Template:Wp/brh/Bunták/Gicená niviştánk
Usage
[edit source]The layout design for these subpages is at {{Wp/brh/Bunták/Gicená niviştánk/Layout}}.
- Add a new biography to the next available subpage.
- Update "max=" to new total for its {{Wp/brh/TempMonpanna-Random portal component}} on the main page.
Gicená niviştánk
[edit source]Guaffta ná pin Bráhuí bolí ná laoz "guafińg" án peştammáne, ará ná matlab zebáí kin káŧum ná puźźa (mahpar, píşkav, guáp), rotk, dask yá tár áte asi elo ŧí aviŕda kannińg e. Baloc zind o dodrubeda ná dá kul án bhallá nişání aeno am phaválí á xalkat kin asi kárxána ase ná bistár e tixik. Antae ki Guaffta ná kumak aŧ naná phaválí o gidání á xalkat tená túļ o baş akin báz á gurj o zarúrat ná giŕá o vádání te joŕ kera, andun amo xalkat ná ar asi xáot aŧí guaffta guaffoko bandaģ am zarúr sáŕí marek. Guaffta ŧí Gidán, Bişeńk, Túra, Ŧáh, Bedán, Konŧ, Şufí, Pucco, Musulla, Xuŕjín o pen bházá giŕák joŕ marera.
Gidán asi vaxt ase án Baloc páhválí maxlúk kin mosum ná zor tián baccing kin ađđ as massune. Gidán e drassam o ucckás aŧ guaffta ŧí guaffingik. Geştir dá sáda o maono rang aŧí marek o pen nakş o nigár şápasa ta. Gidán e guaffing ná vaxtá tanissta ģák drassam ná o xol ná rotk ák ucc kás ná marera. Gidán ná irá paŧŧ marera. Ar asi paŧŧ e jitá jitá guaffingik, valdá aŕtomá paŧŧ áte aviŕda badingik. Dáde zebá kanning kin mon aná kunđán kuck o ģurr am xullira. Guaffta ŧí joŕ maroká dá gidán e gindár tá zíá baş kanningik o ciŧŧ áteaŧ đaģár aŧí kađđ karoko mex teton sogav tafingik.
Gidán páhválí á maxlúk kin ásrátí ná bhallo vasíla as e. Ofk tenaŧ dáŧí rahengira o tená mađđí e tixira. Asi vaxt ase án naná páhválí á maxlúk ná raheng kin gidán ná subakkí bhallo kadr as tixik. Ofk mosum o pen hálát átá vaŕaŧ pen kunđ ase á ampolađđ ker to gidán e tuŕifira o ģuŧŧ mađđí ton avár oláx átiá arfira. Andun kárván tená mizzil kin sar alek. Mizzil á sar manning ton arkas tená gidán te baş kanning ná sevanj e kek.
Baloc asi xalkat asená pin e aráfk Balocistán ná iláka ŧí túlira. Dá iláka dekíalleng Eşíá ŧí soeldekíalleng Pákistán, soeldeŧik Írán o soeldekíalleng Aoģánistán aŧí barek. Dákán bedis Baloc ák bhallo kacc aseŧí Omán, Baeren, Turkmánistán, o Kíníá ŧí am rahengira. Baloc ák geştir Balocí o Bráhuí bolí teŧí ít kera vale okán bedis Ketrání, Siráikí o Lásí bolí teŧí am ít karoko bház e iŧí tá.
Baloc maxlúk ná đeh geştir rek, jabal o gayáván e, andá xátirán oftá rájí tab am saxt o beparvá joŕ massune, o dáfk táríx aŧí icbar darí tákat áte mannitano, o oftá julav átá xiláf jang kareno. Baloc ák geştir Musulmán o Sunní Islám ná Hanafí akída e mannira. Elofk tá Zikrí Islám e mannira. Asi bhallo kacc ase aŧ Baloc ák Baxxál o Sikh am arer.
Mehrgaŕh Xal aná Púskuná Daor (7000 BC án 2500 BC) aná bház kadrí o damb ase. Dá aeno ná Balocistán (Pákistán) ná Kaccí iláka ŧí e. Dá duniá ŧí kiştokişár o máldárí ná ģuŧŧ án mutkuná nişání e. Dá damb Bolán ná xuŕká o Koŧá, Kalát o Sebí ná niám aŧí e. Dá damb e 1974 aŧí Faráns ná dambzántkár (archaeologist) Jean-François Jarrige paŧŧásus xanásus, o dád 1974 o 1986 ná niám aŧí xutásur. Mehrgaŕh ná avalíko ábádí dá 495 ekaŕ ná damb aná kutub-deŧik ná kunđ áŧe ki aráŕe 7000 BCE - 5500 BCE ná niám aŧí asi kiştokişárí xalk as massune. Mehrgaŕh ná avalíko daor aná maxlúk kacca (liccaģ aŧ joŕ karok) o xişt aná urá teŧí rahengáka. Tená ģalla ģáke ambár teŧí đakkára, o miss aná aozár tixára tenton, aráfte handí bhaŧŧa ģáteŧí joŕ karera. Ofk jao, xolum, ber o ilár dasera o meļ, eŧ o elo sádár torera.
Rand aná daor aná (5500 BCE – 2600 BCE) maxlúk izm o hunar ton bház xuárí karera. Ofk xuár joŕ kanning, sáhdár tá sil e bising o kassa kanning, xal tián aozár joŕ kanning aŧí máhir assur. 2600 BCE iskán dáŕe xalkat ábád ass. Aprel 2006 aŧí sáinşí jarída Nature aŧí paŕav xallingásus ki insán ná táríx aŧí zinda ģá insán ná dantán e ŧung kanning o pur kanning ná ģuŧŧ án mutkuná (Xal aná Púskuná Daor aná Sarí Daor aná) nişání Mehrgaŕh án dú bassune.
Gidán asi vaxt ase án Baloc páhválí maxlúk kin mosum ná zor tián baccing kin ađđ as massune. Gidán e drassam o ucckás aŧ guaffta ŧí guaffingik. Geştir dá sáda o maono rang aŧí marek o pen nakş o nigár şápasa ta. Gidán e guaffing ná vaxtá tanissta ģák drassam ná o xol ná rotk ák ucc kás ná marera. Gidán ná irá paŧŧ marera. Ar asi paŧŧ e jitá jitá guaffingik, valdá aŕtomá paŧŧ áte aviŕda badingik. Dáde zebá kanning kin mon aná kunđán kuck o ģurr am xullira. Guaffta ŧí joŕ maroká dá gidán e gindár tá zíá baş kanningik o ciŧŧ áteaŧ đaģár aŧí kađđ karoko mex teton sogav tafingik.
Gidán páhválí á maxlúk kin ásrátí ná bhallo vasíla as e. Ofk tenaŧ dáŧí rahengira o tená mađđí e tixira. Asi vaxt ase án naná páhválí á maxlúk ná raheng kin gidán ná subakkí bhallo kadr as tixik. Ofk mosum o pen hálát átá vaŕaŧ pen kunđ ase á ampolađđ ker to gidán e tuŕifira o ģuŧŧ mađđí ton avár oláx átiá arfira. Andun kárván tená mizzil kin sar alek. Mizzil á sar manning ton arkas tená gidán te baş kanning ná sevanj e kek.
Xuást
[edit source]- Pen niviştánk ase dá rid aŧí avár kanning kin dá panna ná ítgap panna ģá xuást kabo. Minnatvár!