yves Thériault
  210. Zarkava
  211. Železniční doprava ve Francii
  212. Židé v Estonsku

-sko

[editovat | editovat zdroj]

Okresní města

[editovat | editovat zdroj]
neexistuje článek, existují odkazy
neexistuje článek, neexistují odkazy
  • Blanensko
  • Kroměřížsko
  • Mostecko
  • Prachaticko
  • Příbramsko
  • Rokycansko
  • Rychnovsko (?)
  • Semilsko
  • Šumpersko
  • Třebíčsko
  • Ústecko
neexistuje článek, neexistují odkazy – složené názvy
  • Havlíčkobrodsko
  • Uherskohradišťsko
  • Jindřichohradecko
  • Novojičínsko
  • Frýdecko-místecko / Frýdeckomístecko + Místecko
  • Českokrumlovsko / Krumlovsko (?)
existuje přesměrování (O: okres, M: město)
existuje rozcestník
existuje článek
různé významy

Ostatní města

[editovat | editovat zdroj]
existuje přesměrování
existuje rozcestník
neexistuje článek, existují odkazy
existuje článek
ostatní bez odkazů (pro kontrolu)
  • Blatensko
  • Blovicko
  • Březnicko
  • Dobříšsko
  • Hrotovicko
  • Jaroměřicko
  • Jaroměřsko
  • Kaplicko
  • Královédvorsko
  • Kuřimsko
  • Litomyšlsko
  • Lovosicko
  • Milevecko ([2])
  • Nepomucko
  • Poděbradsko
  • Přeloučsko
  • Radnicko
  • Roudnicko
  • Rtyňsko
  • Rýmařovsko
  • Slavonicko
  • Světelsko
  • Třebovsko
  • Třinecko
  • Vítkovsko
  • Vlašimsko
  • Vodňansko
  • Vysokomýtsko
  • Zbirožsko

PČ

[editovat | editovat zdroj]

WP:PČGM

Samšina

Libuň: Holenicko, Kozlenec, Staré Holenice

Lom.n.P/Rváčov: Ředice ((?)), Hoření Lomnice, Žižkov ((?)), Stará Lomnice

Květinov: Svitalka

Klokočí: Rotštejn, Podloučky

Starý Hrozenkov: Rovné (Starý Hrozenkov), Brodské (Žítková) / Brodské (Starý Hrozenkov), Černé (Starý Hrozenkov)

(místo redir)

boudy Krkonošské (+++):

členěné

[editovat | editovat zdroj]

ostatní

[editovat | editovat zdroj]
Nezdín
Všeboř
Klášterec nad Orlicí
Bujanov
Věžovatá Pláně
Kaplice
Rataje nad Sázavou
Bechyně
Mšené-lázně
Semily

+++ další Semily (z dewiki)

Hranice (CH)
Mírová pod Kozákovem
Chuchelna

se závorkami

[editovat | editovat zdroj]

z německých názvů sídel

[editovat | editovat zdroj]

Slovensko

[editovat | editovat zdroj]

Sněmy Junáka

[editovat | editovat zdroj]

Valné sněmy (VSJ)

  1. 1939, slučovací sněm, 22. 1., Městská knihovna v Praze
  2. 1946, 9.–10. 2., Praha ?Obecní dům
  3. 1968, 22. 11., Praha, Obecní dům
  4. 1990, 19.–20. 5., Praha-Vinohrady [?], přijetí do WOSM, WAGGGS
  5. 1992, 25.–26. 4., ?, úprava slibu
  6. 1992, 7. 11., Praha-?, mimořádný k rozdělení ČSFR
  7. 1994, 26. 11., Olomouc- mimořádný
  8. 1995, 3.–4. 6., Brno-?
  9. 1998, 22.–24. 5., Plzeň-Lobzy
  10. 2001, 19.–21. 10., Vsetín
  11. 2005, 18.–20. 2., Třebíč
  12. 2008, 11.–13. 4., Havířov
  13. 2011, 15.–17. 4., Kolín
  14. 2014, 28.–30. 3., Litomyšl, stanovy, název
  15. 2017, 24.–26. 3., Velké Meziříčí
    2020, březen, Jindřichův Hradec
    2020, září, online volby
  16. 2022, 18. 6., Praha-Rudolfinum (mVSJ)
  17. 2024, 15.–17. 3., Olomouc-Flora
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Draceane/Pískoviště&oldid=24117031“