Rástágááh
| Rástágááh Turdidae (Rafinesque, 1815) |
|
|---|---|
 |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Varbuslodeh Passeriformes |
Rástágááh (Turdidae) lii varbusluudij hiäimu, moos kuleh 20 suuhhâd já 156 šlaaijâd.[1]
Aanaar kuávlu šlaajah
[mute | mute käldee]Aainâs-uv kuttâ rástágâššlaajâ láá meiddei Aanaar kuávlu šlaajah. Toh láá:[2]
- Kiärdurástágâš (suom. sepelrastas)
- Čapisrástágâš (suom. mustarastas)
- Ränisrástágâš (suom. räkättirastas)
- Laavlârástágâš (suom. laulurastas)
- Veigilodde (suom. punakylkirastas)
- Vyevdirástágâš (suom. kulorastas)
Nomâttâsah
[mute | mute käldee]Puáris aalmugkielâst rástágâš lii lamaš vuovâs almosnomâttâs puoh tagarijd luddijd, moh láá lamaš stuárráábeh ko cissááh. Tondiet rástágâš-nommâ oinuustâl motomijn loddenomâttâsâin talle-uv, veik miinii luudijd ij kuulâgin rástágái suuhân (omt. peljirástágâš).[2]
Viehâ maaŋgâ rástágâššlaajâst lii lamaš puáris nommâ. Táválumos rástágâš lii lamaš ränisrástágâš, já eidu tondiet tot lii-uv uážžum kyeddiđ suuvâ almosnoomâ. ILWB addel toos paldâlâsnommân pecirástágâš, mii vist motomijn käldein lii merhâšuumees tááhust epičielgâs. Noomâi vuáhádutmist rástágâš lii kuođđum ubâ suuvâ noomân, já ränisrástágâš lii finnim tááláá noomâs orjâlâškielâ myenster mield.[2]
Veigilodde vist lii lamaš taggaar lodde, mast láá kevttum maŋgâ aalmugnoomâ: čurčurrástágâš, rotorástágâš já ijjârástágâš. Veigilodde lii muorâ- já miestâmaddui ässee, já tondiet veigiloodán máhđulávt čujottává meiddei noomah miestârástágâš já maadârástágâš, veik taah noomah láá-uv miäruštâllâm ILWB:st tuše "mottoomlágán lodden". Laavlârástágâžân lii motomijn käldein meiddei nommâ lávloorástágâš.[2]
Ohtân čuolmân rástágái nommâpargoost lii lamaš čapisrástágâš-nommâ, mii ärbivuáválávt lii kevttum kiärdurástágáást. "Mustarastas" ij lah siämmáá táválâš Aanaar pirrâsijn, já tondiet taat lodde lii pááccám nomâttáá. Kuittâg-uv ludij systemaatlâš noomâtmist oroi luándulâžžân sirdeđ čapisrástágâš-noomâ eidu mustarastas-loodán, já nuuvt kiärdurástágâš uážui uđđâ noomâs lovnân orjâlâškielâ noomâst gierdo-rásttis.[2]
Puáris kielâst ij lah kavnum nommâ čuávuváid luddijd: čapisuáivrástágâš já vyevdirástágâš. Taah šlaajah láá Aanaar kuávlust härvinâšah, já tondiet toh láá esken tai ivij uážžum noomâs. Taah noomah láá jurgâlusloovnah suomâ- já orjâlâškielâst.[2]
Fáádást eres soojijn
[mute | mute käldee]
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Rástágááh.
Käldeeh
[mute | mute käldee]- ↑ Maailman lintujen suomenkieliset nimet web.archive.org. 22.2.2018. BirdLife Suomâ. Čujottum 22.2.2023. (suomâkielân)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Olthuis, Márjá-Liisá: Rástágááh. Anarâš-kalender 2006, 2006. Anarâškielâ servi ry.