uvádět

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊvaːɟɛt]
•  uvádět^{? • info}

dělení

• uvá-dět

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	uvádím	uvádíš	uvádí	uvádíme	uvádíte	uvádí / uvádějí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	uváděj	uvádějme	uvádějte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	uváděl	uváděla	uvádělo	uváděli	uváděly	uváděla
trpné	uváděn	uváděna	uváděno	uváděni	uváděny	uváděna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	uváděje	uvádějíc	uvádějíce

význam

1. (uvádět někoho) seznamovat jiné osoby (s někým)
2. (uvádět někoho) vpouštět do místnosti (diváky, posluchače apod.), popř. ukazovat místa pro sledování představení
3. (uvádět něco) předvádět pro veřejnost (představení apod.)
4. sdělovat tvrzení
5. (uvádět do + genitiv) měnit stav
   • Tvoje výčitky ji uvádějí do rozpaků.

překlady

1. seznamovat

   • angličtina: introduce
   • francouzština: introduire
   • slovenština: uvádzať
2. vpouštět do místnosti

   • angličtina: usher
   • francouzština: faire entrer
   • ruština: вводить
   • slovenština: uvádzať
3. předvádět představení

   • angličtina: present
   • finština: esittää
   • němčina: aufführen
   • slovenština: uvádzať
4. sdělovat

   • angličtina: mention
   • francouzština: mentionner
   • němčina: mitteilen
   • slovenština: uvádzať
5. způsobovat

   • angličtina: make, induce
   • francouzština: mettre, faire
   • němčina: machen

synonyma

1. představovat
2. —
3. provádět, (hovorově) dávat
4. informovat, tvrdit, zmiňovat, prohlašovat
5. způsobovat, vyvolávat

související

• uvádění
• uvaděčka
• uvést
• úvod
• úvodní
• úvodník

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-11-23]. Heslo uvádět.