Zákon o ochraně spotřebitele
| Zákon o ochraně spotřebitele | |
|---|---|
| Předpis státu | |
| Druh předpisu | zákon |
| Číslo předpisu | 634/1992 Sb. |
| Údaje | |
| Autor | Federální shromáždění |
| Schváleno | 16. prosinec 1992 |
| Platnost | 31. prosinec 1992 |
| Účinnost | 31. prosinec 1992 |
| Související předpisy | |
| Občanský zákoník | |
| Oblast úpravy | |
| Obchodní právo | |
Zákon o ochraně spotřebitele, který vyšel pod č. 634/1992 Sb., je zákon, který zakotvuje rámec ochrany spotřebitelů, jakožto smluvní strany smluvních závazkových vztahů. Vzhledem k tomu si spotřebitelé zasluhují vyšší míru ochrany oproti druhé smluvní straně – podnikatelům či dodavatelům zboží a služeb. Další ochranu poskytují zákony jako je např. občanský zákoník. Na Slovensku byl[kdo?] nahrazen zákonem č. 250/2007 Z.z., o ochrane spotrebiteľa.
Novela zákona – nekalé obchodní praktiky
[editovat | editovat zdroj]Roku 2008 byla zákonem č. 36/2008 Sb. do zákona o ochraně spotřebitele transponována Směrnice o nekalých obchodních praktikách (2005/29/ES), jíž byl zákon rozšířen o velice podstatný institut zákazu nekalých obchodních praktik, které lze označit v rovině hospodářské soutěže v současnosti za velice časté.
Nekalou obchodní praktiku lze definovat jako obchodní praktiku, kdy jednání podnikatele vůči spotřebiteli je v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil.[1]
Znaky nekalé obchodní praktiky
[editovat | editovat zdroj]Aby obchodní praktika byla nekalá a tedy zakázána, je nutné dle výše uvedené definice naplnění dvou podmínek:
- rozpor s odbornou péčí – tím se v daném kontextu rozumí „úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti“.[2]
- podstatné ovlivnění tzv. obchodního rozhodování spotřebitele – lze chápat jako „použití obchodní praktiky, která významně zhoršuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil“.[3]
Klamavé a agresivní nekalé obchodní praktiky
[editovat | editovat zdroj]Kromě výše uvedené obecné definice nekalé obchodní praktiky přebírá zákon též rozdělení na další dvě speciální skupiny nekalých obchodních praktik a to:
- klamavé obchodní praktiky – především uvedení nepravdivých informací podnikateli, či informací pravdivých, které však vzhledem ke kontextu mohou uvést spotřebitele v omyl. Naopak sem spadá i jednání, kdy obchodník opomněl uvést závažné informace, či je záměrně neuvedl, anebo uvedl nesrozumitelně či nejednoznačně. Pozornost je věnována i způsobu prezentace zboží a služeb, jenž je zaměnitelný s jinými výrobky a službami. Nadměrné obaly mohou být považovány také klamavou prezentaci vedoucí v omyl spotřebitele.[4] Take snižování množství zboží v daném obalu je trikem výrobců.[5] Samostatnou skupinu tvoří informace týkající se kodexů chování, jež se obchodník zavázal dodržovat.[6]
- agresivní obchodní praktiky[7] – ty, jež s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršují možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele.[8]
Černá listina nekalých obchodních praktik
[editovat | editovat zdroj]Součástí zákona jsou i dvě rozsáhlé přílohy, které obsahují tzv. black list, neboli seznam klamavých a agresivních detailně charakterizovaných obchodních praktik, které se považují za zakázané vždy a nemusí se u nich zkoumat naplnění výše uvedených dvou podmínek.[9]
Prostředky ochrany
[editovat | editovat zdroj]Dohled a dozor nad dodržováním zákazu nekalých obchodních praktik náleží s určitými výjimkami v ČR České obchodní inspekci, která je oprávněna podnikatele porušující zákon o ochraně spotřebitele sankcionovat.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zákon č. 634/1992 Sb. ze dne 16. prosince 1992, o ochraně spotřebitele, § 4. [cit. 2013-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 634/1992 Sb. ze dne 16. prosince 1992, o ochraně spotřebitele, § 2 odst. 1 písm. o). [cit. 2013-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005, o nekalých obchodních praktikách na vnitřním trhu, § 2 písm. e). [cit. 2013-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Kupujete vzduch? Nadměrné obaly výrobků [online]. dTest [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Stejná cena, méně zboží. Našli jsme triky výrobců, projděte si jejich přehled. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-11-22 [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 634/1992 Sb. ze dne 16. prosince 1992, o ochraně spotřebitele, § 5. [cit. 2013-05-24]. Dostupné online.
- ↑ BEJČEK, Josef. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. Praha: C. H. BECK, 2007. 652 s. ISBN 9788071795834. S. 347.
- ↑ Zákon č. 634/1992 Sb. ze dne 16. prosince 1992, o ochraně spotřebitele, § 5a. [cit. 2013-05-24]. Dostupné online.
- ↑ HAJN, Petr. Komunitární a české právo proti nekalé soutěži: (vybrané kapitoly). Brno: Masarykova univerzita, 2010. 146 s. ISBN 9788021050518. S. 58.
- ↑ Zákon č. 634/1992 Sb. ze dne 16. prosince 1992, o ochraně spotřebitele, § 23. [cit. 2013-05-24]. Dostupné online.