strýně
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [striːɲɛ]
dělení
[editovat]- strý-ně
etymologie
[editovat]Z praslovanského stryj’.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | strýně | strýně |
genitiv | strýně | strýní |
dativ | strýni | strýním |
akuzativ | strýni | strýně |
vokativ | strýně | strýně |
lokál | strýni | strýních |
instrumentál | strýní | strýněmi |
význam
[editovat]- (archaicky) manželka otcova bratra[1]
- Tuta,“ ukazuje na druhou stranu, kde seděla strýně a Zverka, „moje bratová, a syn její Zverka.[2]
- (archaicky) otcova sestra[3]
- Kateřina byla sestrou posledního pána z Waldština, Adama, a strýní jeho synův, prvních hrabat.[4]
překlady
[editovat]- —
- otcova sestra
- němčina: Vaterschwester ž[5], (archaicky) Base ž[5]
synonyma
[editovat]antonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 Strýc. Naše řeč, 1923, roč. 7, čís. 2, s. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Božena Němcová: Chyže pod horami
- ↑ SOCHOVÁ, Zdeňka. Specifické rysy českého a slovenského příbuzenského názvosloví. Naše řeč, 1976, roč. 59, čís. 5. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Mořic Vilém Trapp: Některé starožitné památky města Třebíče v Moravě
- ↑ 5,0 5,1 KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 4. Praha : František Šimáček, 1884. Dostupné online. Heslo „Teta, tetka, tetička, tetinka“, s. 73.