oficír

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɔfɪt͡siːr]

dělení

[editovat]
  • ofi-cír

etymologie

[editovat]

Z německého Offizier.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ oficír oficíři/oficírové
genitiv oficíra oficírů
dativ oficíru/oficírovi oficírům
akuzativ oficíra oficíry
vokativ oficíre oficíři/oficírové
lokál oficíru/oficírovi oficírech
instrumentál oficírem oficíry

význam

[editovat]
  1. (zastarale) důstojník