tjeck

švédština

výslovnost

• IPA: [(t)ɕɛkː]

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	tjeck	tjecken	tjecker	tjeckerna
genitiv	tjecks	tjeckens	tjeckers	tjeckernas

význam

1. Čech

související

• tjeckisk
• tjeckiska
• Tjeckien