Ignacy Jan Paderewski

Ignacy Jan Paderewski
Ignacy Jan Paderewski
Základní informace
Rodné jméno	Ignacy Jan Paderewski
Narození	18. listopadu 1860; Kurilivka
Úmrtí	29. června 1941 (ve věku 80 let); New York
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Bazilika svatého Jana Křtitele; Arlingtonský národní hřbitov
Žánry	opera
Povolání	politik, klavírista, skladatel klasické hudby, diplomat, muzikolog, hudební pedagog, hudební skladatel, hlavní představitel exekutivní moci a ministr zahraničí
Nástroje	klavír
Ocenění	Zlatá medaile Královské filharmonické společnosti (1897); velkokříž Řádu Karla III. (1906); čestný doktor Lvovské univerzity (1912); honorary doctor of the Yale University (1917); Doctor honoris causa Jagellonské univerzity v Krakově (1919); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Helena Paderewska (do 1934)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignacy Jan Paderewski (18. listopadu 1860 Kurylovka – 29. června 1941 New York) byl polský klavírista, hudební skladatel, politik a státník v roce 1919 premiér Polské republiky.

Život

Narodil se v zámožné rodině správce statku na dnešní Ukrajině a jeho matka brzy zemřela. V letech 1872 až 1878 studoval konzervatoř ve Varšavě, kde pak také vyučoval. Oženil se, ale jeho žena brzy zemřela a Paderewski se pak plně věnoval hudbě. Studoval klavír v Berlíně a od roku 1884 ve Vídni, kde také v roce 1887 dosáhl prvního velkého úspěchu jako klavírista. Roku 1888 koncertoval třikrát v Praze, následovaly koncerty v Paříži a v Londýně. Velkým úspěchem skončilo jeho první turné po Spojených státech amerických v letech 1891–1892, po kterém se v USA usadil a roku 1899 se podruhé oženil. Prosadil se i jako skladatel a jeho opera „Manru“ měla premiéru v Drážďanech a roku 1902 v Metropolitní opeře v New Yorku. Krátce před první světovou válkou koupil velký statek v Kalifornii, kde založil jednu z nejznámějších amerických vinic.

Za války se stal mluvčím Polského národního výboru v Paříži a pomocí svých politických kontaktů v USA podpořil snahy o obnovu polské nezávislosti. Bezprostředně po konci války navštívil Poznaň, o jejímž dalším osudu se právě rozhodovalo, a jeho projev vyvolal protiněmecké povstání. V roce 1919 byl premiérem a ministrem zahraničních věcí Polska. Společně s Romanem Dmowským vedl polskou delegaci na mírové konferenci v Paříži, kde tito dva politici podepsali za Polsko Versailleskou smlouvu.

V prosinci 1919 však rezignoval a stal se polským vyslancem u Společnosti národů v Ženevě. Roku 1922 odešel z politiky a věnoval se opět koncertování v USA, brzy se však přestěhoval do Švýcarska, do obce Morges u Lausanne. Patřil mezi aktivní odpůrce Pilsudského převratu v roce 1926 a po obsazení Polska v roce 1939 se stal předsedou Polské národní rady v Londýně. Ještě ve svých 80 letech opět koncertoval v USA, aby pro polský zahraniční odboj získával prostředky. Po jednom z koncertů se mu udělalo nevolno a brzy nato zemřel. Byl pochován na Arlingtonském národním hřbitově ve Washingtonu a roku 1992 byly jeho ostatky převezeny do Varšavy, kde je pohřben v katedrále svatého Jana.

Dílo

Paderewského dílo čítá asi 70 skladeb, z nichž se často hrají:

Manru, lyrická opera o cikánovi a manželském trojúhelníku;
Symfonie B-moll Polonia
Polská fantasie na původní témata pro klavír a orchestr
Klavírní koncert A-moll
Menuet G-dur, Op.14, No. 1.

Pocty

Po Paderewském je pojmenována hudební akademie v Poznani, několik nadací v USA a řada ulic v různých polských městech. Už roku 1925 byl vyznamenán Řádem britského impéria, dále francouzským Řádem čestné legie, polskými řády Bílé orlice a Virtuti Militari, řadou čestných doktorátů v Polsku i v USA a stal se čestným občanem Varšavy.

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Paderewski. Sv. 19, str. 13
Ottův slovník naučný nové doby, heslo Paderewski. Sv. 8, str. 832

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignacy Jan Paderewski na Wikimedia Commons
Osoba Ignacy Jan Paderewski ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ignacy Jan Paderewski
Volně přístupné partitury děl od Ignacy Jana Paderewského v projektu IMSLP
(polsky) Fundacja Kultury im. Ignacego Jana Paderewskiego
Paderewski Music Society in Los Angeles
The Paderewski Association
J.I. Paderewski International Piano Competition
Šest nahrávek Paderewského

Premiéři Polska

Polské království (1916–1918)	Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika (1918)	Ignacy Daszyński (1918)

Druhá Polská republika (1918–1939)	Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády (1939–1990)	Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika (od 1989)	Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)

Ministři zahraničních věcí Polska

Druhá Polská republika (1918–1939)	Leon Wasilewski Ignacy Jan Paderewski Władysław Wróblewski Stanisław Patek Eustachy Sapieha Jan Dąbski Konstanty Skirmunt Gabriel Narutowicz Aleksander Skrzyński Marian Seyda Roman Dmowski Karol Bertoni Maurycy Zamoyski Aleksander Skrzyński Kajetan Dzierżykraj-Morawski August Zaleski August Zaleski Józef Beck

Exilová vláda (1939–1945)	August Zaleski Edward Raczyński Tadeusz Romer Adam Tarnowski

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski Wincenty Rzymowski Zygmunt Modzelewski Stanisław Skrzeszewski Adam Rapacki Stefan Jędrychowski Stefan Olszowski Emil Wojtaszek Józef Czyrek Stefan Olszowski Marian Orzechowski Tadeusz Olechowski

Třetí Polská republika (od 1989)	Krzysztof Skubiszewski Andrzej Olechowski Władysław Bartoszewski Dariusz Rosati Bronisław Geremek Władysław Bartoszewski Włodzimierz Cimoszewicz Adam Daniel Rotfeld Stefan Meller Anna Fotyga Radosław Sikorski Grzegorz Schetyna Witold Waszczykowski Jacek Czaputowicz Zbigniew Rau Szymon Szynkowski vel Sęk Radosław Sikorski