Fluorid platiničitý
| Fluorid platiničitý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid platiničitý |
| Anglický název | Platinum tetrafluoride |
| Německý název | Platin(IV)-fluorid |
| Sumární vzorec | PtF4 |
| Vzhled | červeno-oranžová pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13455-15-7 |
| PubChem | 139460 |
| SMILES | F[Pt](F)(F)F |
| InChI | InChI=1S/4FH.Pt/h4*1H;/q;;;;+4/p-4
Key: VFKKSKGQZDULMV-UHFFFAOYSA-J |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 271,078 g/mol |
| Teplota tání | 600 °C (1112 °F; 873 K) |
| Hustota | 7,08 g/cm3 |
| Měrná magnetická susceptibilita | +455.0·10−6 cm3/mol |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | ortorombická |
| Hrana krystalové mřížky | a = 0,9284 nm, b = 0,959 nm, c = 0,5712 nm |
| Tvar molekuly | oktaedr |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Entalpie sublimace ΔHsub | 210 kJ·mol−1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid platiničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem PtF4. V pevném stavu je platina v oktaedrické molekulové geometrii.[1]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Fluorid platiničitý byl poprvé popsán Henrim Moissanem fluorací kovové platiny v přítomnosti fluorovodíku.[2] V současnosti příprava zahrnuje tepelný rozklad fluoridu platinového.[3]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Fluorid platiničitý je červeno-oranžová pevná látka.[4] Páry fluoridu platiničitého při teplotě 25 °C se skládají z individuálních molekul. Entalpie sublimace fluoridu platiničitého je 210 kJ·mol−1.[5] Původní analýza práškového fluoridu platiničitého naznačovala tetraedrickou molekulovou geometrii, ale pozdější analýza identifikovala, že molekulová geometrie je oktaedrická, přičemž čtyři ze šesti fluorů na každé platině jsou můstkové a propojují dva atomy platiny.[6]
Reaktivita
[editovat | editovat zdroj]Roztok fluoridu platiničitého ve vodě je zbarven do červenohněda, ale rychle se rozkládá za uvolňování tepla a vzniku oranžově zbarvené sraženiny hydrátu oxidu platiničitého a kyseliny fluoroplatiničné.[7] Při zahřátí se fluorid platiničitý rozkládá na kovovou platinu a plynný fluor. Při zahřátí v kontaktu se sklem vzniká fluorid křemičitý spolu s platinou.[7] Fluorid platiničitý může tvořit adukty s fluoridem seleničitým a fluoridem bromitým.[7] Těkavé krystalické adukty vznikají také v kombinaci s fluoridem boritým a fosforitým, chloridem boritým a fosforitým.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Platinum tetrafluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ MUELLER, B. G.; SERAFIN, M. ChemInform Abstract: Single‐Crystal Investigations on PtF4 and PtF5.. ChemInform. 1992-11-10, roč. 23, čís. 45. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. ISSN 0931-7597. DOI 10.1002/chin.199245006. (anglicky)
- ↑ MOISSAN, Henri. Platinum tetrafluoride. Comptes Rendus Hebdomadaires des Séances de l'Académie des Sciences. S. 807–809. (anglicky)
- ↑ SLIVNIK, Joz̆e; Z̆EMVA, Boris; DRUZ̆INA, Branko. New syntheses of platinum (IV) and platinum (VI) fluorides. Journal of Fluorine Chemistry. 1980-04, roč. 15, čís. 4, s. 351–352. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. DOI 10.1016/S0022-1139(00)81471-2. (anglicky)
- ↑ HAYNES, William M. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 92nd Edition. [s.l.]: Taylor & Francis 2656 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4398-5511-9. S. 4–81. (anglicky)
- ↑ BONDARENKO, A.A; KOROBOV, M.V; MITKIN, V.N. Enthalpy of sublimation of platinum tetrafluoride. The Journal of Chemical Thermodynamics. 1988-03, roč. 20, čís. 3, s. 299–303. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. DOI 10.1016/0021-9614(88)90125-5. (anglicky)
- ↑ Advances in Inorganic Chemistry. [s.l.]: Academic Press 345 s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-057876-7. S. 97–103. (anglicky)
- ↑ a b c d LOHMANN, Derek Harry. The fluorides of platinum and related compounds. doi.library.ubc.ca. 1961. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. DOI 10.14288/1.0062242. (anglicky)